Jack

Probuzení bylo horší než obvykle.
Obvykle jsem totiž neměl pocit, jako by se mi na hrudi usadil Titanic a Olympic dohromady.
Pevně jsem sevřel oči, než jsem se odhodlal je otevřít.
Do pokoje prosvítalo ranní světlo jasněji, než jiné dny, jelikož se nikdo neobtěžoval zatáhnout závěsy.

Pokoj? Závěsy?
Vytřeštil jsem oči hrůzou, že jsem se dostal až do nemocnice, ale všechny orgány se uklidnily, když jsem uviděl zašlou bílou na stropě a stejné barvy i zeď po levé ruce.

Má postel byla mokrá od hadru, který jsem opatrně "sloupl" z hrudě a žaludek mi udělal salto, když jsem uviděl mou kůži hrát fialovou a modrou barvou.

,,Šípková Růženka se probrala, už jsem myslel, že tě budu muset políbit, aby ses probudil," uchechtl se Brook. Poznal jsem ho okamžitě.
Můj mozek prosto už věděl s kým mám čest.

Vzal si navlhlý ručník s hodil jej do umyvadla.
Poté se opřel rukama o kolena a nahl se nade mě.
,,Jak se cítíš?"

,,Jako přejeté zvíře." Posadil jsem se pomocí loktů a Brook se vzdálil.

Jak jsem se sem dostal?

,,Trochu života do umírání," snažil se mě povzbudit, zatímco já bojoval s každým nádechem.
Přesto měl svůj nečitelný výraz, který neprozrazoval nic o jeho pocitech.

,,Kolik je hodin?!" Jeden šok za druhým.
Tohle ráno... Je vůbec ráno?

Nahl jsem se pro svůj mobil na nočním stolku dřív, než Brooklyn vůbec stihl vyndat z kapsy ten svůj.

Bylo už jedenáct.
Středa, den, kdy bych měl být ve škole.

,,Buď v klidu," můj spolubydlící se nijak netrápil, ,,už jsem tě omluvil. Řekl jsem jim, že tě včera zmlátili a že se o tebe postarám. Víc už se nezajímali. Tahle škola má žáky pěkně na háku," uchechtl se na závěr.

,,Nikdy by si tu svou partu neudal," odvětil jsem mu více drzým hlasem, než bych po takovém probuzení čekal.

Stále jsem byl logickým uvažováním v druhém vesmíru, cítil jsem se pod psa, přesto jsem měl vztek.
Na Mikeyho a všechny, kteří se na tom podíleli, a celkově i na sebe, jak jsem slabý a musím být Brookovi pěkně pro smích.

Odkdy se starám, co si o mně myslí?

Museli mě silně praštit do hlavy.

,,Neřekl jsem, že to udělali Mikey a spol. Nejsem debil, došlápli by si na tebe znova a na mě taky."

Blonďák si sedl na jeho postel a přitom jsme se na sebe navzájem dívali.
On s nezájmem, já se vztekem.

Nakonec jsem se odvrátil, abych si znova lehl, jelikož mě hruď začala bolet o mnohem více.
Měl jsem ještě stále rozeplé knoflíčky košile, což naznačovalo, že Brook musel vidět i mé tetování.

Neměl jsem chuť o tom přemýšlet, ale ta představa, že mě Brooklyn vyslékal...

Podíval jsem se opět na mobil, kde bylo ikonkou naznačené pět zmeškaných hovorů a tři nepřijaté zprávy od Olet.
Musela si o mě dělat starosti.
Zmohl jsem se ovšem jenom na krátkou zprávu, že jsem v pořádku a že jí zavolám později.

,,Proč si mi pomohl?" nadhodil jsem do ticha. Neodvážil jsem se na svého spolubydlícího vůbec podívat.

,,Ze stejného důvodu jako ty mně, občas je fajn někomu srazit ego," odpověděl a to už jsem na něj otočil hlavu.
Jeden koutek rtu měl zvednutý do úšklebu - i tahle drobná věc ho dělala hezčím.

Smutně jsem se usmál a pak se opět otočil na strop, pokusil jsem se zhluboka nadechnout, ale musel jsem pevně stisknout oči se zuby zároveň, abych toho byl schopen. Až tak to bolelo.
Nebo možná ne tak moc, ale já toho snesl málo.

,,Neumíš se bránit?" optal se Brook jeho mužným hlasem, ,,svalil ses téměř okamžitě."
Jeho slova se mě dotkla.

,,Nikdy jsem nečekal, že se tohle stane. Takové věci... se dějí ve filmech a knížkách."

,,Ale tohle je krutá realita." Odsekl mi, ovšem malý brouk v hlavě mi říkal, že to nemyslel tak zle.

,,Chceš tím naznačit kromě toho, jak neschopný jsem?" Nakrčil jsem obočí, což mohl vidět na mé tváři i z boku.
Blonďák si poposedl.
,,Že by ses měl naučit bránit," prosím?! ,,Mikey si našel svou oběť, nevzdá se jí lehce," jak milé.

To už jsem se na něj podíval se smíšenými pocity, které se střídaly častěji než nálada slečny Streachové.
Vím o čem mluvím.

Cítil jsem se dotčen, naštván a znepokojen v jednom. Je to vůbec možné...?

Zato Brooklyn se zdál být až na vrcholu sebevědomí.

Měl vždycky takové lícní kosti?

,,Stále nechápu, kam tím míříme," odporoval jsem a nechtěl se dát zmást jeho klidnou tváří, která ve mně naopak vyvolávala bouři.

Na toto Brooklyn čekal, jeho tvář v jeden okamžik ukázala jiskřičky v očích, než se rozmluvil: ,,Naučím tě něco o sebeobraně a-"

,,Ty a sebeobrana?" přidušeně jsem se zasmál, ,,co ty o tom víš?"
Přiznávám, tohle nebylo slušné a už vůbec to nebylo chytré, byl jsem v nevýhodě a bůhví, co by se mnou Brooklyn dokázal udělat.

Začal jsem toho litovat, avšak on se zdál, že to ani neslyšel.

,,A ty mi pomůžeš ze závislosti. Něco za něco."

,,Z které závislosti?"

,,Cigarety."

Aha...
Sklopil jsem oči a zároveň se kousl do tváře.
Neměl jsem ve zvyku se takhle vybavovat s někým, kdo nebyl hyperaktivní holka původem z Francie - Olet - a dokonce jsem si dovolil být i drzý.
Trochu, přesto to na mou osobnost bylo dost.

On pomůže mně, já pomůžu jemu.

Nikdo nemusí o ničem vědět.

Uvažoval jsem, co se mi může stát. Hlavě netrvalo dlouho, než si uvědomila, že mnohem víc rizik nastane, pokud na nabídku nepřistoupím.

,,Fajn, ale nikdo nebude o ničem vědět," zdůraznil jsem.

,,Beru," nezamýšlel nad tím dlouho, jako já, ,,začneme pozítří."
Pozítří?!
Měl jsem dojem, že já sám budu mít brzo absťák z nedostatku kyslíku, jelikož jsem nedokázal plíce roztáhnout do potřebné velikosti.

Přesto jsem přikývl.

Chvíli se na mě pouze díval a já na něj, jako by se zastavil na čas jsme zmrzli v transu.

Utl to ostrým nádechem: ,,Už bych měl jít, ať to nevypadá divně."
Mrkl na mě.

Nespustil jsem z něj oči, dokud za ním nepráskly dveře a já osamotněl.

Měl jsem se s Brookem naučit sebeobraně, na místo toho jsem mu měl pomoct se závislostí z cigaret.
Tohle bylo tak absurdní, až bych se smál, kdyby to nebyla pravda.

Spíše jsem se jenom usmál.

Při noční procházce se mojí kamarádce podařilo vyfotit opravdu nádhernou fotku, do které jsem se zamilovala. >.<

Asi to není žádná sláva, už jsem viděla mnohem lepší fotky, ale já si to prosto oblíbila.

*Le něco málo ze života Lait. Xd

Btw. Dneska jsem viděla týpka, který měl na hrudi vytetovaný triskelion... Asi jsem umřela blahem. Někdo tady fanda Teen Wolf? Xd

Lait