Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

40. Wedding day part 2. - Day D

,,To není možné."
Vydechla Rose a oněměle zůstala hledět na svého manžela, stejně tak jako on na ni.
,,Alejandro, jak...jak to že jsi na živu? Já...já myslela že si uhořel,"začaly se jí hrnout slzy do očí.

,,Já..."Bylo jediné co ze sebe vypravil.

,,Když jsi byl naživu proč...PROČ JSI MI TO ALESPOŇ DO PRDELE NEDAL VĚDĚT! PROČ SI ZA MNOU NEPŘIŠEL?! VÍŠ JAK JSEM SE TRÁPILA?!"Začala na něj Rose křičet a rozhodně si u toho nebrala servítky.
,,Myslela jsem že jste oba mrtví. Ty a Frances. Že jsem přišla o svou rodinu...za těch několik jsem si kvůli tobě nikoho nenašla..."Sklopila zrak. Alejandro k ní pomalu přišel.

,,Rose...mi corazón...všechno ti to vysvětlím."Lehce jí nadzvedl bradu a otřel slzy z očí.

,,Víš co Frances? Radši půjdeme napřed aby si to tady ti dva vyřešili..."Mrkla jsem na ní a Frances souhlasně přikývla. Mezitím co jsme odcházeli jsem zavadila o pohled Rose která se na mě jen vděčně pousmála. Úsměv jsem jí ale neopětovala.
Konečně jsme vyšli na chodbu. 
Ostře jsem se na černovlásku otočila.

,,Frances já nemám slov. Jak dlouho jsi to tajila a proč si nic neřekla?!"Utrhla jsem se na ni.

,,Nevěděl to nikdo. Po otci šla Hydra, nemohla jsem dopustit aby se o něm dozvěděla a schvátila ho na pokusy tak jako mě, když jsem se tehdy po tom požáru stala upírem a neuměla si dávat pozor."Podívala se na mě s odhodlaností v očích.Povzdechla jsem si. Má pravdu. Ale i tak mohla něco říct ne?

,,Ví o něm Bucky?" Zeptala jsem se pro jistotu.

,,Už ano..."Odmlčela se. Pozvedla jsem obočí.

,,Jak už ano?"Zajímala jsem se dál.

,,Řekla...řekla jsem mu o něm nedávno. Nebyl ani naštvaný...vlastně ho to ani nepřekvapilo, vzhledem k tomu jak jeho pořád zamrazovali v Hydře, pak taky Steve a MY..."Odvrátila zrak. No alespoň to vzal dobře...

,,A je ti jasný že Wakanďané budou z dalšího vampýra v jejich zemi "velmi" nadšení? Tebe tady "trpí" dobrovolně a stačí jim že už tu jsem já s Rose. Ještě že tu není malej to už by nás zabili rovnou..."Odmlčela jsem se.

,,Tony? Co s tím má co Tony dělat?"Nechápavě se na mě otočila.

,,Ehh...Tony...Tony je napůl člověk a napůl upír. Je to zvláštní, já vím. Ale to není ten důvod proč jsem ho s sebou nevzala. Je na tohle ještě moc malí,"i když roste teda hodně rychle.

5 minut později
,,Tak co jim tak dlouho trvá? Za chvíli se mám vdávat a otec tu stále není."Chodila po místnosti Frances s hlavou v dlaních.
Uchechtla jsem se.

,,Co asi myslíš že dělají? Hooodně dlouho se neviděli a usmířit se taky nějak potřebují,"Ušklíbla jsem se na ní.

,,Kate!"Okřikla mě.

,,Tak promiň no."Zasmála jsem se.

,,Jestli sem do dvou minut nepřijdou tak...tak mě budeš muset odvést k oltáři ty."Upřela na mě prosebný pohled.

,,Já?!"Překvapeně jsem zamrkala očima.

,,Jsi taky moje rodina."Dodala. Já jen nepatrně přikývla.
Po chodbě se rozlehlo ticho které nepatrně přehlušovali lidé v zahradě kde se má odehrávat obřad. V chodbě se začali rozléhat kroky.

