
2.
Hodiny rychle utekly a nastal zasloužený volný zbytek dne.
Harry seděl v sedačce a přemýšlí co měl ten pocit při té nehodě znamenat, říkal si furt jestli není nemocný nebo tak, ale to mu přišlo divné.
"Harry co je s tebou? Od té doby co tě zalehl Malfoy jseš myšlenkami úplně jinde."
Řekla Hermiona, trochu ustaraným hlasem.
Harry jí věnoval pohled že mu je teď všechno jedno a otočil hlavu zpátky ke krbu.
Hermiona se zamračila a šla si sednout k Ronovi na gauč.
Další den.
Harry se probudil v 6:30 ráno, takže měl ještě 30 minut čas než se vrhne s ostatníma na první hodinu.
Harry se zvedl z postele, převlékl se a šel za ostatníma Nebelvírama dolů.
Hned jak Harry uviděl Hermionu, byl plně rozhodnut jí říct co k Dracovi asi cítí.
Harry šel k Hermioně a zatáhl ji nahoru mezi holčičí a klučičí ložnice.
"Hermiono, musím ti něco říct" "Jestli se chceš zeptat jestli ti dám opsat domácí úkol tak ne!" řekla Hermiona hned, "Ne to ne, ehm chci ti říct že asi miluju Malfoye."
Hermiona na Harryho vykulila oči a další věci co říkal už neposlouchala, už jen plánovala jak to řekne svým kamarádkám (drbnám) a Ronovi.
Bylo jí jedno že by nechtěl aby to ostatní věděli, klasicky se to všichni musí dozvědět.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro