Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

34. Stranger in coffee bar

,,Tak co pane? Nedáme si menší přestávečku?"Mluvila jsem na Tonyho který se na mě usmíval z kočárku. Hodnější dítě jsem neviděla, to ale rozhodně nebude mít  po mně...Hmm bezva Starsbuck.
U pokladny jsem si objednala Caramel Machiato, mé oblíbené a sedla jsem si k blízkému stolu. Potřebuju pauzu. Tony naštěstí během chvilky usnul. Jak říkám, hodné dítě i když teda hodně roste. Vzala jsem si mobil a projela jsem pár sociálních sítí, nic moc nového se ve světě neděje... Moji pozornost najednou upoutal muž sedící opodál a nadávající do mobilu. Na tom by nebylo nic zvláštního, on ale mluvil španělsky. Velmi čistou španělštinou a tady se moc španělů nepotká.

,,Son unos completos idiotas! Adíos!"Zakřičel naposledy a naštvaně mobil odložil na stůl a prohrábl si frustrovaně rukou trochu delší vlasy.

,,¿Día duro?"(Těžký den?) Zeptala jsem se ho. On ke mně překvapeně upřel zrak. Teď jsem mohla vidět celou jeho tvář která byla velmi pohledná. Zase mi někoho připomíná, ale koho sakra?

,,Sí,"povzdech si,,Hablaís español?"((vy) mluvíte španělsky?)Zeptal se.

,,Sí.Yo viví en España. Pero he estado viviendo en los Estados Unidos durante mucho tiempo."(Ano, žila jsem ve Španělsku. Ale už delší dobu žiju v USA.) Odpověděla jsem mu.

,,Tak že mluvíte i anglicky," přehodil na angličtinu (u nás češtinu😂) ,,Španělsky mluvím jen když musím, taky už delší dobu žiju v USA, obzvlášť tady v NYC, dobře se tu obchoduje. A prosím dělejte jakoby jste můj rozhovor neslyšela, nebyl zrovna přívětiví..."Upřel na mě svůj pronikavý zrak. Tyhle oči už jsem někde viděla ale kde?

,,Nebojte se, jakoby jsem nic neslyšela."Usmála jsem se a on se usmál na zpět. On se na chvíli odmlčel ale stále na mě koukal. Eh to je trochu divný. On jakoby se rázem probral z transu.

,,Promiňte, jsem to ale nezdvořák. Jmenuji se Diego Rivera."Představil se. Diego? To už jsem někde slyšela, asi ještě tenkrát ve Španělsku...

,,Katherine de la Vega."Oplatila jsem mu.

,,De la Vega. Musíte pocházet z nákýho velkolepého rodu. Máte honosné příjmení."
No velkolepý rod to byl...

,,No...heh...můj rod byl velký a i docela velkolepý i když o něm trochu pochybuju...Moje rodina byla zvláštní..."To opravdu byla.

,,Rodinu si nikdo nevybíráme. Znám to."Odmlčel se na chvíli...
,,Holka nebo kluk?"Poukázal směrem ke kočárku.Svou otázkou mě trochu překvapil.

,,Kluk, Anthony."Podívala jsem se s úsměvem na Tonyho který sladce spinkal.

,,A vy jste vdaná jestli se smím zeptat?"Překvapeně jsem k němu zvedla zrak.

,,Ne, nejsem. Tonyho otec...no...dejme tomu že teď nejsme spolu..."Sklopila jsem zrak. Steve.Co asi teď dělá...

,,To je mi líto."

,,Ne to nemusí,"odbyla jsem ho,, a co vy? Vy máte ženu? Děti? Jestli se zase já mohu zeptat."On se jen uchechtnul.

,,Ne, já ještě ženu a děti nemám. Teda kdysi jsem o jednu ženu usiloval ale odmítla mě i když to vypadalo slibně. Asi jsem jí nebyl dost dobrý..."

,,Ne to neříkejte. To určitě není pravda."Ohradila jsem se. On se zase jen uchechtnul.