,,No konečně,"vydechla Frances a podívala se do chodby. Zpoza rohu se ale vynořila Shuri.

,,Frances už to začíná, měla by jsi jít,"v kroku se ale zastavila když spatřila mě,,kde je Alejandro a vlastně i Rose?  Ta taky není nikde k sehnání."Zkřížila ruce na hrudi.

,,No víš, má drahá sestřička stejně jako já před chvílí zjistila že don Alejandro je stále na živu. A právě teď se asi usmiřují."Převrátila jsem oči v sloup.
Shuri se zarazila.

,,Rose vlastně nevěděla že je na živu."Uvědomila si Shuri. ,,Každopádně už ale musíš jít Frances."
Nevěsta se na mě podívala.

,,Když to musí být."Pokrčila jsem rameny.

,,Výborně,"tleskla rukama Shuri a vydala se po chodbě zpět a nám dvěma nezbylo nic jiného než jí následovat.

,,Co jsem vlastně čekala. Neviděla jsem ho několik let, proč by zrovna teď mě měl vést k oltáři,"odfrkla si Frances.

,,Ber to alespoň tak že tvůj otec je naživu a že se vdáváš. Můj otec nebo-li tvůj děda je už dávno po smrti a já se nikdy nevdala a už taky pochybuji že bych se vdala. Kdo by mě taky chtěl že? Každého od sebe akorát odežene."Zakroutila jsem hlavou.

,,Fakt dík,"odsekla Frances.

,,Kapitán Rogers tě chtěl. Když jste spolu tady naposledy byli, vypadali jste celkem slibně."Vypadlo ze Shuri. V duchu jsem se zasmála. Steve už mě taky nechce a ani mu to nezazlívám...Už jsem jí však už neodpověděla.

,,Počkejte!"Začal někdo za námi volat. Všechny tři jsme se otočily za hlasy. V mžiku u nás byli Rose s Alejandrem.

,,Co jste sakra dělali?! Už jsem myslela že se neobjevíte. Času na to si to spolu rozdat máte dost!"Seřvala je Frances až jsem se i já divila. Vždy byla spíš taková introvertní. Rose se lehce začervenala a Alejandro nic neříkal.

,,Super! Vy dva se tu připravte a ty s Rose pojďte za mnou."Zaúkolovala nás Shuri. Rose se naposledy podívala po svém manželovi a vydali jsme se na svá místa.
Sedla jsem si na své místo mezi hosty na stranu Frances. Převážně tu byli lidé z Wakandy. Bucky už čekal u oltáře a za ním stál...Steve. O něčem se bavili. Chtěla jsem svůj pohled odvrátit, ale ještě než jsem tak učinila se jeho oceánové oči střetli s těmi mými. V tu samou chvíli jsme oba pohledem uhnuli jinam. Jasně že tu je. Koná se přece svatba jeho nejlepšího přítele. Po chvíli přišla Shuri která je svědek mé neteře. Vedle mě se posadila Rose.

,,Ještě než začneš slintat nad Stevem, měla bych tě upozornit že si s sebou přivedl dámský doprovod."Šťouchla do mě. Tvářila jsem netečně. To se stihl rozkoukat chlapec velmi rychle. Však mě to ale nebolelo. Kvůli emocím. Nic necítím a v tuhle chvíli je to dobře.
Rozezněla se hudba a do altánku vstoupila Frances v doprovodu jejího otce. Bucky na ní zůstal dobrou chvíli koukat a ani se mu nedivím. Ona je opravdu překrásná.
Došli k oltáři kde jí Alejandro předal Buckymu. Obřad tedy začal.
Ani jsem moc neposlouchala co oddávající vykládá. Jediné co jsem vnímala byl Steve. Celou dobu bedlivě pozoroval oddávajícího ale myslím že též ho vůbec neposlouchal.
Upřímně každá dívka by si řekla že o tomhle, o svatbě vždycky snila. Já ne. Chtěla jsem být vždy svobodná ve smyslu toho dělat si co chci já. Odmítla jsem tolik mužů a tolik jich taky svedla a zničila jim rodiny. Měla bych se za sebe stydět ale...nestydím.

,,Můžete si dá první manželské políbení!"Bylo to co mě vzpamatovalo.

BYLO PO OBŘADU a všichni se odebrali na hostinu a k baru, stejně jako já.
Snažila jsem se všem vyhýbat. Obzvlášť Stevovi. Vlastně...no to nic.
Objednala jsem si opět své oblíbené Martini. Upila jsem z něj a mezitím jsem pozorovala dění kolem sebe. Tolik párů a všichni jsou šťastní. Tolikrát jsem si to přála taky, ale asi mi to prostě není souzeno...

,,Jednou Blue Lagoon drink prosím,"ozvalo se vedle mě. Nenápadně jsem se po daném hlasu otočila. Byla to žena. Měla dlouhé, vlnité hnědé vlasy, hnědé velké oči a rudé šaty s hlubokým výstřihem které obepínaly její štíhlou postavu, které se teda na svatbu  vůbec nehodily.
Najednou se ke mně otočila. Rychle jsem sklopila zrak ke svému drinku aby si nevšimla že jsem na ní civěla.

,,Vy musíte být Katherine, ale lidé vám asi říkají spíš Kate?"Promluvila na mě a široce se usmála. Překvapeně jsem na ní upřela zrak. Jak mě může sakra znát?

,,Pardon, ale my se známe?"Pozvedla jsem obočí.

,,Vy mě asi neznáte, ale já vás jo. Steve mi o vás říkal." Steve?! Jak jako říkal? Kdo to sakra je?! Avšak jsem si ponechala chladnou tvář.

,,Tak Steve..."Zamručela jsem.

,,Heather tady...jsi..."Objevil se ten které bych tu ze všeho nejradši neviděla. Steve. Když mě ale spatřil tak zadrhl.

,,Kath."Kývl hlavou ke mně.

,,Steve."Oplatila jsem mu neochotně.

,,Stevie, uviděla jsem tady Kate a nedalo mi to, musela jsem jí poznat."Usmála se na něj.

,,Aha."Vypadlo z něj. Jen pouhé aha?

,,Stojím ti za pouhé aha?"Pozvedla jsem znova obočí.

,,Dobře tedy. Ahoj."

,,To už nevylepšíš."Odfrkla jsem si. ,,Nechceš nás představit?"Zkřížila jsem ruce na hrudi.
Steve se jen zašklebil.

,,Kate, tohle je Heather Rainesová, moje kolegyně a kamarádka," pche to určitě kamarádka, vypadá podobně jako já, tak že určitě "kamarádka",, Heather tohle je Kate de la Vega, moje- Ex přítelkyně."Dořekla jsem to za něj a na Heather jsem se jen nevinně zaculila.

,,Steve mi o vás povídal."Dala si nohu přes nohu.

,,Vážně?"Ušklíbla jsem se,, a řekl vám i že jsem matka jeho dítěte?"Hodila jsem po ní úšklebek. Viděla jsem Steva jak se napnul. Proč si trochu nepohrát?
Heather se překvapeně zatvářila. Ha to nečekala.

,,Ne to neřekl...?"Podívala se zmateně po blonďákovi.
Steve byl lehce vyveden z míry.

,,No...ehh...ještě na to nebyl čas." Odkašlal si.

,,Svého syna jsi za ty dva měsíce navštívil jen párkrát a to jsem ho poslala ještě po Rose a vrátila mi ho Nat."Odfrkla jsem si a napila se ze svého drinku.

,,Máte chlapečka nebo holčičku? Taky bych si jednou přála děti,"vložila se do toho Heather přeslazeným hlasem ze kterého se mi dělalo tak akorát blbě.

