"Šíří se drby," prohlásila Anita.

Seděli spolu na obědě a čekali, až se k nim přidá Francis s Grace. Jamie se na ni tázavě podíval. "Drby?"

"Francis a Grace. Prý to mezi nimi nějak skřípá, nevíš o tom něco víc? Jsi jeho nejlepší kamarád."

"Děkuju za připomenutí, že jsem pouze jeho kamarád," mlaskl Jamie, "ale budu tě muset zklamat. Já s Francisem zase tolik Grace neprobírám a ptám se jen na nutnosti. On sám ji taky nějak nerozebírá."

"Vy jste taky nejlepší kamarádi na dvě věci," protočila očima.

"Co?" bránil se Jamie. "Jsme nejlepší kamarádi, co se respektují. A Francis i bez toho, abych něco řekl, ví, že zrovna nemiluji rozebírat vztahy. Jediný vztah, který bych chtěl s ním rozebírat, by byl ten náš, kdyby vůbec exi-"

Anita ho umlčela rychlým pohybem ruky. Když se Jamie otočil, viděl Francise, který byl už jen pár kroků od něj. Práskl taškou na zem a posadil se na lavičce vedle Jamieho.

"Uhm, ahoj?" pozdravil ho opatrně Jamie. Francis jen něco zamumlal v odpověď. "Kde je Grace?"

Francis se na něj podíval téměř vražedným pohledem. "Nemusíme být furt spolu."

"Však jo," zamumlal Jamie a odvrátil se. Věnoval Anitě jediný pohled - něco se opravdu dělo.

Francis nepřišel s obědem. Seděl vedle Jamieho jen tak a propaloval pohledem stůl. A Jamie jako jeho kamarád měl asi něco udělat, ale netušil co. Nikdy neviděl Francise vyloženě naštvaného takovým způsobem, jako teď. Na střední ho občas viděl otráveného z toho, jak všichni, ale vlastně zároveň nikdo, chtěli být jeho kamarádem.

Tohle bylo vážné.

A Anita to vycítila také. Neměla snězenou ani půlku svých těstovin, když se zvedla. "Sakra, musím ještě do knihovny před hodinou!" oznámila jim a než stihl Jamie něco říct, zmizela.

Zůstali sami dva. Francis se nepohnul ani o centimetr.

Jamie si odkašlal. "Teď už mi řekneš, co se děje?"

"Celá škola to řeší, ne? Musel jsi něco slyšet."

"Slyšel jsem jen, že to mezi vámi skřípe. Teď před třemi minutami od Anity, jinak nevím nic a rád bych se to dozvěděl od svého nejlepšího kamaráda, než abych poslouchal drby jiných, které se pravděpodobně budou nabalovat a nabalovat, až to dojde k tomu, že vlastně máš potají tři nemanželský děcka a svrab, o čemž Grace nevěděla."

Francis se na něj nejprve podíval stylem, jestli to myslí vážně. A pak se rozesmál. "Promiň, jsem na tebe zbytečně hnusnej. Tohle bylo dobrý."

"Děkuji. Taky si myslím."

Francis si povzdechl. "Prostě jsme se pohádali, no. A začala to na veřejnosti, tak to pár lidí vidělo."

"Kvůli čemu?"

Francis ale mlčel. Stáhl rty do úzké linky.

Jamie se na něj podezíravě podíval. "Nepodvedls ji snad nebo tak, ne?"

"Ne!" zvolal okamžitě. "Nic takového. Byla to blbost, nic důležitého, proto mě naštvalo, že to jen zveličila."

Takže to Jamiemu říct nechtěl, to pochopil hned. Tak ho ani nenutil, třeba to bylo něco až osobního, třeba šlo spíše o Grace než o něj, a tak mu to říct nemohl.

"Okay. Takže předpokládám, že dneska se už neuvidíte?"

Francis zavrtěl hlavou. "Nechám ji vychladnout. A sebe taky."

"Tak co kdybychom se šli projít? Jako za starých časů, ale bez Romea. Myslím, že potřebuješ pročistit hlavu," navrhl Jamie.

"Teď?"

"Teď ne. Mám ještě hodinu, na kterou Anita už teď utekla, abychom si mohli promluvit."

Francis se uchechtl a Jamie tak viděl, ze už se jeho nálada pomalu zlepšuje. Domluvili se tedy, že se po škole sejdou na pokoji, aby s sebou netahali věci ze školy, a půjdou se projít.

Jamie se nemohl dočkat. Netrpělivě si podupával na poslední přednášce dne, až z něj Anita šílela. "Jsi nadšenej, jako by se snad rozešli," okomentovala jeho chování.

"Nebyl bych nadšenej, kdyby se rozešli, protože by to znamenalo Francisovo zlomené srdce a já bych s tím musel něco dělat."

"Kluci tolik neprožívají rozchody."

"A to je lež," namítl Jamie. "Kdyby mně Francis zlomil srdce, asi bych se z toho nikdy nevzpamatoval."

"A neláme ti ho on náhodou teď a průběžně?"

Jamie se zamračil. Nesnášel, když měla Anita pravdu, hlavně co se Francise týkalo.

"On za to nemůže," namítl Jamie. "To je moje blbost, že k němu něco cítím."

Vždy, když hlasitě mluvil o svých citech k Francisovi, projel ním zvláštní pocit. Spadla na něj tíha těch slov. A nevěděl, jak takhle vydrží být jen jeho kamarád navždy, protože si zároveň nedokázal představit, že by Francise ve svém životě neměl. 

Když se pak Jamie vracel na pokoj, přišla mu zpráva od Francise, jestli za ním nedojde na fotbalové hřiště, které měli za kolejemi. Francis tam tu a tam trávil čas, protože kolem hřiště byla i atletická dráha, kam si šel Francis občas zaběhat nebo zasprintovat, proto ho jeho žádost nějak ani nepřekvapila. Odhodil si věci na pokoj a zamířil hned zase pryč. 

Francise už uviděl z dálky, jak sedí na opěradle lavičky, která sloužila jako střídačka. Na sobě měl přesně to oblečení, ve kterém chodil běhat a vypadal udýchaně, takže Jamiemu bylo jasné, že musel zameškat poslední hodinu a místo toho jít běhat. 

"Vybíjíš si vztek?" zeptal se Jamie, když k němu došel.

Francis zvedl pohled a seskočil z lavičky na zem. "Dalo by se to tak říct. Jen se skočím do šatny převléct, jo?"

Jamie přikývl. Podle toho, jak byl zpocený a udýchaný, usoudil, že doběhl vážně před chvilkou. Vydali se tedy do šaten.

Nikdy v těch prostorách nebyl, a tak jen slepě následoval Francise. Když došli do samotné místnosti se skříňkami, Jamie zůstal stát venku a opřel se o zeď, zatímco se šel Francis převléct. 

Už chtěl vytáhnout telefon, aby se zabavil, když zaznamenal přes chodbu pohyb, přesněji tam, kde se chodilo od školního bazénu ke sprchám. Odrazil se od zdi a zaostřil.

A uviděl něco, co určitě neměl. Od bazénu vyklopýtal kluk, kterého Jamie neznal, ale zdálo se mu, že studoval stejný obor, jako Francis. Přeběhl chodbu směrem do koupelen a za sebou táhl dívku.

Tu už si Jamie nemohl splést. Byla to Grace. 

A těsně před tím, než zalezli ke sprchám, si ji kluk k sobě přitáhl, obmotal jí ruce kolem pasu a začal ji líbat. 

Jamie naprosto zkameněl. Bylo to to, proč se s Francisem momentálně hádali? Jestli ano, Grace nevypadala zrovna připraveně se vrátit do starých kolejí a s Francisem to napravit. Něco mu ale říkalo, že o tohle nešlo. Že Francis, který se převlékal ve vedlejší místnosti, nic netušil.

Jamie tam stál jako solný sloup až do chvíle, než vyšel Francis. Stihl se i rychle osprchovat a voněl dokonale. Na sobě měl jen obyčejné černé triko , tepláky a přehozenou bundu, přesto si Jamie v tu chvíli mohl myslet jen na to, jak Grace může podvádět někoho tak dokonalého.

"Jdeme?" houkl Francis, částečně už na cestě pryč. Jamie se ale nehnul, a tak se Francis zastavil. "Všechno v pohodě, Jamie?"

Jamie k němu trhl pohledem. "J-jo," zakoktal a pomalým krokem se rozešel. Netušil, co by měl dělat. Francis se jen usmál a dal se dále do chůze, ale Jamiemu stačil jen ten malý úsměv proto, aby usoudil, že mu lhát nedokáže. Nedokáže svému nejlepšímu kamarádovi lhát ještě o něčem takovém.

"Vlastně ne," vyhrkl a zastavil se. Francis se zastavil pár kroků před ním.

"Co se děje?" zeptal se.

Jamie vydechl a kývl na druhou stranu chodby. "Ty ses převlékal a já stál tady, že jo... Asi jsem viděl něco, co jsem neměl... Víš, Grace- Uhm. Jak to říct. Grace-"

To už ale Francisovi stačilo, aby pochopil. Jeho zmatený výraz vystřídal naprosto neutrální. Pomalu se rozešel na druhou stranu chodby. "Grace je tady?" zeptal se.

Jamie se přikývl a Francisův krok zrychlil. Když se ale míjeli, Jamie ho chytil za ruku a otočil k sobě. "Já nevím, jestli je nejlepší nápad tam teď jít," vyhrkl. "Oni-"

"Mě je úplně jasný, co myslíš," řekl už tvrdým hlasem a jeho ruku setřásl. Jamie ho tak sledoval, jak rychlým krokem došel před sprchy a rozrazil dveře. Jak Grace překvapeně vyjekla, jak si to Francis s nimi začal vyříkávat, což Jamie moc neslyšel, protože Francis mluvil s až děsivým klidem. 

Hlas zesílil, až když mu Grace začala namlouvat, že nic nebylo, což jí samozřejmě nikdo nevěřil. Jamie z jeho úhlu viděl jen část Francisových zad, ale i tak se bál, co se bude dít dál. Co když dá Francis tomu klukovi přes hubu?

Jenže Francis se v další sekundě otočil a rázným krokem se vydal pryč. Když procházel kolem Jamieho, nic mu neřekl, ani se na něj nepodíval, ale Jamie viděl, jak mu rudnou oči a první slza stéká po tváři. Francis zmizel téměř jako pára nad hrncem a Jamie tam ještě chvíli stál, než si uvědomil, že se tam každou chvíli mohou objevit Grace s tím klukem a rozběhl se pryč.

Venku mezitím nastaly červánky. Jamie ještě zahlédl kousek Francise, jak zabočuje za tribunu a rozběhl se za ním. Našel ho tam na lavičce s hlavou v dlaních a zastavil se před ním.

"Promiň," špitl. Byla jeho chyba, že to Francis viděl. Měl mu to říct raději později, aby to Francis neviděl na vlastní oči. 

Francis k němu zvedl hlavu. Brečel. Jamie ho nikdy neviděl brečet kromě těch pár slz tehdy, když byl na tom Romeo špatně. "Za co?"

"Žes to musel vidět. Neměl jsem ti to hned říkat."

"Nic tady není tvá chyba, Jamie," odpověděl Francis. Jeho tón hlasu byl naprosto nečitelný. "Lepší to vidět na vlastní oči než pak hádat, jestli mi říkáš pravdu nebo ne."

"Nikdy bych ti nelhal."

"Já vím."

Jamie se posadil vedle něj. "Chceš o tom mluvit?" zeptal se.

"Teď ne," zamumlal Francis a hlavu si opět schoval do dlaní. 

Jamie nejprve zaváhal, ale nakonec mu položil ruku na záda a zůstal tam s ním sedět tak dlouho, jak jen potřeboval. 

■

bouchněte šáňo