Můj mobil mi zazvonil pozdě večer, byl to Radek.  Otevřel jsem oči a sáhl po mobilu.  ,,Ano?" ,,Čau Maty potřebují, abys přišel."

,,Proč?" zeptal jsem se.  ,,Vysvětlím, až na místě." ,,Nemůžu teď jet do Českého Těšína nic nejede," řekl jsem a posadil se na kraj postele.  ,,Něco se najde."

,,Jak myslíš Radku."

,,Vem sebou ty kazety." ,,A Sama taky?" zeptal jsem se a přešel k oblečení.  ,,Sama radši neber, pořádně se nezotavil. "

Zarazil jsem se.  ,,Počkej co chceš dělat?!"

,,Řeknu ti to na místě,pokus se nevzbudit Sama a všechno bude v pohodě."

,,Radku...řekni mi to teď."

,,Nemůžu," zašeptal Radek do mobilu.  ,,Co se děje?"  ,,Jedná se o Dominika."

,,Co se mu stalo?!" vykřikl jsem.  ,,Čo robíš? " řekl rozespale Sam a pomalu se posadil.  ,,Jemu nic, ale brzy může být mrtvý."

,,O čem to mluvíš?" zeptal jsem se a posadil se na židli, aby to se mnou neseklo. 

,,Dominik je ve velkým nebezpečím, to číslo co máš na kazetě mělo patřit Dominikovi, on měl mít jedničku a trpět stokrát víc než my. Naznačila to Sabina na mé kazetě.  Přemýšlel jsem nad tím celou noc a teď mi to došlo."

,,Takže já jsem další..." řekl jsem.  ,,A ja som po tobe..." řekl Sam.

,,Musíme najít nějaký způsob jak se ho zbavit," řekl Radek.  ,,To ho chceš zastřelit?!" vykřikl jsem.  ,,Ne...jen se ho nějak zbavit."

,,A jak Radku jsme jen děti!"  ,,Mluv za sebe Matyáši."

,,Prostě se sejdeme v Českém Těšíně je mi jedno, kdy zítra nejdu do školy, tak zapečte. Musíme si promluvit. "

,Já..."  Sam mi vytrhl mobil z ruky. ,,Spoľahni sa," řekl a zavěsil.

,,Děkuji Same..." řekl jsem a vzal si od něho mobil.  ,,Nemusel jsi, za mě mluvit."

,,Vedel som čo chceš povedať, tak som zasiahol.  Musíme pomôcť nám štyrom. Jinak budem všetci mŕtvy. A tomu musíš veriť, malém ma zabil, kdyby mal šancu zabil by má a o Dominikovi, ani nehovorím."

,,Fajn máš pravdu.  V tomhle nám nepomůže, ani policie. Jinak, by to bylo ještě horší. Je to mafie..."

***

Vstali jsme před osmou, aby jsme stihli vlak.  Vychovatelkám jsme nic neřekli,nechtěli jsme mít problém. 

Došli jsme na vlakové nádraží.  ,,Máš tu kazetu?" zeptal jsem se.  ,,Mám," odpověděl Sam a ukázal kazetu.  ,,Takže...náš plán je takový.  Dojedeme do Českého Těšína popovídáme si s Radkem a vrátíme se."

,,Dneska sa nemôžeme vrátiť do školy nemáme omluvenku."

,,Ale Radkovi je osmnáct.  To se nějak vyřeší, ale teď jsou důležité naše životy."