,,Chlapce."Obeznámil jí Steve.

,,A až moc se nápadně podobá jeho otci."Převrátila jsem oči v sloup načež se blonďák zamračil.

,,Ale no tak Stevie, nemrač se."Zacukrovala na něj brunetka a pohladila ho po paži. Hmm. Vlastně ne, nenech se vytočit.

,,Ráda bych si tady s vámi ještě povídala, ale musím jít něco vyřídit se svojí sestrou."Dopila jsem drink a dala jsem se k odchodu.

,,Ráda jsem tě poznala! Snad se ještě uvidíme!"Zavolala za mnou Heather, ale já jí pozdrav neopětovala. Kdybych řekla že jsem jí ráda poznala tak to asi sotva.
Prošla jsem zahradou plnou lidí z Wakandy. Všichni se výborně bavili.

,,Katherine!"Zastavila mě Frances.

,,Ano co potřebuješ?"Povzdechla jsem si. Prostě ne, nenechají mě se jen tak vytratit.

,,Chci ti představit člověka co našel mého otce."Otočila se za sebe a naznačila té dané osobě aby přišla blíže. ,,Představuji di dona Diega Riveru."Ve mě hrklo. Vyvalila jsem na ní oči. Diego vystoupil zpoza Frances a usmál se na mě tím jeho sexy svůdným úsměvem.
  ,,Musíš ho znát z Granady, viděli jste se."Obeznámila nás. To cože? To přece není možné, viděla jsem ho až v NYC. Diego se na chvíli zarazil ale pak dělal jakoby se nic nestalo. Já si toho ale všimla.

,,Ehmm ne?"Zalhala jsem.

,,Ale Kate, musíš ho znát,"přišla ke mně blíže,, přece do něj byla zamilovaná Mabel i když jste se vy dva měli zasnoubit ale nezasnoubili."Šeptla směrem ke mně. O to víc jsem na ní vytřeštila oči.

,,Frances, Mabel znát nemůžeš, jen podle jméno. Zemřela jako malá. Asi ve třech letech."Vzala jsem jí za rameno a Diega jsem ignorovala.
Nechápavě se zatvářila.

,,Ehm ne? Mabel bylo devatenáct, sice pak zmizela ale..."Co to tady vykládá? Moje mladší sestra zemřela jako dítě.

,,Frances nevykládej si to špatně, ale o tom ty nic nevíš."Zamračila jsem se,,Mabel zemřela jako dítě. A nebudeme se o ní bavit, necháme jí jít."Utrhnula jsem se na ní.

,,Ale..."

,,Omluvte mě."Na Diega jsem jen hodila nic neříkající pohled, nechala jsem Frances za sebou a vydala jsem se dál. Proč tu vlastně je? Doufala jsem že už ho neuvidím.
Někdo mě vzal za ruku a přetočil čelem k němu. To co?

,,Ale Kate, kam ten spěch? Věnuješ mi jeden tanec."Zazubil se na mě.

,,Ne a-"Nestihla jsem nic namítnout a už jsme v mžiku byli na parketě. Omotal mi ruce kolem pasu a sjel s nimi více k mému pozadí. Nemohla jsem bohužel nic dělat protože mě uvěznil svým tělem a začal se se mnou vlnit do rytmu hudby. Bezva Say You Say Me od Lionela Richieho to vůbec nevylepšila.

,,Co tady děláš?! Jasně jsem ti řekla že je konec. Tak jako rychle začalo tak to taky rychle skončilo."Zavrčela jsem.

,,Ale Kate, když se zlobíš si tak přitažlivá."Zavrněl mi do ucha.

,,Nevím co to na mě hraješ, ale nevyjde ti to."

,,Odpověď na tvou předchozí otázku. Co tady dělám? Jsem tu na svatbě Frances a taky jsem se šel ujistit že je Cortés v pořádku"Dal mi pramen vlasů z čela.

,,Tak že ty se staráš. Překvapivé."

,,Jsem plný překvapení."Zašeptal mi do ucha. Tentokrát mu už nepodlehnu.

,,Už ti víckrát nepodlehnu."Nasadila jsem neústupný výraz.

,,Proč? Protože je tady tvůj blonďáček? "Uchechtl se.

,,Steva do toho netahej."Zamručela jsem.

,,Stejně spolu už nejste. Rozešel se s tebou. Protentokrát on, zvláštní pocit být poprvé odmítnutá co? Jsi přece lhářka vždycky ní budeš."Z jeho slov mě mrazilo. Nevěřícně jsem se na něj podívala.

,,Ano já vím všechno. Víš v čem spočívá moje schopnost? Ty sice umíš číst myšlenky, ale já svým šarmem umím přinutit lidi aby dělali a chovali se tak já chci, nebo po mě touží ještě mnohem více.Nemusím na ně používat hypnózu, stačí jen má slova a fyzická přitažlivost..."Sklonil se ke mně k polibku ale já mu uhnula. Zamračil se.

,,Co myslela Frances tím že se známe z Granady a přitom jsem tě potkala až v NYC? "Potřebuji znát odpověď protože si nepamatuji že bych ho potkala v Granadě.

,,Možná jsme se potkali, možná. Nebo si na to ani nevzpomínáš protože možná ani nemůžeš."Sjel mi rukama až na hýždě které stisknul. Cukla jsem sebou. Všimla jsem si Steva který nás pozoroval a zatínal ruku v pěst. Lehce jsem se potěšeně usmála ale i tak mě štve co zase se mnou Diego provádí.

,,Mluv jasně,"zavrčela jsem,, proč by Frances mluvila o mé mladší sestře která byla údajně do tebe zamilovaná když zemřela jako dítě?"Upřela jsem na něj zrak.

,,Jak říkám, nemůžeš si na to jen vzpomenout. Zkus zapátrat v mysli."Začal mě líbat na krku. Ne...
Proč by mi ale říkal tenkrát Katarino? Proč říkal že byl můj nejbližší? Frances tvrdila že se známe, ale jak? A Mabel. Mabel.

Flashback
,,Není to od tebe fér Kate! Máš všechny na který si ukážeš. Není od tebe fér že si odmítla žádost dona Diega! Co bych za to dala já!" Křičela na mě bruneta se stejně kudrnatými vlasy a hnědými oči jako mám já.

,,Ty ho miluješ!"Zasmála jsem se. Brunetka zadrhla a zůstala mlčet. ,,A nepopírej co je mým očím jasné."

,,Ty. Ty jsi tak strašná! Všechny je využíváš! Ale Diego je jiný. Je to dobrý člověk!"Začala mi odporovat.
Zasmála jsem se.

,,Ne to není. Není to dobrý člověk! Chce jen dvě věci. Peníze našeho Padre a dědice to je vše."Přistoupila jsem k ní blíže.

,,To není pravda. Povídali jsme si spolu. Takový on není."Odporovala dále.
Převrátila jsem oči v sloup.

,,Ty jsi tak naivní Mabel. Jen si s tebou hraje. Kdyby mohl využil by tě jen na jednu věc. Sama to dobře vím."Začali se jí hrnout slzy do očí.

,,Ty jsi smilnice Kate! Nepřekvapuješ mě, ale o lásce nic nevíš. Já ho miluji, ty ne! Nezasloužíš si ho!"Otočila se a začala utíkat chodbou pryč...

Konec Flashbacku

Zamlžilo se mi před očima. Co to bylo?! Byla tam Mabel a nebyla dítě.
,,Co jsi to udělal Rivero?!"Utrhla jsem se na něj.

,,Já jsem neudělal naprosto nic. Ale už tenkrát ses mi líbila. Avšak tvoje sestra byla mnohem snadnější než ty. Byla ale moc naivní. Kdyby za mnou tenkrát nelezla nemuselo jít to stát život."Řekl jen tak mimochodem. Cože? On zabil Mabel?

,,Ty jsi zabil mou sestru?!"Začala jsem na něj křičet.

,,Dá se to tak říct. Kdyby jsi se do toho tenkrát nevmísila, mohla jsi si nechat všechny tvé vzpomínky. Stálo mě to tenkrát tolik úsilí přimět všechny zapomenout a změnit jim vzpomínky na Mabel, na to že zemřela jako dítě." On se mi právě doznal. Rázně jsem ho od sebe odstrčila.

,,Ty hajzle! Kvůli tobě zemřela. Chladnokrevně jsi jí zabil! A mě vymazal moje vzpomínky na ni! Jak se sebou vlastně můžeš žít ty bastarde!"Začala jsem na něj křičet až se za námi začali ostatní otáčet.

,,Kate klid. Všichni se dívají."Snažil se mě uklidnit a stáhnout zpátky k sobě.

,,Nešahej na mě, ty už se mě nikdy nedotkneš! Jak můžeš být tak klidný?! Doznal ses mi!" V tu chvíli jakoby ve mně něco přeplo. Vrátila se mi moje lidskost.

,,Kdyby tenkrát za mnou nelezla, nespatřila jak se s jiným upírem krmíme tak by se nic nestalo. Můj přítel byl tehdy novorozenec a neudržel se, vrhl se na ní a já s tím nemohl nic udělat. Nebylo jí pomoci."Snažil se obhájit.

,,Neseš stejný podíl viny!"

,,Přestaň tady křičet! Měla jsi si mě tenkrát vzít! Ale tobě prostě není nikdo hoden."Vzal mě pevně za ruce a zatřásl se mnou.

,,Nesahej na mě!"Snažila jsem se mu vysmeknout, ale držel mě moc pevně.

,,Byla jsi už tak nezkrotná. Přitahovalo mě to už tehdy. A co jsi ty udělala? Vyspali jsme se spolu několikrát ale to bylo jediný na co jsem ti byl dobrý!" Stisk ještě zesílil.

,,Pust mě!"Neposlouchal.

,,Ty jsi ji neslyšel?!"Ozvalo se za námi. Objevil se tu Steve.

,,Jen tady něco řešíme a tobě do toho nic není kápo. Je to jen děvka co nemá nikdy dost!"Steve se naštval a udeřil ho silně pěstím do obličeje. Diego se jen zapotácel a to bylo vše. Je to jeden z nejstarších upírů. Nic mu to neudělá...Děvka, hlavně že jsem předtím byla něco jiného. Ale možná má pravdu...

,,Takhle o ní mluvit nebudeš! Entiendes?!"(Rozumíš) Kde se proboha Steve naučil španělsky.

,,Nechte toho! Dejte mi pokoj! Oba dva!A tebe už nechci nikdy vidět!"Okřikla jsem je oba dva, hlavně nejvíc toho hajzla a bylo mi jedno že na nás všichni civí. Dala jsem se na odchod.

,,Kate!"Volal na mě Steve.

,,Jen si běž! Zase utíkáš, jako vždycky!"Řval za mnou Diego, ale já na něj nereagovala.
Zamířila jsem rovnou do altánu. Chci být sama. Potřebuji si to vše utřídit v hlavě. Uklidnit se. Sakra!

,,Kate no tak počkej!"Uslyšela jsem za sebou Steva.

,,Dej mi pokoj!"Dala jsem se do běhu...

—————
Tak je tu nová kapča. Je celkem dlouhá a nemohla jsem se dokopat k tomu jí napsat.
Kate se osvětlily útržky z její minulosti a Diego se nám pěkně vybarvil. Už to není takový gentleman co? A menší překvapení, Kate s Rose měli mladší sestru.😁
Co myslíte že Steve bude Kate chtít? A bude ho Kate vůbec poslouchat? Taky je tu ještě Heather která si dělá zálusk ma Steva.
Snad se kapča líbila.
Tady máte Mabel:

A tady Heather:

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro