XXXIX.
NEJSEM ROMANTIK 😂PROSTĚ TAKOVÝ KLASICKÉ KLIŠÉ 😂
POV. Zaia
,,Jestli neodpovíš, rozdrtím ti ruce," řekl mezi zuby, ale ne naštvaným způsobem. Až teď jsem si všimla, že mi křečovitě svírá ruce. Když viděl, že jsem se na ně koukla, stisk trochu povolil.
Tak teď mě úplně zaskočil.
Teoreticky jsem nemusela přemýšlet nad odpovědí. Teda...moje srdce nemuselo, ale můj mozek ano.
Vážně jsem ho ve čtvrtek zešťekala a on tu teď stojí a ptá se mě jestli....jestli budu jeho holka? Woooow, nestíhám.
Blbečku jsi jen nevšímavá, však za tebou skoro celý týden dolízal, to ti mohlo napovědět že tu něco nehraje.
Stále jsem vedla bitvu myšlenek až mi ho bylo líto, že musí takhle dlouho čekat na odpověď. Ovšem přiznávám, že jsem mu to trochu nechávala sežrat.
Zas tak moc dlouho jsem se totiž nerozmýšlela.
,,Nooooo....já-"
Zhluboka jsem se nadechla. Rozhodla jsem se ho ještě podusit. ,,Já...jsem ráda že ses....dalo by se říct...omluvil. Můžu to tak brát?" zvedla jsem pohled ze země a konečně s ním navázala oční kontakt. Aahhh, ty očiiii. Takový štěně.
Spěšně zakýval hlavou.
,,A moc si vážím toho co jsi právě udělal. Ty růže a-a a ten způsob prostě...je to moc hezký," rozkouskovala jsem si tu větu a za ten jeho výraz to stálo. Zoufale zakňučel.
,,Notaaak, Zaioo~ si strašnej napínač," trochu na místě poskakoval nedočkavě na to, co ze mě vyleze.
,,Ale..."
POV. Taehyung
Tak...a je to v hajzlu. Každý 'ale' vykřknutý s pohledem do země je špatný.
No...můžeš si za to sám Kime. Posmutněl jsem a to hodně, protože prostě...prostě vím že jsem to pokašlal. Co jsem si vůbec myslel. Že by takovýho citovýho chameleona a mrtvolný výraz někdo chtěl?
POV. Zaia
Podívala jsem se na něj.
Sklopil hlavu a značné zklamání bylo zřetelné. Teď jsem se musela držet, abych se nezačla smát. Ne jako posměch, ale protože zkrátka vypadal roztomile.
,,Hej," chytla jsem prsty jeho bradu a hlavu mu tak opět nadzvedla.
,,Přestaň si sakra kousat ten ret, jinak tě nakopu do prdele, že by se z tebe stal kopačák. A to nechceš když si právě teď dostal souhlas, ne?" usmála jsem se.
Chvilku to trvalo, než mu došlo co jsem právě vypustila za větu. Ovšem když mu doplo jak jsem to myslela, najednou oživl, jako by dítě dostalo k Vánocům dárek, který si tak moc dlouho přálo.
,,Takže...takže říkáš že ano? Je to tak? Chápu to dobře?"
Energie, která se do něj postupně vlévala byla snadno vidět.
,,Ano Tae."
Sotva jsem to dořekla, chytil mě pod zadkem a zatočil se se mnou. Vypískla jsem. ,,Taehyungu počkej!" zasmála jsem se a jen tak tak se stihla chytit kolem jeho krku.
Když jsem stála nohama pevně na zemi, silně mě objal.
,,Tae? Nemůžu dýchat," řekla jsem po chvilce. Oddálil se ode mě kousek, ale stále mě za pas objímal.
A pak mě políbil.
Kdyby mě nedržel, spadla bych. Červeň v tvářích. A nepomáhalo tomu, když polibek prohluboval. Doprčic zpomal! Nestíhám!
,,Jestli - mě - někdy - opustíš - jsi - mm - mrtvá - žena," snažil se při polibku vysoukat slova věty.
Po nějaké době jsme se museli odtáhnout kvůli nedostatku kyslíku. I přes to mi ještě věnoval pár krátkých, něžných polibků a nakonec si opřel čelo o to mé. Já jsem ale stiskla lem jeho světle modré košile a zabořila hlavu do jeho hrudě.
,,Ale ale...že bysme se styděli?" zasmál se. ,,U umm," zamumla jsem.
,,Ne? Tak se na mě podívej," nahnul se trošku dozadu, aby se na mě kouknul, ale já se držela jako klíště. Až se ta červeň uklidní, klidně se na něj kouknu, ale prozatím si budu hrát na pštrosa s hlavou zabořenou v písku.
Jeho hruď se třásla pod náporem lehkého smíchu. ,,Takže si vlastně pěstuju jahůdku. Skvělý," pohladil mě po hlavě.
Nakonec jsem se stejně musela odtáhnout. Taehyung se na mě ještě chvíli křenil, ale pak během chvíle změnil mimiku na podezíravou až celkem dost žárlivou.
,,Čí je ta mikina? Nelíbí se mi. Jdeš se okamžitě převléknout," řekl a už mě tahal do pokoje.
,,Ale Tae- to je- Hobiho mikina. Není- žádnýho jinýho-kluka. Buď v klidu-" snažila jsem se ho nějak zastavit, ale to už se mi hrabal ve skříni, přičemž mě nejdřív posadil na postel.
,,Tak. Tady budeš sedět a ani se nehneš," ukázal na mě výhružně. Já jsem jenom koukala.
Všimla jsem si, že je oblečen celkem...formálně? Světle modrá košile -která je ode mě trochu pomačkaná- byla zastrčená v černých kalhotách s páskem, které měl na konci trochu ohrnutý, dlouhý světle hnědý kabát a-
ON MI VLEZL MI DO POKOJE V BOTECH! To si uklidí!
a černé lesklé společenské boty.
,,Vím že jsem moc krásný, ale teď se oblečeš. Na okukování bude času dost," mrknul na mě a zvolený outfit položil vedle mě. Ou...všiml si že ho pozoruju. Další červeň...
Prdele Kime! Nemůžu být jak rajče celý den!
Je mi hrozný horko.
Přešel k mému stolu a pohodlně se usadil do židle. Tak počkat...to se mám jako převlíkat před ním?!
,,Na co čekáš?" zeptal se. Až zvedneš tu svojí GUCCI prdel a odejdeš z pokoje, nebo se aspoň otočíš.
,,Emmm...mohl by ses prosím otočit?" zeptala jsem se. Otráveně si povzdechl, ale mou prosbu vyslechl. Zaklonil hlavu dozadu a trochu se na židli znuděně pootáčel. ,,Huuuuh. Víš že tě stejně jednou budu svlíkat, žejo? A to klidně několikrát za den."
Zrovna jsem si natahovala černý rifle s dírami na kolenou. ,,Taehyungu!"
,,A strašně se těším na ty nemravný věci," zavrčel.
,,Hej!" oblíkala jsem si upnuté bílé tričko.
,,Bože ty budeš celá fialová, moje fialka. Si tě pěkně označkuju," pokračoval ve svých myšlenkách. Jsem si jistá že měl v obličeji zasněný výraz.
,,Kime Taehyungu!" riflová bunda s kožíškem. Otočil se.
,,Yah! Co kdybych ještě nebyla?!" vykřikla jsem.
,,Tak bych tě dodělal," mrknul na mě. Zarazila jsem se. To bylo?...
,,Nemyslels to dvojsmyslně, že ne?"
Vstal ze židle a přešel ke mně. ,,Záleží na tobě jak si to vyložíš," dal mi pusu na čelo. Bouchla jsem ho do ramene. ,,Ale tys to tak myslel!"
,,Nikdo nic takovýho neříkal," udělal nevinný obličej. Já ho zabiju! Však se budu moct zachvilku schovat do těch růží!
Ještě mě sjel pohledem, který byl nespokojený. ,,Něco tomu chybí," řekl si spíš pro sebe. Znovu přešel ke skříni a koukal se do ní. Narazil na pověšené pásky a jeden z nich vyndal. Asi vím jaký... ten který mi tenkrát vnutil.
GUCCI pásek.
Navlékl mi ho na rifle a zapnul. ,,Ale ještě tohle," zamumlal s lehkým zamračením a tričko mi zastrkal. Ještě mě nějak poupravil a pak se se spokojeným úsměvem odtáhnul.
,,To je lepší," prohlížel si mě. Jenom jsem stála a nic nedělala. Vzal mě za ruku, zatočil se se mnou a zakončil to vášnivým polibkem.
,,Tak a teď jsi moje GUCCI princezna," usmál se a já taky. Pak jako by si na něco vzpomněl.
,,Máš někde ty kartičky co jsi dostávala s růžemi nebo si je vyhodila?" zeptal se.
Zaskočeně jsem ukázala na poličku nad stolem. On tam pak přešel a vzal je.
,,T-to jsi byl opravdu ty? Celou dobu?" zeptala jsem se překvapeně.
,,Ano, celou dobu," s úsměvem mě vzal za ruku a sešli jsme společně do kuchyně. Vzal i ten papírek co byl k tomu ohromnýmu pugetu a položil ho k těm ostatním. Pak si stoupnul za mě, natlačil mě na roh stolu a objal mě kolem pasu.
,,Napadlo tě někdy to seskládat?" opřel se bradou o mé rameno.
,,Seskládat?" vzala jsem je do ruky. ,,Správně. Seskládat. Nebo došlo ti že by to na sebe mohlo navazovat?" pokračoval a jemně se mnou pohupoval. Záporně jsem zakývala hlavou.
,,Tak to zkus. I ty co nebyly v pugetech., řekl mi v klidu.
Začala jsem je teda s Taeho pomocí skládat. Vznikl z toho takový dlouhý vzkaz.
...
Promiň. Jsem debil. Moje chování je hrozné, ale jsem srab. Postupem času jsem si to uvědomil. City vzrůstají a já si to začínám přiznávat. Omlouvám se ti za vše co jsem způsobil. Nezasloužím si tě. I přes to...
BUDEŠ PROSÍM MOJE DRAHÁ A LIMITOVANÁ GUCCI EDICE?
...
POV. třetí osoby
Dívka si nevšimla že jí tečou slzy, dokud chlapec neuviděl jak na bílý papír padají kapky a otočil si dívku k sobě, aby jí s úsměvem slzy utřel.
Byly to slzy štěstí.
Nikdy by nevěřila, že by Taehyung mohl něco takového udělat. A sama se fackovala za to, že kartičkám nevěnovala pozornost.
Tae se Zaiou pak šli na rande, které připravil. Dívku čím dál více ukvapovalo, čeho je schopen. A chlapec měl ještě větší radost, když viděl jak je šťastná.
Šťastná s ním.
Na závěr spolu prožili hezký večer, přičemž si Tae konečně vzal dívčinu nevinnost .
A nehodlal se dívky vzdát.
Nikdy.
Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💛🧡
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐯
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro