Mám docela divnou nemoc. Neznám upřímně název, ale zkusím Vám ji popsat.

Je to nemoc, kdy, ikdyž jsem nejvíc smutná, vždy vymyslím něco vtipného, nebo nějakou vtipnou narážku.
Takže ve výsledku nikdo nepozná, že jsem smutná, pokud se přímo nerozbrečím.

A i potom jsem schopná říct něco vtipného.
Ani nevíte, jak je těžké s tímhle žít.
Myslím to vážně...