Autor: Magenta_Glowing
Počet slov: 244

Dvojsmysl ✔
Procitnutí ✔
Další jazyk ×
Povinná slova ✔
Sociální síť ✔

• • • • •

Okouzlen jsem k ní přistoupil. Připadala mi téměř éterická, jako by sestoupila na Zem z nějakého jiného světa, z jiné planety. Poklekl jsem a upřel svůj pohled hluboko dovnitř ní. Byla téměř naplněná mokrými nástroji a nádobíčky. Fascinovalo mne to.

Netušil jsem, že se s ní někdy setkám na vlastní oči. Ale teď tu stála a čekala na mne.

Opatrně jsem natáhl ruku a dotkl se jednoho z kovových nástrojů. Byla tak žhavá! Až mi z toho vhrkly slzy do očí.

"Au, mami," zakňučel jsem. "Vážně ji musím dneska vyndavat já?"

Máma mě zpražila pohledem. "Už je ti šestnáct a za tu dobu jsi myčku nevyndaval ani jednou. Co jsi to za dítě?"

Teatrálně jsem si povzdechl a znovu se sklonil. Mé emoce ve mně vřely. Proč já? Proč všechno já?

"Má víra zakazuje dotýkat se nebezpečných věcí," zabručel jsem vztekle, když jsem odnášel horké nože po jednom. "A na Instagramu jsem čet', že dětská práce je alegální."

"Tvá víra je mi víš kde," odsekla máma. "Snažím se z tebe vychovat slušného člověka. Jednou mi poděkuješ."

Se zaúpěním jsem kajícně ponořil ruce do hlubin ďábelského přístroje. Zatínal jsem zuby bolestí. Když jsem je vytáhnul, málem se mi zastavil dech. Vypadaly jako polité kyselinou.

Zaječel jsem. Máma se rozesmála. Rozbrečel jsem se bolestí. Setmělo se. Zablesklo. Zahromovalo. A v tu chvíli jsem z toho blouznění procitl.

Osmiletý jsem napůl ležel, napůl seděl v posteli, třásl jsem se zimou a máma mi tiskla ruce na hrnek horkého léčivého čaje. Tu noc jsem raději už neusnul; ze strachu, že by se noční můra mohla opakovat.