Candy opět usnula. Zdál se jí děsivý sen.
Šla temnou chodbou v hradu dvou sester. "haló" nic "je tu někdo" nic Došla na konec chodby. Byla bez dveří.
"baf" vyštěkla modrá klisna s bílou hřívou a bílíma očima. Candy se lekla, "k kdo s si?" Zeptalo se vyděšené hříbě. "Já sem Invisible Spell říkej mi Izzi". Odpověděla klisnička. "já sem Candy Sugar, co tady děláš?" "Já co tady dělám? Vždyť ty si v mém snu." Zakabonila se Izzi "Co? Ale to je můj sen!" Zmatená Candy si ani neuvědomila co právě řekla. "Už ti to došlo?" Izzi nasadila poťouchlej výraz " Co my má dojít? Ptala se Candy "Jsi ve snu. Uvědomuješ si že si ve snu, už chápeš?" Zeptala se Izzy "Emm ne" zeptala se Candy "si uvězněná ve snu ty hloupá" uchychtla se Izzy "Ale jak" zděsila se Candy Sugar "Nightmare Moon nás něak uvěznila v našem podvědomí. Celý ponyvil je zahelen hustou tmou" vysvětlila Izzi. "a jak se odtud dostanem" řekla Candy a otočila se směrem  odkud přišla, teď tam byla jen stěna. "Co teď?" Řekla Candy "teď použijem tajnou chodbu" Izzy se pousmála.
Dívky běžely knihovnou seč jim síly stačili. "au" Candy zakopla o spadlou skříň, Izzy se otočila "Jsi v poho?" zeptala se nejistě. "Já jo, ale jestli hned teď neutečem tak nás dostanou krvelační netopýři! Uteč!!!" Candy kulhala ale při hrozícím nebezpečí se rozcválala jak nejlépe uměla. Knihovnou znělo pouze pleskání křídel, dusit kopyt a občas "au"
Izzy se dostala do vedení a otevírala jednu tajnou chodbu za druhou, Candy měla co dělat aby jí stačila.
Vyběhli ven, stála tam Nightmare Moon "Á děvčata se dostala ven jo? Hahahahahá" smála se ďábelsky Nightmare Moon "Nech nás jít! My chceme domů" kňučela Candy "Tak domů jo? Ok" Nightmare Moon je přemístila na jablečnou farmu, byla bez poníků. Všude pusto a tma, chybělo jen aby v popředí prolétla kulička suchého keře jak to bývá ve filmech.
"Co si to udělala?!" Obrátila se na Nightmare Moon Izzy " Vrátila sem vás doómůů" Nightmare Moon se opět uchechtla a zmizela. Místo ní se tam oběvil černofialový poník, nebo spíš klisna.
"Ahoj, já jsem Nix"