,,To nemůžete posuzovat...kdyby jsi jen věděla,"to poslední si zamumlal spíš pro sebe ale já ho i tak slyšela ale radši jsem to přešla. ,,Byla to velice proměnlivá a krásná žena ale stalo se..."

,,Určitě jednou narazíte na tu pravou."Pousmála jsem se.

,,Možná jo ale i ne."Co je tohle za odpověď?
,,Každopádně odkud jste ze Španělska?"Zeptal se pro změnu na něco jiného.

,,Jsem z Granady."Zněla má odpověď.

,,O ano. Granada je opravdu krásná, taky jsem jí kdysi navštívil."Řekl uznale. Je docela sympatický...

,,No a odkud jste vy?" Zeptala jsem se ho nazpět.

,,Z Córdoby."Odvětil.

,,Opravdu? Tam jsem taky byla,"zarazila jsem se. Pamatuji si že jsem tam byla ale už si nevzpomínám proč což je divný, všechno z mého života si dosud živě pamatuji ale na tohle si nějak nemohu vzpomenout.

,,Děje se něco?"Optal se mě zvědavě.

,,N-ne, nic se neděje,"své zmatení jsem zamaskovala úsměvem. ,,No asi bych už měla jít."Zvedla jsem se z místa.

,,Opravdu? Jaká to škoda, příjemně se s vámi povídalo oproti těm blbcům se kterýma jsem před chvílí mluvil."Lehce jsem se začervenala nad jeho poznámkou.
Přišla ke mně servírka která si všimla že už vstávám a chci zaplatit. Dala jsem jí určené peníze a ona vzala hrnek ze kterého jsem dopila a šla, jak tak šla tak do ní nechtíc strčil jeden chlap a ona upustila hrnek na zem který se následně rozletěl na několik kusů střepů.

,,Moc se omlouvám."Začal se omlouvat.

,,To nic."Odpověděla a začala sbírat střepy a pak se to stalo. Ona se...a kruci řízla. Ucítila jsem známou vůni teplé rudé tekutiny...krve. Zhluboka jsem nasála vzduch do plic. Dobře. Uklidni se.

,,Je vám dobře?"Přistoupil ke mně Diego.

,,J-jo jen potřebuju jít na vzduch trochu se mi zamotala hlava."Zalhala jsem. To že potřebuju na vzduch je ale pravda.

,,Pomohu vám. Můžu?"Upřel zrak ke kočárku.

,,Ehh jistě."Pokynula jsem hlavou. Diego otevřel dveře abych mohla projít a sám za mnou vyjel ven s kočárkem. To je sice trochu trapné ale teď jsem mu za to docela vděčná. Zvláštní, nikdy jsem takhle hodně na krev nereagovala, to bude asi ještě těmi rozhozenými hormony.

,,Tak že, kam se projdeme slečno?"Upřel na mě zrak s laskavým úsměvem.

,,No to je asi jedno, kamkoliv."Rozmáchla jsem rukama.

,,Tak tedy dobrá."Vydali jsme se na cestu někam.

,,Ale za chvíli si Tonyho zase převezmu, nechci vás příliš obtěžovat."Rozpačitě jsem se pousmála. Já jsem v rozpacích, to teda poprvé.

,,Ale vůbec mě neobtěžujete."

Prošli jsme to přes Central Park až jsme nakonec stanuli před Stark Towerem.
,,Děkuji vám za trochu větší procházku. Dobře se s vámi povídá, už dlouho jsem s nikým nemluvila o Španělsku, je pravda že když jsem ho opouštěla tak ne zrovna v dobrém..."Pousmála jsem se na něj.

,,S vámi se taky dobře povídá. Tolik toho víte, zatím žádná žena co jsem doposud poznal nebyla taková jako jste vy. Tak sečtělá..."

,,Nechte toho, uvádíte mě do rozpaků."Odvrátila jsem zrak.

,,Opravdu? To jsem rád."Upřela jsem k němu zrak spět.

,,No ehh, už budeme s Tonym muset jít.Ještě jednou vám děkuji Diego."

,,Taky mě velmi těšilo, slečno de la Vegová."Uchopil mou ruku a políbil mě na kloubky prsů jako se to dělalo dříve, gentelman. Docela mě to i překvapuje.
,,Tak tedy zase někdy."Dodal a pustil mou ruku.

,,Sbohem pane Rivera."Oplatila jsem mu to jako když mě on nazval předtím příjmením.Pokynul mi hlavou a já se vydala do budovy.
Zaplula jsem s kočárkem do výtahu.

,,F.R.I.D.A.Y? Patro číslo 109."Oslovila jsem umělou inteligenci.

,,Jistě slečno."Odpověděla a výtah se dal do pohybu.S výdechem jsem se opřela o stěnu výtahu. Co to bylo Katherine? Co si to sakra dělala? Mám přece malé dítě a nedávno jsem se rozešla se Stevem který mi i tak pořád není úplně lhostejný a pojďme si to přiznat, chybí mi. Hodně. Ale Diego? Někoho mi sakra připomínal, jako bych ho už někde viděla ale kde? Hmm...Byl to ale opravdu cavaIIero (gentleman). Takové ho jsem dlouho neviděla. Takový gentlemani jako byl on jsem znala ve Španělsku v 18.století. Většinou to byly muži s titulem Don. Donové. Můj otec byl don. Don Rafael Sérgio de la Vega...no nic ten Diego mi ho jen připomněl, prostě byl jen slušný. Ale musím uznal že velmi pohledný....
Výtah cinkl a já z něho s kočárkem vyšla.

,,No to byla doba! Kde jsi tak dlouho byla?! Báli jsme se." Vybafl na mě Tony s Pepper.

,,Ježiši klid. Potkala jsem jednu...starou kamarádku a šli jsme se projít a pokecat."Zalhala jsem zase...trošku. O Diegovi mu radši říkat nebudu.

,,Máme tě tu chránit tak že by to bylo docela na nic kdyby tě někde chytili a zavřeli."Zamručel Tony a Pepper do něj žďuchla. On jí jen spražil pohledem.

,,Promiň tati, víckrát se to nestane."Protočila jsem očima.

,,Každopádně víme že by jsme to neměli dělat a nechat tě tady aby se ti nic nestalo, ale jsi mimo společnost delší dobu a potřebuješ taky někdy někam vypadnout a odpočinout si. A my máme jít zítra na takovej menší večírek mezi firmami včetně Stark Industries a nás s Pepper napadlo jestli by jsi nešla s námi."Upřeli na mě oba dva pohled. Cože? Večírek? Chvilková svoboda? To zní víc než dobře docela bych šla ale...co malý Tony? Nemohu ho tady nechat a jen tak odejít. Počkat tohle jsem opravdu řekla? To nejsem vůbec já. No jo, dítě člověka změní.

,,No...ráda bych šla ale nemůžu ti nechat malého."Podívala jsem se na Tonyho který chrupkal v kočáru.

,,Na to jsem už mysleli, zařídili jsme i chůvu."

,,Chůvu?"Vyvalila jsem oči. ,,Jak jste ale mohli vědět že bych souhlasila?"Pozvedla jsem obočí.

,,Bylo nám to víc než jasné. Přece jenom jsi už dlouho nikde nebyla. Tak že co, půjdeš s námi."Zeptala se pro změnu Pepper.

,,No když já nevím."Podívala jsem se na malého.

,,Noták, bude sranda Kate."Začal mě přemlouvat Stark. Povzdechla jsem si.

,,No dobře tedy...

Hola!
Je tu nová kapča, snad se líbila. Byla i trochu ve španělštině. Se španělštinou teprve začínám od září tak že tam bude možná i pár chybek...snad nevadí. Tak co, jaký máte názor na Diega? Máte ho nahoře v médiích ale přidávám ho i sem. Ano není to nikdo jiný než Antonio Banderas🥰.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro