67. Družičky
Loki
Hned co Thor zmizel, začal jsem s krejčím domlouvat detaily. Vybrali jsme látky, knoflíčky a různé doplňky každého z oblečků a po mém vlastním změření jsem jej požádal o specifický vzhled svého oblečení. Prvně se divil, ale když jsem mu osvětlil naši partnerskou situaci, začal se smát a kývl, že udělá vše, co jen bude moct. Poděkoval jsem, zaplatil zálohu a šel najít svého přítele a dobrou kamarádku, co se z té ukecané nány vyklubala. Našel jsem je hned přes cestu v kavárně nad už zřejmě desátým hrnkem kafe a dortíkem. „Tak dořešeno?" „Snad ano." Usmál jsem se a společně jsme se v postranní uličce přemístili zase zpět na Asgard. Samo sebou jsme se prvně důkladně rozloučili v Jane, která zase bude svědkem Thora a to už jen proto, že toho pro nás tak moc udělala. Velice si jí za to vážím. Málo která žena by byla tak smířená s tím, že má přenechat svého vysněného chlapa a boha nějakému muži, natož pak ještě bratru.
Kontrola všeho dopadla úspěšně. Všichni potvrdili jakýmsi způsobem svou účast a Midgarďanům bylo určeno místo a hodina, odkud se dostanou na Asgard. Heimdall slíbil, že je tam přenese, ještě před tím, než dojde na obřad. Po celém dni jsem pak ulehnul do postole vedle svého nastávajícího a nechal se objímat a hladit si bříško, dokud jsem neusnul.
---------
Týden utekl jako voda a my dva jsme se už nemohli dočkat. Byl jsem šíleně nervózní a roztržitý. Všechno jsem kontroloval alespoň padesátkrát a nebýt mé sestry, která mě utěšovala, asi bych ten nápor nezvládal. Hostina i dort už byly na svých místech. U jezera bylo přichystáno posezení a hosté už tam dávno byli. Heimdall uměl svou řeč a oba jsme měli své obleky, co jsem včera vyzvednul, i novomanželské sliby. Thor ještě neviděl, v čem mám přijít, zatím co já se na mistrovskou práci našeho krejčího kouknul. Oblek, co v tuhle dobu musí mít můj nastávající na sobě, je perfektní. Nemá jedinou chybu. A moje šaty jakby smet. Jen doufám, že se mu takto budu líbit. „Klid Loki, vypadáš nádherně. Dojdeš tam a vyrazíš mu dech. On tě miluje a miloval by tě, i kdybys tam došel jen ve spodním prádle." Hela mě pohladila po rameni a povzbudivě se usmála. Měla na sobě černozelené šaty až na zem a vlasy sepnuté do ledabylého drdolu. Vypadala skvěle a já se modlil, ať i já to samé mohu říct o sobě. Zhluboka jsem se nadechnul a vykročil ven ze svého starého dětského pokoje po chodbě. Byli jsme domluvení, že projdu tajnou cestou do zahrady, aby mě Thor neměl šanci zahlédnou ještě před obřadem, protože to přináší smůlu. Naposledy jsem si popřál hodně štěstí a vstoupil do tunelu.
Thor
Byl jsem totálně v háji. Chodil jsem po zahradě sem a tam, občas se pozdravil s přicházejícími hosty nebo zpeskoval neopatrného zahradníka. „Thore klid! Všechno je v nejlepším pořádku, ano? Moc ti to sluší. Vypadáš přímo jako Adonis a Loki si tě stejně chce vzít, ať už máš na sobě cokoli." „A co když nepřijde? Co když si to rozmyslel?" Ruce se mi klepaly a hlas byl nejistý. Svou řeč jsem už stihnul třikrát zapomenout a znovu se ji naučit. „Proč by to pro boha živého dělal?! On tě miluje a tohle stejně spunktoval on, tak se přestaň třást jako malá holka a jdi k tomu oltáři, nebo tě tam dotáhnu! Od kdy se prosím tě čeká na ženicha a ne na nevěstu?!" Přikývnul jsem a došel k oltáři. Heimdall se na mne podíval s hrdostí v očích a kývnul. Na zdobených bílých židličkách seděli hosté a povzbudivě se usmívali. Z dálky šly vidět Lokiho čtyři děti v oblečcích a s košíčky s plátky růží. Vyhledal jsem v davu svou partu a byl rád, když mi Clint s Natashou ukázali zdvižené palce, Bruce se Steavem mi neverbálně popřáli štěstí a Stark na mě hodil očko. Fandrall, Sif, Hogun i Volstag se usmívali od ucha k uchu a matka plakala už teď dojetím. Narovnal jsem se, polknul všechnu nervozitu a zářivě se usmál v tu samou chvíli, co se rozezněla hudba.
Tak jsem se rozhodla vydat jednu z úplně posledních kapitol. Snad se líbila a těšíte se i na zbývající.
Vaše Tiranis!
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro