Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

In a golden cage 35

Pohled Kaitlyn

Nehnutě jsem ležela vedle Harryho a poslouchala svůj zrychlený tep.Další noční můra o tom,jak mi je nevěrný.Věděla jsem,že nespí.Vstala jsem a šla do koupelny.

Podívala jsem se do zrcadla.Vypadám děsně,musím se dát dohromady,než se rodiče vrátí.Opláchla jsem si obličej,zavřela oči a v tom se mi vybavily všechny chvíle prožité s Harrym.

„Kaitlyn,co tu děláš?"uslyšela jsem za sebou.S úlekem jsem otevřela oči a otočila se:„Vylekal jsi mě.Já jsem jenom nad něčím přemýšlela."Nečekala jsem na jeho odpověď,vzala si župan a šla na balkon.

Nadechla jsem se a šla pomalu k zábradlí.Hvězdy na nebi zářily a měsíc osvětloval altánek s jezírkem.Vybavil se mi moment,jak jsem tam Harryho přivedla.Nemohla jsem se dočkat,až mu budu patřit a teď tu stojím a nenávidím ho.

„Tak ty ho nenávidíš?"zasmál se pobaveně,ten hlásek uvnitř.Proč jsi to vůbec nalhávám,miluju ho.Vycítila jsem,že mě někdo pozoruje.

Otočila jsem se a spatřila Harryho,jak mě sleduje.Uhla jsem pohledem a ucítila jak mi po tváři teče slza.

Miluju ho,ale musím zjistit,jak je to s tou holkou.Zavřela jsem oči a snažila se zadržet slzy.

Pohled Harryho

Nemohl jsem od ní odtrhnout zrak.Pořád mi v hlavě zněla jedna samá věta:„Tvá nádherná Kaitlyn nepatří jen tobě."Nadechl jsem se,když v tom se Kaitlyn otočila.

V tom měsíčním světle vypadala jako víla.Chvíli se na mě dívala,ale já si i přesto všiml slzy,která ji stékala po tváři.

Pomalu jsem šel ke dveřím,když mě zarazil vnitřní hlas:„Prober se,co když tě podvádí?Nejsi jediný,který ji líbá a dotýká se jejího těla."

Zastavil jsem se a zavřel oči.Hned se mi vybavila Kaitlyn.Její oči,rty,chůze,vůně,hlas..do háje i potom,co mi udělala ji miluju.Vzal jsem svoji bundu a potichu vstoupil na balkon.

„Kaitlyn"řekl jsem a ona se otočila.Byla tak nádherná.

Pohled Kaitlyn

„Kaitlyn,pojď dovnitř.Nachladneš a nebo si aspoň obleč bundu."Nečekal na mou reakci a oblékl mi svou bundu.„Dík"řekla jsem potichu a dělala,že tam Harry není.

Harry si stoupl vedle mě a položil ruku,tak že se dotýkal mé.Nejraději bych se vrhla Harrymu kolem krku,ale něco mě svazovalo.Vzdychla jsem a chtěla se vrátit zpátky,ale Harry mě chytil a přitáhnul k sobě.

Cítila jsem to napětí mezi námi.„Promiň"řekl smutně a pustil mě.„Nemáš důvod se omlouvat"odpověděla jsem mu a chystala se odejít,když mě Harry znovu chytl.

„Kaitlyn,proč jsi to udělala?Řekni,co ti dává on,co já nemám?"řekl a já se na něj nechápavě podívala.„Harry já..já vůbec nevím o čem mluvíš."

Harry se jen ironicky zasmál a šel blíž ke mně:„Nevíš,tak proč jsi mi lhala ohledně té zprávy a co ta rozlučka?"

„Teď už ti to říct můžu.Psala jsem Perrie,protože mi tvé chování přišlo divné a nechtěla jsem,abys o tom věděl a ta rozlučka s tím nijak nesouvisí.Spíš mi řekni,proč ty máš milenku!?"vykřikla jsem a Harry se na mě podíval.

„Kaitlyn,já nemám milenku,jak jsi na takovou blbost vůbec přišla?!"řekl a přitáhl si mě k sobě.
„Tak,proč jsi mi lhal!?Moc dobře vím,že ti přišla sms a neměl jsi vybitou baterku!"křičela jsem na něj a rozbrečela se.

„Lásko já,ale psal Zaynovi o tom,jak jsem si myslel,že mě podvádíš"řekl a políbil mě.
„Chceš mi říct,že jsme si celou dobu mysleli...."
„...,že ten druhý někoho má.I přes tuhle mojí doměnku,jsem tě miloval Kaitlyn.Strašně moc tě miluju."

„Taky tě miluju."Políbila jsem ho a Harry mě pevně obejmul.„Půjdeme dovnitř,ať nenachladneš."Přikývla jsem a vrátila se zpátky do ložnice.Vysvlékla jsem si bundu a lehla si do postele.

Počkala jsem než Harry příjde a pak se k němu přisunula.Položila jsem si hlavu na Harryho hruď a nechala ho jezdit mi nehty po zádech.Samozřejmě jsem po chvilce zaregistrovala,že mi dává náhoru tričko.

„Harry,no tak nech toho"řekla jsem a odsunula se.„A nebo?"Harry se nadzvedl a vyhrnoval mi tričko.Jako na povel se z vedlejší místnosti ozval pláč Darcy.

„Já opravdu nevím,jak ona to dělá!Musí na to mít nějaký radar,že to pokaždé tak vychytá."Harry vstal a já se neubránila vítěznému úsměvu.

„Moc se nesměj,jelikož asi za dvacet minut jsem zpět."Nemůžu se dočkat!

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro