Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Skleněné lahve

Nenáviděl jsem a zároveň miloval toho démona co stál na mé lince. Hlava se mi motala a žaludek houpal jako na vlnách rozbouřeného moře.
Udělal jsem krok v před a koleno se mi lehce podlomilo. Zachytil jsem se židle od jídelního stolu a pomohl si tak najít rovnováhu. "Jdu si pro tebe." zasmál jsem se na flašku Ginu před sebou a ucítil zápach ze svých úst.
Udělal jsem další nejistý krok. Svět se točil a já měl chuť zpívat.
Po dalším pokusu o chůzi se mi mezi nohy připletl Šmudla, kocour, kterého jsem včera brzy ráno našel na prahu svého domu. Byl mokrý a vypadal vystrašeně.
Dostal najíst, místo kam složit hlavu a už tu zůstal.
"Uhni blbečku." zahučel jsem a natáhl ruce před sebe, abych zabránil pádu obličejem na hranu linky.
Kocour tiše mňoukl, když jsem mu díky své nemotornosti přišlápl packu a odklusal kousek dál.
Hladově jsem uchopil poloprázdnou flašku a jedním lokem jsem jí vyprázdnil.
Po té jsem se do ní zadíval, jako bych čekal, že tam ještě trochu zbyde.
Olízl jsem si mokré rty a prázdný Gin položil k ostatním lahvím, které jsem během dneška vypil.
Šmudla, pojmenoval jsem ho tak v opilosti, to mne snad omlouvá, se rozběhl ke dveřím a zaškrábal na ně.
"Milá zlatá... " chvíli jsem se zarazil, protože se mi zvedl žaludek. "Milý zlatý kocourku, venku furt prší." samovolně ze mě uniklo uchechtnutí.
Ale i tak jsem se po těchto slovech vydal ke dveřím.
Zastavil jsem u nich a nahlédl do kukátka. Kocour mě sledoval zaujatým pohledem a vztekle mrskal ocasem.
"Šššš," dal jsem si ukazováček na ústa. "Hehe...Nikdo tam není." bylo to vtipné. Vážně bylo, v tomhle stavu, kdy se v mém těle nacházelo tolik alkoholu, bylo vtipné všechno a všichni.
Skrčil jsem se ke klíčové dírce.
"Haló?" zašeptal jsem k ní.
Drápky Šmudly se svezly po dveřích a znovu zamňoukal.
"Takfajnalejendneska... Budešdodesítidoma... Jasný?"
Otočil jsem klíčem v zámku a pootevřel dveře. Kocour vystřelil ven. Za dveřmi jsem spatřil botu, ve které něco bylo. Ale v opilosti mne zajímal jen Šmudla.
"Hej! Neběhejtakrych..." dveře jsem rozrazil, ozvalo se cvaknutí a chvíli na to výbuch... Šmudlo? Žiješ ještě?

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro