XXXV.
POV. Zaia
Naštvaně jsem třískla školní skříňkou. ,,Prosímprosímprosímprosímprosímprosímprosímprosííííííím~" už od rána mě Jimin otravuje s tím cucákem. Ty modřinky se v něděli ještě PĚKNĚ dobarvily a já si teď budu muset tu TEMPERU jménem make-up patlat na krk. ,,NE Jimine."
,,Ale notaaaaak~ děleeeej~"
,,Sakra jako by ti Šutr nikdy neudělal cucflek. Prostě NE," rozešli jsme se po chodbě. ,,Ale když tohle je jiný. Tohle jsi TY a TAEHYUNG. A to je prostě - prostě prosííííím, ukaž mi jak moc je ten čučáček felkej," udělal psí oč a odul spodní ret.
Zastavila jsem se. ,,Kdybys tam vynechal jedno spojení a mluvil na kluka, osoba co by zrovna procházela by si myslela bůhví co."
Nechápavě se na mě kouknul, pak mu to došlo. ,,Ahaaaa," udělal "vševědoucí" pohled. Zazvonilo. ,,No nic, tak zas u oběda, ahoj." Rozloučili jsme se. ,,Ahooooj."
~
,,Nezapomeňte na ten úkol a hezký den," usmála se na nás učitelka a odešla. Zvedla jsem se ze židle a byla na odchodu ze třídy, ale u dveří mě zastavila ruka na mém rameni.
Koukla jsem se komu patří. Když jsme navázali oční kontakt, stydlivě ruku ihned sundal. Byl to sám osobně Oh Sehun, lamač dívčích srdcí ze čtvrtého ročníku. Pardon, ale vždycky z jeho první části jména nemůžu a mám nutkání se smát. To prostě...prostě...'Oh'.
,,Um, ahoj Sehune, co potřebuješ," usmála jsem se. Podrbal se na zátylku. ,,Viděl jsem tě vycházet ze třídy když jsem procházel chodbou, tak jsem se chtěl zeptat -ostatně jako se o to snažím se dokopat už dlouho, heheh- nooo, nešla bys se mnou-"
,,To teda nešla," ozval se rázně hluboký hlas. Oba jsme natočili hlavu na přicházejícího kluka.
No to ne.
Sehun se uchechtnul. ,,Co seš Kime, její mluvčí?"
,,Ne, ale tvoje smrt pokud se o něco pokusíš. A teď kšá," na konci ještě udělal obličej alá sykot kočky, včetně "drápků".
Emmmm, dobře?...
,,Zase mi nepoděkuješ?" chytil pevněji svůj popruh batohu. ,,Hej, mluvím na tebe," šťouchnul do mě prstem, když jsem jenom koukala. Halóó? Za co bych asi tak měla děkovat?
,,Nemám za co," rozešla jsem se ke skříňkám. Teda to jsem měla v plánu. Zastavil mě chycením za rukáv. ,,Ale máš. Právě jsem tě ušetřil zbytečného rande, které můžes využít s někým lepším!" vyjekl a chytl se "ublíženě za srdce". Herečka.
Otočila jsem se teda na něj. ,,Zeptala bych se proč se staráš s kým bych měla a neměla chodit na rande a proč takhle zasahuješ, ale jsem pouze člověk kterého musíš potkávat. Není-liž pravda?" nadzvedla jsem obočí, svižně se otočila na patě a vydala se do učebny biologie. Nezapomněla jsem otočit hlavou tak, že konečky mých vlasů ve vyšším culíku ho flákly do obličeje. Pro efekt.
~
Po obědě jsem se ještě stavila do skříňky pro sešit, který chtěla půjčit jedna holka od nás ze třídy. Ona byla ještě v jídelně, tak jí ho předám potom před školou. Takhle jsme se domluvily.
Otevřela jsem tu plechovku z které vyletěl malý papírek. Sehla jsem se abych jo sebrala. Beztak to je další kus důkazu mého nudění se v hodidách. Ale jak jsem ho zvedala, byl na něm text, který stoprocentně nebyl napsán mnou.
Postupem času jsem si to uvědomil. City vzrůstají a já si to začínám přiznávat.
PS: Vem si ten papírek domů a nevyhazuj ho.
Koukala jsem jak péro z gauče.
Okej. Začínám být zmatená a vůbec nechápu pointu, ale donře, vezmu si ten kus papíru domů. Ještě chvilku jsem si ho prohlížela a pak vzala ten sešit do tašky a vystřelila, protože už tak jsem určitě meškala. Navíc mám ještě někam jít s dědkem a prckem.
Hihih, Yoongim a Jiminem.
~
Domů jsem došla až někdy navečer, jelikož si Jimin šel koupit nové boty a já s Yoongim jsme tam museli nutně být, protože se sakra nemohl rozhodnout jako barvu si vezme!
Otevřela jsem vstupní dveře a vešla dovnitř.
,,Ahoj mami byla jsem-"
Všude bylo zhasnuto.
,,...venku s Jiminem," řekla jsem do prázdna. Přišla mi SMS.
Mamka:
Nečekej na mě, vrátím se pozdě v noci, pa!❤️ Nic neproveď!
Aha, takže jsem si zbyla zase sama s myšlenkami. Skvělý.
Něco jsem si udělala k večeři a sedla si do obýváku, kde jsem si pustila televizi. Běžel tam nějaký animák a mně zase zabrněl mobil. ,,Chjo kdo co zas chce," zavrčela jsem nespokojeně.
tigerCCI🐯
proč sis to skryla?
lummi🌈
co
tigerCCI🐯
nedělej blbou..
tigerCCI🐯
přece můj cucflíček :((
lummi🌈
cucflíček? cucflíček?! CUCFLÍČEK?! To je cucák jak kráva!
Prostě se nedokážu držet jednoslovných odpovědí. Né když je to na tohle téma a né když je to on. A docela mě tím vytočil. Však než to zmizí?! Yah! A nejenom tím cucákem, ale celkově mi s jeho chováním začíná docházet trpělivost.
tigerCCI🐯
aspoň vidíš že jsem moc šikovný kluk :3
lummi🌈
jo, na změnu nálad jsi úplný mistr přeborník...
tigerCCI🐯
...
tigerCCI🐯
no comment...
lummi🌈
ten já na tebe nemám žádnej
Zobrazeno
Naštval mě. Jen ať dá ZOBRAZENO a je uraženej. Až si mě příště odchytí, dám mu pořádnou tečku, protože už toho mám dost.
Po jídle jsem se šla umýt a lehnout si do postele. Než jsem usla, projížděla jsem sociální sítě a kolem jedenácté večer jsem pak usla.
Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💛🧡
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐯
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro