"Kde je Loki?" Všichni se odtáhli.

"Ty málem umřeš a zajímá tě Muflon?!" Trošku naštvaně táta zařval. "Vždyť tě tam dostal!"

"Tony, neřvi." Napomenul ho Steve.

"Tak kde je?!" Nevím ani proč mě to zajímalo, ale opravdu mi na něm asi záleželo. Miluju ho? Nesmysl....

"Uklidni se, je zavřený." Ujala se slova Nat. Letmo se usmála.
Uf.... Bála jsem se, že ho tam třeba nechají, ale podle mě by to neudělali. Je nebezpečný a hlavně Avengers ho teď vážně nenávidí. Za to jak mě díky němu odnesli.

"Měla by sis odpočinout." Usmál se na mě Bruce.
Jen jsem přikývla. Všichni odešli z pokoje.

Po chvilce koukaní do stropu jsem usla.

....

Probuzení ráno bylo docela bolestivé. Nijak jsem to neřešila, bylo mi jasné, že to bylo kvůli tomu. Co mi ten krypl Paul udělal.
Hmmm.... Kde vůbec je?

Pomalu jsem se zvedla z postele a přešla do koupelny. Když jsem se podívala do zrcadla, které je od země až ke stropu. Málem mě trefilo.
Stále jsem byla pořezaná a měla všude modřiny. Musím říct, že vypadám hrozně. A to říkám i s mým vysokým egem. To je co říct, co?

Nějak jsem to přešla a šla se podívat do mého šatníku. Musí být už zaprášený. Heh.

Vzala jsem si něco, čím zakryju moje modřiny.

Bylo osm. Po cestě do kuchyně jsem slyšela hlasy. Byli tam všichni.

"Dobré ráno." Pozdravila jsem. Všichni upřeli pohled na mě.

"Ty teda vypadáš...." Zasmál se Clint, úsměv mu z tváře zmizel, když ho táta probodával pohledem.

"Hůř jak ty ne." Oplatila jsem mu.

"Koukám, že tvoje ego neutrpělo." Povzdychl si Steve.

"To né no.... Dokonce se ještě zvýšilo." Zakřenila jsem se. Všichni hodili nechápavé pohledy.

"To nechápu..." Ozval se Thor.
Všichni se zasmáli. Sedla jsem si tátovi na klín. A jedla kukuřičnou placku, která byla položená na stole.

"Musím tě pak prohlédnout." Promluvil konečně Bruce, který celou dobu jen koukal. Stejně jako Wanda a Pietro. Oba furt mlčeli.
Kývla jsem na souhlas.

"Co ti tam vůbec dělali?" Zeptal se Pietro. "Asi tě neuctívali." Zasmál se.

"Pokud mě uctívali, měli by to chování změnit." Zasmála jsem se s ostatními.

"Ale vážně.... Co?" Ujala se slova Wanda, chtěla jsem z této otázky vybruslit.

"Eh- Ehmm.... Musím na záchod." No to byla výmluvu. V duchu jsem si dala facku.

...

Vešla jsem do pokoje. A lehla si na postel. Po asi pěti minutách nic nedělání někdo zaťukal na dveře.

"Dále." Vyzvala jsem dotyčnou osobu dovnitř.

Byla to Wanda, přešla ke mně a sedla si na kraj postele. Tušila jsem co bude následovat.... Co se tam dělo.

"Co se tam dělo? A proč si tak pořezaná? Udělali ti něco vážného?" Vychrlila otázky.

"Musím odpovídat?" Vůbec se mi o tom nechtělo mluvit.

"Musíš, tak povídej." Wanda mě netrpělivě pozorovala.

Nohu jsem přehodila přes druhou. A ruce si dala na hruď. "Řeknu to stručně.... Ptali se mě ohledně věcí S.H.I.L.D.u. Nic jsem neřekla a ještě jsem byla drzá, proto mě pořezali." Vzpomínky na to, jak mě mučili byli hrozné.

Wanda mě objala. "Už to bude dobrý..." Hladila mě po zádech.
Opravdu mi to pomohlo.

...

Asi hodinu jsme se jen tak bavili. Pak jsme se obě rozhodli jít do obýváku.

"Jste byli na záchodě obě? Jste ho museli vyrábět...." Protočil oči Tony.

"Přesně tak. Dokonce máme už vlastní firmu na záchody. " Ruce jsem zkřížila na prsou a usmála se.

....

"Chytli jste Paula?" Opatrně jsem se zeptala.
Všichni si vyměnili pohledy.

"Jo, je svázaný v jednom z pokojů." Odvážil se odpovědět Clint.

"A kde je Loki?" Čekala jsem, že budou mít milión otázek ohledně Lokiho, ale nepadla ani jedna.

"Dovezli ho dneska sem. Je zavřený..." V Tonym se docela vařila krev. Řekla bych, že bude někde zavřený.

Rozhodla jsem se, že za Lokim dojdu. Vzala jsem pizzu, kterou nesnědli a džus. Ještě z knihovny vzala nějakou knížku- sci-fi. A vyrazila. Nevěděla jsem kde je, ale šla jsem tak nějak podle čichu.

....