„Jsi jeden z nejoblíbenějších kluků na škole a rozhodl ses chodit pěšky se mnou?" dívala jsem se nevěřícně na hnědovlasého kluka stojícího vedle mě a nadzvedla obočí. Normálně bych řekla, že mě chce někde zatáhnout do křoví a znásilnit, ale kdyby mě chtěl znásilnit Austin Harder nepotřeboval by mě ani tahat a už vůbec by nebyla potřeba nějakého křoví.

„Nějak do té školy chodit musím, ne?" protáhl a díval se na mě jako na méně inteligentní.

„To takhle normálně chodíš s holkama?" pokračovala jsem ve svém výslechu a on prokoulel očima. Nikdy dřív mě ani nepozdravil.

„Néé, Onion, obvykle vedle mě dívky běhají, vážně, moje poslední holka byl Usein Bolt. A když s nějakou dívkou jdu na večeři, obvykle jim seženu rotopet, aby vedle mě jen tak neseděli,"

„Oh, to bylo vtipné," procedila jsem a on se zasmál.

„To bylo zcela seriózní, mám dokonce i vodní postel, aby mohla má přítelkyně při sexu surfovat, nevěřila bys jaká je to zábava" řekl a usmíval se nad tou představou.

„Úžasné," procedila jsem podrážděně a snažila se dívat všude možně jen ne na něj, „to budeš chodit každý pátek?"

„Záleží kolika pátků se dožiju," řekl naštvaně a já se na něj tázavě podívala, i když jsem nechtěla.

„Ty si fakt myslíš, že umíráš na retardaci?"

„Ne, já si jen myslím, že mě porodila černá kočka jdoucí přes cestu v pátek třináctého," procedil a zadíval se do dálky, „pokaždé se něco stane v pátek!   Jednou jsem spal s holkou, která se jmenovala Šťastná, možná proto je na mě štěstí teď naštvané."

„Spíš s více lidma než peřiny," řekla jsem a on se zašklebil, „Prý jsi byl u doktorky s tou tvou domněnkou."

„Byl,"

„Co ti řekla?" zajímala jsem se a on kopl do kamínku, což vypadlo velmi frajersky.

„Krásně jsem ji vylíčil, že mě ten debilní pátek chce zabít a ona se naklonila, usmála jakoby vyhrála jackpot a řekla mi: Austíínku, neboj se půjdeš do takového hezkého domečku a tam ti pomůžou,"

„Myslela pavilon opic?" vyprskla jsem a začala se smát.

„Ne, psychiatrickou léčebnu, měl bych pokoj s balkónkem. Vůbec nechápu, jak si může myslet, že jsem blázen."

„Já taky ne, kdyby za mnou přišel někdo a řekl, že se ho den v týdnu snažil udusit polštářem, určitě bych se ho zeptala, jestli není rodina s Einsteinem,"

„Nechápu jak můžou takoví lidé léčit!" křikl rozhořčeně a prohrábl si vlasy.

„Ježiš, Austine,minule jsi té doktorce tvrdil, že jsi těhotný, když tě bolelo břicho!"

„Klidně to mohla být pravda! Trpěl jsem nechutenstvím, nechtělo se mi jít do školy, a menstruaci jsem neměl už devatenáct let!"

„Jen se směj! Však počkej až se mi něco vážného stane!"

„Jak dlouho mám tak přibližně čekat?" zeptala jsem se, když už jsme byli před školou a Austin zakopl. Normální člověk by se prostě rozplácl na chodníku, ovšem Austin skočil ukázkovou šipku do záhonku s kaktusy.

Možná na té jeho teorii vážně něco je.

•••

Takže 1. Symptom máme za sebou a já doufám, že vás to alespoň trošku chytlo.^^ Budu čekat na vaše názory ^•^

no je teprve čtvrtek, ale ráno bych ti asi nestihla vydat ♥

Cathy