Nejdříve chci všem poděkovat! ❤️ Jsem ráda, že IFFY stále někoho baví a to mi dodalo sebevědomí, i když mám teď napilno a to ještě nějakou chvíli mít budu...

Nicméně, snad si dnešní kapitolu užijete a můžete mi dát vědět, jak se vám vede  ^^

•••

Bree

,,Bree,'' povzdechne si Jayden. ,,To už tu jednou bylo,'' dodává hned vzápětí otráveně, ale i pobaveně.

Podívala jsem se na něj skrz svého hrnku kávy a odložila jej stranou. Nechápavě jsem pokrčila obočí. Mlaskl si a složil vševědně ruce pod bradu.

,,Kluk se s holkou, kterou má tajně rád rozloučí. Za pár let se spolu setkají a společně založí rodinu, nebo naopak. Vzájemně zjistí, že jsou vdaný. Uvědomí si konečně co pro něj ten druhý znamená a každý z nich začne podvádět s jeho láskou svého nynějšího partnera, a nakonec to dají spolu dohromady. Bum bum, scénář k romanťáku jak vyšitej.''

Zkřivila jsem svůj obličej. ,,Jo...a jak to má sakra souviset s Jungkookem?

,,Nijak,'' pokrčil rameny. ,,Jen mě to teď napadlo.''

Porozhlédla jsem se podrážděně po místnosti. ,,Aish. Ty jsi opravdový kus vola. Máš mi pomáhat!''

,,A ty kus ženský,'' mrkl na mě. Pod stolem jsem ho kopla do nohy, načež potichu vykřikl a mnul si ublížené místo.

,,Dobře ti tak,'' řekla jsem a upila si výborné kávy. Během toho jsem si všimla servírky, která sem neustále kouká od té doby, co jsme přišli.

Respektive, zírá na Jaydena.

Znovu, ale tentokrát jemněji jsem ho kopla do holeně, naznačujíc hlavou danou servírku. ,,Máš tajnou ctitelku.'' Podíval se tím směrem.

Trochu mi připomínala jednu mrchu z Texasu. Na škole jsem nepatřila k těm oblíbenějším, a ani mě to nijak nemrzelo.

Teda, to že mě to nemrzelo jsem si uvědomila až tady, v New Yorku. Předtím...jsem se tak moc snažila dostat mezi ty populární, až jsem nakonec byla ráda, když jsem mohla svou osobnost někde ukrýt.

Všichni dokážou lhát neskutečným způsobem, že?

,,Je odporná jako moje týden nemytý ponožky,'' svěsil koutky úst v znechucení.

,,Kozy i prdel sice slušný má, ale já už mám někoho lepšího, umm, přírodnějšího, řekl bych.'' Servírku proskenoval ještě párkrát, než se začal věnovat naší konverzaci.

Proto jsem se jala slova a zeptala se ho. ,,Někoho máš? Že ses nezmínil.''

Když na mě zvedl svůj pohled, měla jsem chvíli zvláštní pocit. Jestli to byla nejistota, smutek, lítost, nebo radost, jsem rozluštit nedokázala. Každopádně si myslím, že se v jeho očích mihlo od každého kousek.

Rty se mu zvlnily do jemného a na něj až příliš klidného úsměvu, což vypovídal i jeho tón hlasu. ,,Jo, mám.''

Ačkoliv se mi nechtělo, i přes to jsem byla zvědavá a více se předklonila do předu. ,,A...kdo to je? Je pěkná? Má dobrý charakter? Znám ji? Doufám, že to není někdo od nás ze střední,'' podívala jsem se na něj a trochu se zlekla.

Zázrakem jsme na sebe s Jayem v NY narazili a zázrakem se začali bavit. A zázrakem jsem také zjistila, že jsem si ho pár roků nevšímala, jako svého souseda. Nyní mi ovšem přijde jiný než kdysi. Možná to je tím, že s ním trávím více času a že není bez své party. Kdo ví.

Úsměv mu upadl a začal si hrát s uchem skleničky, v níž měl svůj vanilkový shake. ,,Někdo, koho mám moc rád, delší dobu, řekněme. Ale...je to trochu komplikovanější. Nemá mě totiž moc v lásce,'' zasmál se tím nervózním smíchem.

Podivila jsem se. ,,Nemá tě ráda? To není možné. Tebe měl na střední – vlastně tě každý zbožňoval, jen co se na tebe člověka podíval. A to určitě i teď.''

,,Heh, to ano,'' neodpustil si arogantní úšklebek. ,,Jenže ona je zkrátka jiná. A taky, jsem jí něco provedl. Dle mého to není nic hrozného, ale z dívčí strany to asi moc něžné není.''

Zaskočeně jsem se dívala na jeho skleslé tělo, s pohledem zabodnutým do rohu stolu a hrajíc si s mincí.

,,Vyskytl se tu ještě jeden problém, který jsem absolutně nečekal.'' Nechal své myšlenky nějakou dobu vyset ve vzduchu a mně došla odvaha, tak jsem jen seděla a koukala.

,,Ale to nic.'' Náhle se narovnal a usmál se. ,,Čas ukáže, koho si vybere.'' Ukázal svou bílou řadu zubů, a přitom si mnul dlaně a probodával mě pohledem. Dovolila bych si říct, že jeho výraz naznačoval vztek.

Stále jsem měla svá slova ztracená a nedokázala jsem nic říct. Zkrátka mi to náhle nešlo. Jayden si odkašlal a jal se slova. ,,Vlastně důvod, proč jsem tě pozval ven je-‚''

Přerušil ho můj telefon, který jsem měla pekelně nahlas, a proto se za námi i otočilo pár jedinců v kavárně. Omluvně jsem se podívala, a ačkoliv mi přišla pouze zpráva, vyzvánění jsem si úplně ztlumila.

,,Promiň, že to přerušilo. Jenom, jestli dovolíš-‚''

,,Je to od něj, viď?'' řekl. Jeho tvář náhle zkameněla. Provinile jsem sklopila hlavu a podívala se na zprávu. ,,Tak mu odepiš, já počkám,'' řekl už klidněji a pohodlně se opřel o židli. Poděkovala jsem mu a odemkla svůj mobil.

Jungkook:
Odlétám...

Me:
Já vím.

Jungkook:
Já jen...
Chtěl jsem ti ještě napsat...

Me:
V pořádku.
Šťastný let c:
A pozdravuj Emily.
I když, ta se se mnou asi moc bavit nechce...
A taky můžeš i Suzy, docela mi chybí.

Jungkook:
Jim taky chybíš, i když to moc nevypadá.
A mně...
Mně...
Uh, zkrátka pamatuj na mě a já budu pamatovat na tebe, malíček na to?

Usmála jsem se nad esemeskou a přiznávám, zahřálo mě to u srdce. Víc než to.

Me:
Malíček na to.
Budeš mít mezi zápasy nějakou přestávku?
Nebo jdeš už do úplného finále?
Přiletíš?
Přile/
Při/
P/
A opatruj se!

Zírala jsem na displej pár minut, ale odpověď nepřicházela. Začala jsem si nervozitou a očekávaností kousat ret, ale obrazovku jsme po chvíli vypla. Mobil jsem položila vedle sebe a zadívala se z okénka kavárny.

Třeba už vzlétli, pomyslela jsem si.

Opírala jsem se tváří o ruku a nepřítomně stále hleděla do neznáma. Skoro jsem na Jaydena úplně zapomněla.

Nedaleko jsem náhle zahlédla postavu v černém, s černou rouškou a černým kloboučkem. Pomalu jsem ruku pokládala pryč, a přitom se i zvedala.

,,Bree?'' zeptal se můj společník předtím, než jsem vyběhla z kavárny jako o život. Rozběhla jsem se ven doufajíc, že ten, koho jsem v davu zahlédla mohl být...

Mohl být Kook.

Ale zřejmě nebyl. Zastavila jsem se přesně na tom místě, kde člověk stál, ale nikoho takového jsem už neviděla. Mohla jsem si krk vylámat nad tím, jak moc jsem se rozhlížela. Ovšem bez úspěchu.

Se zklamáním jsem se vrátila a svěsila ramena. Jsem pitomá. Jak jsem si mohla myslet, že by se Jeon ještě chtěl vidět? Navíc mi neodpověděl na zprávu, ne?

,,Něco zabrnělo, když jsi tu nebyla.'' Jay si mezitím stihl vytáhnout svůj mobil a pravděpodobně sjížděl sociální sítě a nebo se snažil o tu holku.

Že by přece jen malý kousek naděje byl pravdivý?
Podívala jsem a málem se mi zastavilo srdce.

Jungkook
Nos ty rozpuštěné vlasy časteji.
Ale ne tak často, aby se za tebou otáčel každej kokot -__-
Jo a...
Kroť toho blonďáka po dobu mé nepřítomnosti :'))
Nerad bych, aby se z vás stalo něco víc, než je třeba...

————
Za chyby se omlouvám! Přeji hezký den ⭐️🌙
• Doufám, že tam byl minimální počet chyb :((
j-HOPE u enjoyed this shit ✨🔥
~Nana 🥊