:│172│:
„Můžu, děti, dál?"
„Jo, jasně, mami." Oblékla jsem si rychle košili, aby nic nepoznala.
Máma vešla do pokoje a sedla si na židli u mého stolu.
„Tak povídejte. Jaký byl ples? Chci vědět úplně všechno."
„Můžu se, mami, nejdřív převléct? Všechno ti řekneme."
„Kat, já ti budu vyprávět. Chceš udělat kafe a něco k němu?"
„To bys byl moc milý. Můžu ti pomoct?"
„Tak běžte a já za vámi hned přijdu."
Jakmile odešli, zabalila jsem se do deky, vzala si oblečení na doma a šla do koupelny. Tam jsem se osprchovala, převlékla a rozčesala vlasy. Celkem to šlo, po tom co mi včera kadeřnice nanesla něco na vlasy.
Dole v kuchyni se máma nahlas smála. Když jsem vešla, Jesse naléval těsto na plech a máma smíchy brečela.
„Co je tady tak k smíchu?"
Jesse se otočil od těsta, usmál se na mě a poslal mi pusu. Máma se trošku zklidnila, takže byla schopna mluvit.
„Jesse mi vyprávěl o Lauře a o tom, jejím trapasu. S kým, že to chtěla tancovat?"
„Myslím, že s Markem." Otočila jsem se na Jesseho. „Co přesně jsi jí řekl?"
Jesse dal plech, asi s perníkem, do trouby a šel si sednout ke stolu.
„Tak, jak se to stalo. Pamatuješ, ty její šaty? Jak jí je roztrhl?"
„Myslíš to, jak si usmyslela, že i v těch těsných šatech bude tancovat, no, už ani nevím co?“
„Přesně tak. A jak se potom naštvala, když to Mark odmítl.“
„Jó! Jak ji šlápl na vlečku, nebo co to bylo a tím jí kus urval. To bylo úžasný. Pak už od ní byl do konce plesu klid.“
Všichni jsme se smáli. Já nejvíc. Po chvíli už jsem nevydávala žádné zvuky, jen jsem kolem sebe máchala rukama jako retardovaný lachtan. To už se na mě ale oba koukali.
„Jess, to stačí. Povídej dál, jsem zvědavá."
„No a tím, jak měla uzoučký šaty, tak pod nimi neměla spodní prádlo, aby nebylo vidět,“ dořekla jsem a zasmála se.
„To vím, ale neříkej mi, že to je všechno.“
„Mami, když to je to nejlepší, co se tam stalo. Že jo? Taky co bys chtěla víc, než nahej zadek největší, s prominutím, slepice, ve škole?"
Mrkla jsem na Jesseho, abych mu dala najevo, že mámě nemá říkat nic z toho, co se stalo mezi námi.
„Ano, jinak asi nic zvláštního." Zvedl se a šel se podívat do trouby. Máma se ke mně otočila.
„Jess, a co král a královna? Měli jste?"
„Ano, měli." Docela jsem ji odsekla.
Na mámě bylo vidět, že ji to opravdu hodně zajímalo.
„Přece to z vás nebudu tahat jak z chlupaté deky."
„Kat, za chvíli bude ten perník. Chceš na něj nějakou polevu? Cukrovou, čokoládovou, nebo bez?"
„Jesse, to je asi jedno. Na co máš chuť."
„Tak tu čokoládu. Máte oříšky? Nikde je tu nevidím." Jesse se už u nás v kuchyni vyznal, a opravdu tam žádné nebyly.
„Já ti pro ně dojdu. Zatím si rozmyslete, co mi řeknete, protože já chci vědět všechno."
Když máma odešla do sklepa, rychlostí blesku jsem přiblížila k Jessemu a dala mu pusu.
„Miluju tě. Chci tě," zašeptala jsem mu toužebně do ucha.
„Já tebe taky. Ale za chvíli se vrátí Kat a taky bude ten perník."
Objala jsem ho a silně k sobě přitiskla.
„Já chci jen tebe a se vším všudy," zašeptala jsem mu do ucha.
On se usmál a už mě nepustil.
Když se máma vrátila, ničemu nerozuměla.
„Co se to tady děje? Jesse, chceš ty oříšky vyloupat?"
Až po chvilce začal reagovat.
„Co prosím?"
„Ty oříšky. Chceš je vyloupat?"
Pustil mě a šel za mámou ke stolu.
„Ano, prosím." Usmál se na mámu.
„Jdu na to. Kolik by jich mělo být?"
„Aby to stačilo na ten perník." Obdivovala jsem ho, jak si s mamkou padl do noty.
Máma vzala louskáček a začala loupat.
Otevřela jsem troubu, abych se podívala na to, jak se ten perník peče, Jesse ke mně přišel a plácnul mě přes zadek. Já se málem praštila do hlavy o Jesseho ruku, jak jsem se snažila se narovnat.
„Au! To bolelo."
„To máš za to. Nemáš větrat. Takhle se to neupeče nikdy."
„Já se jen koukala, jestli se nepřipekl. To bych si neodpustila." Zamilovaně jsem se na něj podívala a on mi ten pohled opětoval. Najednou nám do toho začala mluvit máma.
„Bude už tohle stačit?"
„Ano, určitě," Odsouhlasil, aniž by se na to podíval.
„A není to málo? Hele, podíval ses vůbec?"
„Promiň, Kat. Už se ti budu věnovat. Ano, bude to stačit."
„Už jste dali rozpustit čokoládu?" vydala ze sebe další otázku.
„Mami, a máme ji vůbec? Že ji tady nikde nemůžu najít."
Jesse ke mně přišel a ukázal mi, že už ji vyndal na stůl. Podíval se mi do očí a začal se smát. Já dělala uraženou, ale dlouho mi to nevydrželo.
Všichni jsme se smáli. Jesse se už u nás chová jako doma. Vzal si hrnec a nalil do něj vodu na vodní lázeň. Celou dobu pečení jsme si povídali o plese.
Když bylo dopečeno, nechali jsme ho vychladnout a ztuhnout polevu.
Ahojky, další střípek mého příběhu jen pro vás. Snad se brzy dostaneme ke konci.
Mám vás ráda, moc děkuji za vše, co pro mě děláte.
Vaše Cath ❤
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro