Life with BTS (oneshots)
Krátké BTS povídky nejrůznějších žánrů pohromadě. Špatné i dobré konce zaručeny. PS: Shipy zde nepodléhají žádným pravidlům. PSS: Ne, že by na shipovaní nějaká pravidla přímo byla...…
Krátké BTS povídky nejrůznějších žánrů pohromadě. Špatné i dobré konce zaručeny. PS: Shipy zde nepodléhají žádným pravidlům. PSS: Ne, že by na shipovaní nějaká pravidla přímo byla...…
Jen on dokázal svými slovy roztát všechny možné kousky ledu, které mě kolikrát zaživa pohřbívaly.On byl pro mě tím nejbarevnějším motýlem.…
Byla to doba, z které si žádné jméno již nevybavuji, ani to své. Tak strašně dávno. Ovšem náš příběh si pamatuji zcela jasně...…
Zde si můžete přečíst mé pokusy o rýmovánky, jak již z názvu vyplývá. Čili básničky, které jsem tvořila, či tvořím především v melancholickém rozpoložení. Velkou positivitu tudíž nenajdete. To samé platí pro mé prozaické texty, které píši za účelem ze sebe dostat nejrůznější emoce, úvahy a myšlenky. Možná se s některými ztotožníte. Občas se nechám inspirovat i příběhem ze seriálu, nebo filmu, pokud ve mně zanechá směsku silných pocitů.…
Bylo to zvláštní. V hloubi duše jsem věděl, že mu můžu zcela věřit, chtěl jsem se však tomu pocitu bránit. Měl jsem silné nutkání utéct pryč...…
Opět se mi zdál ten sen.Sen o moři.Vždy začínal i končil stejně.A jako vždy mi bylo do pláče, když jsem si uvědomil, že to nebyla skutečnost.…
Zadíval jsem se mu do očí, které mě na něm snad nejvíce upoutaly. Nesly v sobě něco krásného, hlubokého, čistého. Proto byl výběr jména tak snadný...…
Projela mnou vlna několika vrstvících se pocitů od stesku, bolesti, prázdnoty až k nepopsatelně silné touze a vášni. Tahle mohutná smršť veškerých emocí mě zcela uzemnila. Cítil jsem, jak se mi po celém těle prohání husí kůže. Vyděsilo mě to, chtěl jsem na jednu stranu utéct, ale zároveň jsem se nemohl odtrhnout, jak mě obraz až nezdravě přitahoval.…
Jako obvykle sedím na kamenné zídce a zírám dolů, na tyrkysové jezero, ve snaze zahlédnout ten stín.Stín života.…
,,Nevím, na co si to tu hraješ, Jimine, ale měl bys přestat," prohlásil najednou ostře. Měl jsem toho dost. ,,Na co si tu hraju?! Spíš na co si tu hraješ ty?! Myslíš si, že o mně všechno víš?? Tak to se šeredně pleteš," zasyčel jsem na Taeho, načež jsem se zvedl od stolu, abych odnesl oběd, na který mě přešla chuť.…