Seděla jsem na parapetu a dívala se na své rozvazující se boty. Byla jsem dokonce tak hrdinská, že jsem se neopovážila vzhlédnout, jen jsem poslouchala rozhovor a výbuchy smíchu, když najednou bylo ticho. Slyšela jsem, jak něčí podpatky klepou o školní podlahu až se ztratily ve vlně pozdravů.

„Není to ta od Austina?" Zvedla jsem hlavu a cítila novou vlnu kouře a to si Anna Marie zatím ještě ani nezapálila. Prokoulela jsem očima a napřímila se.

,,Má jméno," napomenul ji rychle Lukas a já se snažila zatajit dech, jelikož jsem nabyla podezření, že se mě Anna Marie snaží otrávit kouřem z cigaret. Chvilku bylo slyšet křik a pak se ta malá roztomilá blondýnka téměř vrhla na svého přítele, ovšem nakonec se uklidnila, otočila se a odkráčela stejně rychle jako přišla. ,,A mimochodem, ahoj Onion," dodal Lukas, když si byl jistý, že je Anna Marie dost daleko a jemu nehrozí žádné nebezpečí.

,,Kde je Austin?" zeptala jsem se místo pozdravu a naklonila se tak, abych viděla jestli nestojí za Lukasem.

,,Ještě pořád je nemocný," řekl tiše a sedl si vedle mě.

,,On je nemocný už od narození," podotkla nějaká holka a pár lidí se zasmálo, ,,ale vážně, kdyby byl Austin normální, bavil by se tu s ním někdo?"

,,S Austinem se nejde nebavit. Jemu je jedno, že mu neodpovídáš, dokáže si povídat i s hromosvodem. Myslím, že i tomu hromosvodu by nakecal, že je mezi nimi podivné jiskření. Potom co by do něj uhodil blesk samozřejmě," odpověděl Lukas a tentokrát už se smáli skoro všichni.

,,Ne fakt, co mu je?" zeptal se čtvrtý kluk a já už se začínala děsit kolik lidí tu je.

,,Pořád je u svého bratra a říká, že si utužuje rodinné vztahy," vykřikl Lukas, aby překřikl šum, který vznikl v následku toho, že každý začal vykřikovat svou teorii o Austinově nepřítomnosti.

,,On a utužovat rodinné vztahy? Nebyl to právě on, kdo minulý týden provolal celý kredit tím, že volal do všech zoogických zahrad a ptal se jestli není adoptovaný od nich z nějakého pavilonu?" křikl ten chlapec zcela vážně a já měla co dělat, když jsem odolávala pokušení se začít smát.

,,Mění se," špitla tiše dívka, která seděla bokem.

,,Blbost," prskl Lukas, ale já souhlasila s tou dívkou, Austin se doopravdy měnil a já měla pocit, že to souvisí s tou jeho nemocí, ale jinak než jsem si doposud myslela. ,,Austin není počasí, aby se měnil."

,,Tak co mu je?" vyhrkl ten chlapec nedočkavě a Lukas se opřel o stěnu.

,,Je u svého bratra, říkal jsem vám to minule a," a v té chvíli se zarazil. Díval se před sebe a já věděla, že hledá správná slova. A to není nikdy dobré znamení. ,,a je s jejich přítelkyněma."

,,Cože?" vyhrklo několik lidí najednou a já se chtěla zeptat, co je na tom špatného, ovšem podle výrazu všech, jsem tu otázku rychle zase polkla.

Posunula jsem se k Lukasovi a naklonila se k němu, co možná nejblíž ,,Možná nějak nechápu reakci pár lidí," zašeptala jsem a on se naklonil ke mně.

,,Jakých lidí přesně?" zeptal se mě a já prokoulela očima.

,,Té holky, toho kluka, tamtoho taky a jo ještě toho vedle něj a-"

,,Ehm, takže všech?" konstatoval Lukas a nadechl se. Jedním rychlím pohybem se dostal vedle mě na parapet a sedl si tak, aby mi viděl do očí. ,,Pokusím se to zkrátit. Austin má tři bratry. Jeden se jmenuje Tay, to je ten co neumí řidit a ten si našel holku, která je tak trošku mimo. Místo toho, aby si všímala koulí v Tayovích trenkách preferuje raději ty jasnovidecké. A možná ji to vážně jde, protože většinou předpoví věci, které se skutečně stanou."

,,Například?" vydechla jsem a Lukas se zamyslel.

,,Například že bude pršet nebo, že Austin nabourá,"

,,To bych předpověděla i já a dokonce i policajti mu to několikrát opakovali," podotkla jsem a Lukas se zašklebil.

,,Pak tu je jeho druhý bratr, ten namakaný, a ten si našel zlatokopku. Kdybys ji hledala, zjevně na ní narazíš někde u dálnice v sexy oblečku, ale kupodivu to těm dvoum klape, mám pocit, že se podvádí navzájem," Lukas se nadechl a já se k němu přisunula blíž, ,,a nakonec je tu jeho třetí bratr, doktor, který si našel ženu a žije s ní v míru, takže nuda. A ta se Austinovi nelíbí už vůbec, protože ta se o něj stará jako o malého a neustále mu na hlavu strká kulich, aby nenastydl."

Zmohla jsem se na pouhé "ou" a přemýšlela, nad každou z těch dívek.

„To by nebylo to nejhorší, ale Austin se rozhodl jednu z nich pozvat do kina, aby se sblížili." A v tu chvíli zavládlo ticho. Naprosté ticho, které přerušil jenom kašel jedné z dívek.

„Cože udělal?" vydechla a křečovitě svírala kelímek s kavou až jsem mela strach, že praskne.

„Nakonec si vybral tu první, chtěl ji pozvat do kina na nějakou romantiků, ovšem Alice vybrala horor a Austinovi to neřekla-"

„Jak to dopadlo?" vydechl zrzavý kluk a vyděšeně se na Lukase díval.

„No, Austin mi volal a brečel, prý ho Alice musela vést domů cestou, kde není ani jeden keř a už týden nezhasl světla, ale jinak to bere statečně."