54. kapitola
„Notak Lily, musíš ho otevřít. Letos je to naposledy, co jsme na Vánoce všechny spolu, pak se třeba už nikdy nemusíme vidět všechny dohromady." Řekla Emma a ostatní přikývly.
Musí mi to pořád připomínat?
Musí mi připomínat, že příští rok už bude všechno jinak?
A že příští rok už prostě nebudeme spolu?
Že dnešní Křiklanův vánoční večírek byl můj poslední...
„Máte pravdu, otevřu ho." Řekla jsem a rozklepanýma rukama jsem začala trhat balící papír.
„Hezký." Řekla Jenna a já se podívala na hodinky, na které jsem koukala, když jsme se Sar byly v Prasinkách. Bylo na nich totiž něco zvláštního. Daly se otevírat, ale to jsem holkám neřekla.
„Jsou hezký." Řekla jsem s úsměvem.
„Ták jo, já nevím jak vy, ale já-"
„Zabírám koupelnu." Přerušila jsem ji a než stihla vůbec něco namítnout, už jsem otočila klíčem v zámku.
Chtěla jsem si v klidu hodinky prohlédnout, protože jsem tušila, že mi do nich něco napsala.
A měla jsem pravdu. Když jsem je otevřela, skutečně na mě vykoukl malý papírek. Naštěstí...jsem byla líná si hůlku z rukávu vyndat, takže jsem ho mohla zvětšit.
Milá Lily,
Promiň, nevím, jak ti to mám říct ale...
umřu.
Vím to. Dnešní odpoledne je to poslední, které budeme spolu.
Sice vím, že si myslíš, že věštění je nesmysl, ale tahle věštba se vyplní, cítím to.
Zabije mě. Bazilišek. Jsem si tím na sto procent jistá.
Předpokládám, že si tenhle dopis přečteš, až budu po smrti.
Takže ti tedy chci říct dvě věci.
Mám tě ráda a shlížím na tebe zezhora, maličká.
Pac a pusu, Sar 🖤
P.S. hodně štěstí při N.K.Ú.
Musela jsem se usmát. Ne tomu, že jsem se dozvěděla, že Sarah vlastně věděla, že umře, ale tomu jejímu oblíbenému oslovení - maličká.
Tak mi od její smrti nikdo neřekl...
Setřela jsem si slzy a pousmála jsem se.
***
„Takže ona to věděla?" Zeptala se Hazel.
„Nejspíš." Řekla jsem.
„Zlato, jak to vlastně budeš mít s tím Peterem?" Zeptala se Emma a já se otočila na Hazel.
„Dobrá otázka." Řekla jsem a čekala, co z ní vypadne.
„Ještě si ty poslední měsíce s ním užiju a pak smerlinem, Pettigrewe, už se uvidíme jen na školním srazu." Řekla a já si povzdechla.
„A jak to plánujete vy?" Zeptala jsem se Jenny.
„Sirius říkal, že se od Potterových odstěhuje a pokusí se nám něco sehnat, abychom měli kde bydlet. Že prý je nesmysl, aby bydlel každý sám." Řekla Jenna a já se usmála.
„Co vy?" Zeptala se Jenna Ellie.
„Jak bych vám to řekla." Povzdechla si Ellie. „Ještě s Remem zvažujeme, že budeme bydlet spolu, ale říká, že má strach z toho, aby mi neublížil." Řekla a já přikývla. „Ale řekla bych, že je to na dobré cestě." Dodala a já se usmála.
„Co ty a Severus?" Zeptala se Ellie a já pokrčila rameny.
„Vlastně nemám nejmenší tušení." Řekla jsem.
„Jak jako, že nemáš tušení?" Řekla Jenna.
„No prostě jsme o tom ještě nemluvili." Řekla jsem a holky vyprkly smíchy. „Co je?" Divila jsem se.
„Ale nic, jen je vtipný, že zrovna ty, která do všech hustíš, aby si život trochu plánovali řekneš, že jsi se Severusem ještě nemluvila o tom, jestli budete bydlet spolu, nebo ne." Řekla Emma.
„Jasně." Řekla jsem. Asi bychom to měli začít pomalu řešit.
„A ty s Luciusem což?" Zeptala se Hazel.
„No to popravdě netuším." Řekla Emma. „Vypadá to tak, že si vážně vezme Narcissu." Řekla a já se na ní soucitně podívala. „Ale neumím si rozhodně představit, že s Jennou už nebudu každý den v jednom pokoji, bude to strašně divný." Řekla Emma a Jenna se usmála.
„Víš, že bych pro tebe udělala cokoliv, ale rozhodně tě nevezmu bydlet do stejného domu, jako mám já." Řekla Jenna se smíchem a Emma se zatvářila rádoby uraženě.
„To od tebe bylo jako fakt hnusný." Řekla Emma a já se usmála.
„Já vím." Řekla Jenna a já se začala smát.
„Mně budou chybět tyhle přespávčky. Rozhodně si na poslední noc co tu budeme, budeme muset pozvat Poberty a udělat si poslední přespáváčku." Řekla jsem a holky souhlasně přikývly.
„Nevím jak vy, dámy, ale já jsem unavená, až to hezký není, takže půjdu spát." Řekla Hazel a já se na ní pobaveně podívala.
„Stejně se divím, že zvládneš dvě hodiny s Peterem...jako...no nic a pak se ještě cítíš na přespávačku." Řekla Emma a Hazel pokrčila rameny.
„Jaj, pamatujete si, jak jsme se tenkrát snažily z Lily vypáčit, jestli už se Severusem spala?" Řekla se smíchem Ellie a holky se začaly smát.
„Pamatuju." Řekla jsem se smíchem. „Nejde zapomenout na to, že jste mě natlačily na zeď, oslepily mě Lumosem a vyslýchaly mě." Řekla jsem a koukala, jak si holky utírají slzy od smíchu.
„Byla to sranda." Řekla Jenna a já přikývla.
„A největší sranda na tom všem byla, že jsme věděly, že jste spolu nespali." Řekla Emma a já přikývla.
„Já vím." Řekla jsem s úsměvem.
„Jaký je to pocit, když víš, že ten, kterýho miluješ se s tebou chtě nechtě rozejde?" Zeptala se Hazel Emmky.
„Je to divný, ale smíříš se s tím." Řekla Emma a Hazel přikývla.
„Že by ti snad začalo být líto Petera?" Řekla Ellie a Hazel pokrčila rameny.
„Ne líto, ale...spíš mě zajímalo, jaký to je." Řekla a já si povzdechla.
„To, žes byla to ve druháku zblázněná do nějakého debila, který si z tebe udělal jen poskoka neznamená, že když ublížíš Peterovi, přestane ta bolest. Hej, já chápu, že to bolí, a vím, je divné, že se zastávám Petera, kterého ze srdce nesnáším, ale...vážně se omlouvám, ale tohle si nezaslouží." Řekla Emma.
„Hazel...proč jsi nám to neřekla?" Zeptala se Jenna.
„Jak byste se na to asi tvářily?" Řekla Hazel.
„Víte, že jí to nerozmluvíme? Ať to do ní budem hustit sebevíc, stejně se s ním rozejde, je to palička." Řekla jsem potichu. „Stane se to, co se má stát." Řekla jsem a holky se na mě koukaly jak na zjevení.
„Lily...ty jsi řekla, že co se má stát se stane?" Divila se Jenna, protože já jsem na tohle přísloví, či co je to zač nikdy nevěřila a teď.
„Přesně tak, je to pravda." Řekla jsem.
„Tak to je wow." Řekla Ellie. „Lily dostala rozum!"
„Hele...Hazel jsme se snažily tolikrát zkusit říct, aby toho nechala. A nenechala. Řešíme to každou přespávačku a mně to začíná lézt pomalu na nervy. Je to její rozhodnutí, už není malá holka, je dospělá, tak jí do toho přestaňte kecat a nechte jí dělat vlastní rozhodnutí. A jestli si uvědomí, že udělala kravinu, tak tu pro ní buďme a jestli si bude myslet, že je to správná věc, tak jí v tom podpořte." Řekla jsem, protože mi to už vážně lezlo na palici. „O tomhle je přece pravý holčičí kamarádství, ne?"
„Díky Lily." Řekla Hazel a já se usmála.
„Nechcete už jít spát? Kdo ví, co všechno bychom se nedozvěděly od Lily za moudra." Řekla Emma a já se zasmála.
„Jo, taky bych šla, sice je sobota, ale... už jsem dvě." Řekla Jenna a já přikývla.
„Tak vám přeji dobrou noc." Řekla jsem.
„Dobrou noc i vám." Řekla Ellie.
„Dobrou noc." Popřála Hazel.
„Hezké sny." Řekly Emma a Jenna jednohlasně.
Všechny už sice spaly, ale já jsem si vzala knížku a učila jsem se.
O.V.C.E. zvládnu perfektně, ale bez práce nejsou koláče, takže se musím učit.
Ale kdykoliv se snažím učit na O.V.C.E., dojde mi, jak málo času máme.
Příští rok už nebudu v Bradavicích, nebudu v jedné ložnici s holkama a budu za sebe muset nést úplně všechnu odpovědnost.
Ahoj zlata! 😊
Je tu další kapitola, tak doufám, že se líbí. 😊
Mám vás moc ráda! ❤️
Vaše Deni Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro