Part seven
Dnes zrovna nebylo veselo. Celý svět se mračil. Venku pršelo a nechtělo přestat. Škola byla sice teď už nic, ale i tak tam všichni museli. Peter seděl s Nedem v zadní lavici. Od jejich pravé straně ve prostřed zadních lavic seděla zas MJ. Všichni tři vytáhli mobili a začli si mezi sebou psát, aby je učitel nenachytal jak se baví. Ten všechny bedlivě pozoroval.
MJ: Půjdem po škole někam do kavárny?
Peter: Nevím. Záleží na ostatním a....
Ned: My chápem
Peter: Tak půjdem? Než se něco zvrtne?
Ned: Že váháš. Jasně
MJ: Dobře :D
Ze školy vyběhly okamžitě. Všichni tři se vydali do nejbližší kavárny co zde byla. Peter seděl na židli a do rozhovoru se moc nezapojoval. Nevěděl co se děje, ale měl špatný pocit. "Petere, slyšíš mne?" zatřásla s ním MJ, než se probral z myšlenek. "Jo, promiň" řekl a přestal sledovat ulici.
"Co se děje kámo"zeptal se Nad s nejistotou. "Nic, jen... Nevím co se stane, až budu pryč a....." zadíval se do země. "Ale to je jedno" řekl a upil z milkshaku, co mu právě přinesli.
Nějakou dobu si povídali. Dveře do kavárny se otevřeli. Nikdo z těch tří nevnímal osobu co tam vešla.
Morgan, která byla nucena jít s matkou do města, i když nechtěla. Nakonec skončila v kavárně. Pepper zde měla nějaký pohovr s nějakou paní. Morgan netušila o co se jedná. Smutně se rozhlédla po stolech. Její oči však zastavili na třech teenegrech. Kluk s hnědými vlasy, který se al něčemu. Morgan nenápadně naznačila své matce, že půjde jinam. Nemusela být, přeci u toho pohovoru.
Pomalu došla ke stolu, kde seděli. Ani jeden si jí nevšiml. Dnes měla porulou náladu. Furt myslela na otce a Peter ji nehlídal. Prostě špatný den.
Morgan po chvilce napadla úžasná věc. Nezapomrne, jak se kdysi Peter rozčiloval, když mu jeho teta říkala jeho smyslům *šimri, šimry*.
Vzala do ruky hůlka. Samozřejmně plastovou. Napřáhla se a chtěla ho uhodit. Peter bez problému její ruku chytil a dál se bavil. Morgan jeho pevný stisk nevnímala. Začal víc a víc držet a jí to bolelo. Chtěla něci říct, ale Peter se zarazil. Neda a MJ se koukali na něj a Morgan. Peter otočil hlavu a uviděl ji.
"Morgan... Promiň" pustil její ruku a pavučinou přitáhl ke stolu čtvrtou židli. "Mamka něco vyjednává" hlesla a napila se milkshaku od Petera.
Další je tady. Tak snad se líbí. Vydala jsem zprávu s tím jak budi dávat kapitoly u mých rozepsaných knih. Ale může se to změnit v průběhu školního roku. Jsem v devítce a to není žádná sranda. Užívete si školi😅😁
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro