,, Kate no tak počkej!" Uslyšela jsem za sebou Steva.

,,Dej mi pokoj!"Dala jsem se do běhu.

Přiběhla jsem do altánku a opřela jsem se o nejbližší zábradlí. Tak jo tohle musím rozdýchat. Co to jako bylo? Jak tedy Mabel zemřela? Byla to pravda?

,,Kate!"Doběhl za mnou Steve. Neotočila jsem se na něj.

,,Nech mě být Steve!"Sevřela jsem v ruce pevně zábradlí až lehce prasklo.

,,Nemůžu. Nemohl jsem toho hajzla nechat aby se k tobě takhle choval."Udělal pár kroků v před.

,,Nestojím o tvou pomoc. Co vlastně po mě chceš?! Naposledy jsem byla lhářka a tou přece navždy zůstanu ne? Co ty můžeš vědět? Třeba to co mi Diego prováděl jsem si zasloužila."Konečně jsem se na něj naštvaně otočila. Oči se mi zbarvily do rudé. Jeho to však nezastavilo.

,,Nevím co se mezi vámi teď odehrálo, ale pozoroval jsem vás celou dobu a stačilo mi jen vidět jak velmi "nadšená" jsi byla z jeho přítomnosti. Nevím co jste si udělali ale neměl právo tě takhle oslovovat."Nad tím co řekl jsem se uchechtla. Ale měl právo...

,,Nic ti do toho není! Neměl jsi se vůbec do toho plést, zvládla bych to sama!"Utrhla jsem se na něj. Diego je nejstarší upír a tím pádem i nejsilnější, Steva mohl zabít kdyby jen chtěl.

,,Neměl právo- Steve dost! Já...já už nemůžu!"Opřela jsem se o zábradlí a dala si hlavu do dlaní.

,,Ty? Ty že nemůžeš? Nechtěj mě rozesmát Kath!"Dal si ruce v bok a uchechtl se. Podrážděně jsem se na něj podívala.
,,Vždyť se vždycky všechno točilo jen kolem tebe! I Rose to uznala! Já tě miloval Kate! Ale ty jsi mě zlomila! Chtěl jsem mít s tebou rodinu ale ty jsi o to očividně nestála! Dal bych ti všechno! Tak si pak řekl, dobře chce být sama, něco se jí stalo a očividně o tom nechce mluvit. Po tom porodu- U kterého si nebyl," rýpla jsem si do něj.

,,Po tom porodu jsi se chovala divně. Nebyla jsi to ty. A potom se dozvím že máš někoho nového? Co jsem si o tom měl myslet!" Jindy klidný Steve byl teď docela dost naštvaný, nikdy jsem ho takhle neviděla.

,,Co jsi si o tom měl myslet? Proto si zlomil srdce ty mě? Rozerval si ho na kousíčky a tím jsi způsobil i to že jsem ztratila svou lidskost? Opravdu povedené Steve!"Zvedla jsem a zahleděla jsem se mu zpříma do očí. ,,Miloval jsi mě na tolik že jsi mi řekl že jsem lhářka a navždy jí budu!"

,,Víš ty co? Ano, udělal jsem to schválně, chtěl jsem aby jsi se cítila tak jako jsem se cítil já!" Vzal mě za ruce a zatřásl se mnou.
Vyrazilo mi to dech. ,,Ano přesně to jsem udělal."Doznal se, pustil mé ruce a "vyměnil" si se mnou místo u zábradlí o které se opřel. Rozhostilo se ticho. To co řekl mě naprosto odrovnalo. Ano. Poprvé mi někdo provedl to co jsem prováděla já ostatním. Poznání toho co já jsem dělala. Bolí to.
Nadechla jsem se.

,,Diego...byl omyl. Tu noc co jsi nás viděl jsem to chtěla s ním ukončit. To co mezi námi bylo nijak dlouho netrvalo, vlastně vůbec,"pokud nepočítám to že jsem si ho kdysi měla vzít,, a ty jsi mě viděl v tu nejméně vhodnou chvíli a nenechal si si to vysvětlit."Povzdechla jsem si.
,,Ale našel si si Heather, tak že to chápu, chceš se mi mstít."Sklopila jsem pohled k zemi. Poprvé se cítím pokořená a to Kapitánem Amerikou...

,,Heather...je jen kolegyně z práce. Vzal jsem jí s sebou jen jako doprovod a ano, i tím jsem tě chtěl možná trochu naštvat."Otočil se ke mně a bylo vidět jak se mu lesknou oči. To jsem ho i dohnala k pláči?

,,Ona chce očividně něco víc."Odfrkla jsem si,, jen běž dělej to co bych dělala já, jen se s ní vyspi!"Naštvala jsem se nad představou jeho a jí a dala jsem se k odchodu.

,,Kath!"Chytil mě za ruku čímž mě zastavil.

,,Steve já nevím co po mě ještě chceš? Asi je prostě konec, nikdy by to nemělo smysl."Otočila jsem hlavu jiným směrem aby neviděl jak moc se mi z toho všeho chce brečet. Už to nezvládám, žiju už moc dlouho.
,,Víš proč jsem to potom co se narodil Tony ukončila? Něco jsem si uvědomila. Uvědomila jsem si to a tak moc mě to zabolelo a nechtěla jsem to dělat. Bojím se toho!" Začali mi stékat slzy po tvářích. Steve mě si mě přitáhl blíž k sobě. Zase jsem mohla cítit jeho krásnou vůni.

,,Kath prosím neplakej."Setřel mi jemně slzy.

,,Ty to nechápeš, nemůžeš, nejde to..."Vzlykla jsem.

,,Tak mi to prosím zkus vysvětlil. Ničí mě tě takhle vidět. I přesto všechno co jsme si oba dva provedli, ničí mě to a tebe taky. Tak mi to prosím pověz."Zaleskly se mu oči.

,,Steve...nemůžu být s tebou protože bych nesnesla ten pohled. Jednoho dne zestárneš a zemřeš a já nikoliv...co bych poté dělala? Jsi ten na koho jsem tak dlouho čekala...já...je to poprvé co to někomu říkám a cítím to tak, ale já tě miluji Steve!"Vytryskly mi další slzy. Byl naprosto ochromen. Přitáhl si mě ještě blíž k sobě.

,,Kath já...proč si mi to neřekla dřív? Tohle všechno...nemuselo vůbec být. Navíc máme ještě hromadu času...o tolik starší zase nejsem,"zavtipkoval a já se lehce pousmála.

,,Nesnesu to pomyšlení že tě jednou ztratím. Ne." Přitiskla jsem se blíž k němu. Ano. I Katherine de la Vega má city.

,,Kate, teď mě dobře poslouchej,"podíval se mi do očí,, bude to až za hrozně dávno, najdeme náké řešení. Jakékoliv."Co mi tím naznačuje? To ne.

,,Ne to ne Steve,"začala jsem kroutit nesouhlasně hlavou,, nesvolím aby jsi trpěl jako já. To ne. Ty si zasloužíš jednoho dne odpočinku. To se spíš zabiju já..."Sklopila jsem zrak.

,,Nemluv tak Kate. Máme spoustu času. Miluji tě Kate, víc než kohokoliv jiného."Zvedla jsem k němu zrak.

,,Nezasloužím si tě, ne potom všem."

,,Napravíme to. Kvůli Tonymu, kvůli nám."Objal mě a já mu obětí opětovala. Už se ho nechci nikdy pustit. Pomalu jsme se od sebe začali odtahovat ale v tu samou chvíli mě Steve políbil. Začala jsem okamžitě spolupracovat. Tak dlouho jsem na něj čekala, nikdy se ho nevzdám. Jakoby mezi námi vybuchla extáze. Steve mě přitlačil ke zdi a nepřestával mě líbat. Polibky jsem mu horlivě opětovávala. Do toho začal bouchat ohňostroj. Teď to je opravdu jak v nákým slaďáku.
Uslyšela jsem blížící se kroky, ale nevěnovala jsem jim pozornost, soustředila jsem se jen na Steva. Rukama jsem mu zajela do jeho delší vlasů a on se na mě více natlačil.

,,Steve! Pojď se podívat na ohňostroj, to musíš vidět..."Heather. Se Stevem ač neradi jsme se od sebe odtrhli.
Stála tam úplně jako opařená a jen na nás dva hleděla.
,,Já...já se omlouvám."Otočila se na podpatku a utekla pryč.
Se Stevem jsme se na sebe podívali. Trochu jsem se začervenala.

,,Už bude všechno jen dobré?"Podívala jsem se mu do těch jeho krásných očí.

,,Jen dobré."Přitakal s úsměvem. Nabídl mi rámě které jsem ihned přijala a šli jsme se též s ostatníma zadívat na ohňostroj. Teď už bude vše dobré...

Tak že, je tu nová kapča!
Kate se Stevem se už konečně usmířili! Ale bude opravdu všechno jen dobré?
Tuto kapču jsem psala v rychlosti tak že není úplně podle mých představ a taky se omlouvám za případné chyby.😅😬
No snad se kapča líbila.
Užívejte zbytek neděle a zatím čááj!😄