„Několikrát jsem říkal, že to do týdne bude zařízené. Řekl jsem to dost jasně!" rozčiloval se otec Kate, když mu večer někdo začal volat. Kate seděla v obýváku a sledovala televizi. Její zvědavost byla silnější a odposlouchávat tátovi hovory už měla víc než nacvičené. Jenže důvod jeho rozčilení stále nepochytila. „Přestaňte mi vyhrožovat. Tohle už nepodělám. Sbohem!" Derek hovor zavěsil a vytočením měl chuť hodit o nejbližší nábytek. Vycítil ale pohled Kate a ohlédl se po ní. „Co."

„Obvykle na své klienty nekřičíš. A z hlediska etikety je to nevhodné-"

„Tomu ty nemůžeš rozumět. Starej se o školu."

„Kdybys jen věděl," zamumlala si dívka pod vousy, když její otec odešel pryč. Šel do své pracovny. Zvědavost Kate byla hodně velká. V televizi zrovna dávali nějaký nudný pořád, co Bishopovou nijak neuchvátil. Kate odložila ovladač od televize na gauč a zvedla se. Následovala nenápadně svého tátu do jeho pracovny. Ten si usedl na své pracovní otočné křeslo a otočil se zády směrem ke dveřím. Kate tiše nakoukla do pracovny a získala tak chvíli možného odposlechu.

Vypadalo to, že Derek znovu hovoří s tím, na koho předtím křičel. Teď to vypadalo, že si s dotyčným domlouvá schůzku kdesi v opuštěném doku v přístavu. Kate se pozorně zaposlouchala. Nešlo o žádný pracovní obchod.

Zaslechli i čas a přesné místo. Derek se s židlí začal obracet zpět ke dveřím. Kate rychle vypadla od dveří, aby ji neviděl. Mluvil v klidu dál.

Kate se mezitím vytratila do svého pokoje. Ten večer se Derek z domu vytratil. Jel ve svém drahém červeném autě, které si pořídil teprve před týdnem. Kate tušila kam jel. Na domluvené místo. Chtěla ho následovat, ale věděla, že to není dobrý nápad. Kdyby tam číhalo nebezpečí, musela se připravit.

**

„Ne, Lucky. Nepůjdeš se mnou. Nejdeme na procházku," Lucky byl při pohledu na odcházející Kate krapet nepříčetný. Chtěl jít s ní, ale byl zatím neúspěšný. Kate se do své skrýše vydala jen pro své věci, aby byla připravená na každé nepříjemné překvapení.

Pes byl neodbytný a na Kate skočil celou svou váhou. Kate se trochu zapotácela, ale udržela se na nohou.

„Chlapče. To nejde," pokračovala Kate v jeho přemlouvání a Lucky seskočil. Postavil se před dveře a sedl si. Oproti Kate měl větší trpělivost. Byl jako dítě, které se odmítá hnout bez svého lízátka. Bishopová rezignovala. „Fajn... Ale počkáš venku." Povzdechla si a Lucky začal šťastně vrtět ocasem.

**

Najít opuštěné přístaviště chvíli trvalo. Navíc se potulovat po městě v nočních hodinách s lukem v ruce neznělo dvakrát nejlépe.

Lucky paničku hrdě doprovodil až k místu, kde Kate uviděla zaparkované auto jejího otce. Nikde nikdo nebyl a bylo velké ticho. Psa zanechala na místě v bezpečí a sama se vydala k opuštěnému doku. Uviděla v opuštěné malé budově průsvit matného světla.

„Heuréka," zamumlala Kate s nadšením. Prošla kolem budovy a uviděla na stěně starý zchátralý žebřík vedoucí na půdu. Všichni se nacházeli dole, takže ji na hoře nemohl nikdo odhalit. Vylezla po žebříku a odsunula stranou staré uvolněné prkno. Protáhla se na půdu a pomalu po špičkách se vydala blíž k centru dění. Slyšela mužské hlasy. Bylo jich několik. Jeden z nich dokázala identifikovat jako jejího otce. Toho dalšího už neznala.

Kate si klekla na zem a podívala se skrz díry v podlaze dolů. Měla dokonalý výhled na rozhovor Dereka a hnědovlasého muže, který vypadal podobně oblečený jako Hawkeye. Akorát celá část oblečení byla pokrytá červenou barvou. Na zádech toulec s šípy a luk připnutý k popruhu u boku. Bishopové to přišlo nějaké divné. Ani trochu se jí lukostřelec nezamlouval. Bylo v něm něco zlého. Cítila to.

„Nemám s Avengers žádné spojení. Nevím kde jsou a je mi to úplně jedno."

„Mě nezajímají Avengers. Zajímá mě jen jeden z nich."

„Kdo? Stark? Ten je mrtvej. Nepředstavuje pro nás hrozbu."

„Mám na mysli Clinta Bartona. Mám ho v hledáčku už nějakou dobu," řekl brunet a překřížil si ruce na hrudi. „Máme spolu už několik let nevyřízené účty."

„Ten lukostřelec?" Derek zněl překvapeně. Kate při zaslechnutí konverzace týkající se Hawkeye zpozorněla mnohem víc.

„Ano. Moji lidé ho hledají napříč celým státem. Jsi vlivný muž, Bishope. Spoléhal jsem na to, že máš někoho, kdo ví kde kdo je."

„To mám. Ale Avengers k tomu nepatří. Rogerse, Bannera, Strange a další takové najdeš snadno, ale s tajnými agenty zkušenosti nemám."

„To mě nezajímá. Prostě obvoláš pár svých známých a najdeš ho!"

„Pane, máme ho!" zavolal jeden z lidí neznámého muže. „Má farmu v Missouri. Trochu dál od civilizace, ale máme místo."

„Vypadá to, že už mě nepotřebujete," zamračil se Derek. „Chci svoje prachy. Akorát jste marnili můj čas."

„Sklapni, Bishope!" zavrčel brunet. „Naše spolupráce neskončila, takže si nevyskakuj. Teď můžeš jít, ale spolehni se na to, že se ozvu."

Derek si odfrkl a dal se k odchodu. Uvnitř zůstal jen nesympatický lukostřelec a pár jeho mužů. Mluvili o plánu. Jak najdou Hawkeye a zabíjí jeho a taky celou jeho rodinu bez žádného slitování.

Kate to už nedokázala poslouchat. Postavila se a vší silou dupla do prkna u škvíry. Dřevo díky vlhkosti a plísni už bylo celkem zchátralé a tak prasklo. Kate do něj dupla ještě jednou a udělala si díru, kterou se mohla protáhnout. Proskočila jí a přistála na podlaze dolní místnosti. Naštěstí to nebylo moc vysoké.

Bylo vidět, že muž s dalšími byli celkem překvapení. Lukostřelec se ale vzpamatoval jako první.

„Zabijte ji. Slyšela toho dost," vydal povel a sám začal couvat z boje pryč. Jeho kumpáni vytáhli zbraně a začali po Kate střílet. Dívka dokázala včas zareagovat a schovala se na dřevěné nedaleké bedny se zbožím. Vytáhla z toulce šíp a jakmile polevila střelba, vykoukla zpoza rohu a střeliva šíp jednomu z nepřátel do kolene. Ze strany dalších začala další střelba a Kate donutilo se znovu schovat.

Nebyla schopna vystřílet jednoho po druhém. Musela improvizovat. Ohlédla se za roh a hledala cokoliv, co by mohlo pomoci. Slyšela, jak se muži k její skrýši rychle blížili. Spatřila na otevřené části půdy pytle s pískem, hodně pytlů. I když to nemuselo fungovat, mohla tím získat trochu času.

Vzala si další šíp a čekala až budou útočníci blíž. Když byli u bedny, vystřelila nad sebe na pytle a jeden z nich zasáhla. Začal se z něj sypat písek, až se nakonec pytel roztrhl. Kate se rychle dostala na stranu, aby ji to nezasypalo. Vyřadila tak dva z nich a další dva zbývali.

Vykolejení situací se přestali Kate věnovat a ta využila situaci a zaútočila. Vyrazila jednomu z nich zbraň a odkopla ji na stranu. Útočník se začal bránit a pokusil se Kate zasadit ránu. Ta ale uhnule a nacvičeně mu zkroutila ruku za záda. Vykřikl bolestí. Jeho kolega se také stihl vzpamatovat a díval se na oba, jak svádí souboj.

„Co čumíš, idiote! Zastřel ji!" zakřičel bojující muž na druhého. Ten druhý se vzchopil a namířil na Kate zbraň s plánem vystřelit. To mu ale překazil zlatý retrívr, co se mu zakousl do právé ruky. Muž zařval bolestí a zbraň upustil. Snažící se Luckyho ze sebe dostat. Kate využila situace a vrazila muži před sebou pěstí. Spadl na zem a hlavou se praštil o betonovou zem, takže upadl do bezvědomí.

Lucky byl z ruky setřásnut, ale přesto se nepřítel v bolestech držel za pokousanou ruku. Kate se na oba podívala a stále v ní zuřila zloba. Chtějí ublížit Hawkeyeovi. Někomu, kdo pro tuhle planetu udělal víc, než kdokoliv jiný.

„Lucky, trhej," dala bez přemýšlení psovi povel a Lucky tak udělal. Oddaný své paničce se znovu zakousl do nesympatického chlapa. Konkrétně do jeho intimních partií, které si nepřítel nechránil. Kate se od scény otočila. Plně spokojená dokonaným dílem. Podívala se na lukostřelce, který stále neodešel a čekal, jak scéna dopadne. Jenže to nedopadlo podle jeho představ.

Kate si připravovala šíp, aby po něm vystřelila, jenže on se rozhodl jinak. Vytáhl si z kapsy malou kuličku, kterou následně hodil na zem a kolem se vytvořila kouřová clona. Kate si zakryla dýchací cesty svou rukou. Kouř zmizel a tajemný lukostřelec byl pryč. Utekl pryč.

Bishopová věděla, že nemá cenu ho hledat. Přesto tušila, že nemá moc času. Musela varovat Clinta Bartona. Ale jak? Kontakt na něj neměla a nemohla mu tudíž nijak zavolat. Ani si nedokázala představit jak by to vypadalo. Jak by ji mohl věřit, když ji sotva znal? Věděla o jedné osobě, která by to mohla vyřešit. Byla půlnoc, ale šlo o život. Kate musela vyrazit co nejdřív.

Šla si pro Luckyho, který akorát pustil nepřítele, který se skácel k zemi. Nebyl mrtvý. Jen v bezvědomí. Přesto jeho kalhoty byli rozkousané na kousky. Kate pohladila Luckyho po hlavě.

„Tak ten se už asi rozmnožovat nebude."