Bree

S Jinem jsme na snídani dorazili jako první. Aby taky ne, když ti dva budou mít opici. Nabrali jsme si něco k snědku a zabrali rovnou stůl. Optala jsem se Jina, proč jsme si sedali k velkému stolu, když nás je málo. No, dozvěděla jsem se, že hnědovlásek, jež mě vyhodil, patří k nim a že s nimi přiletěli další dva lidi.

,,Ještě jednou děkuju, že jsem mohla u tebe přespat,'' zamumlala jsem a dala si do pusy první sousto. Cítila jsem se za to blbě, a tak jsem měla nutkání mu neustále děkovat a omlouvat se mu za to, že jsem ho tím otravovala. Vždy mě ujistil, že byl naopak rád a když jsem to zmínila již po několikáté, se smíchem mi vlepil malý pohlavek a zasmál se.

Po pár minutách se Jin začal rozhlížet. Nakonec mávl někam do prostoru a já se snažila přijít na to, proč to dělá. Když uviděl můj nechápavý výraz, pousmál se. ,,To je Hobi s Namjoonem. Jsou to ti, kteří se mnou, Taehynugem a Yoongim přiletěli,'' vysvětlil. ,,Taehyung je ten idiot, co mě vyhodil?'' Seoka má otázka sice rozesmála, ale nakonec přikývl. Pro sebe jsem se uchechtla a věnovala se snídani.

Zanedlouho se zmiňovaní chlapci připojili a došlo na seznámení. Moc jsem si oba dva oblíbila, i když jsem si začínala připadat čím dál víc blbě. Prosím Zaio, přijď už. Mé prosby ale vyslyšeny nebyly a místo Bree se u stolu objevili Jimin, Yoongi a Jungkook, který vypadal, že za chvilku bude absolvovat svůj vlastní pohřeb. Posadil se naproti mně a složil hlavu do svých dlaní, stejně tak Jimin. Všichni si z nich dělali srandu, až na mě. Ačkoliv jsem si z obou chlapců v duchu utahovala, v realitě jsem tiše seděla u stolu a pomalu snídala.

Jungkook si mě za tu dobu snad ani nevšiml vzhledem k tomu, že se na mě ani nepodíval. Trochu mě to zamrzelo, ale nechala jsem to být. V polovině konverzace se konečně ozval spásný hlas a mně se neskutečně ulevilo.

,,Ahoj.''

,,Pěknou kocovinu přeji!'' Na tuto větu jsem se polekala i já, protože se mi ten hluboký hlas rozezněl v hlavě docela nepříjemný způsobem. A to nemám kocovinu, jako ti dva. Hnědovlásek byl jediný, který přilákal Jungkookovu pozornost. Zjevně přestal myslet na svůj stav a místo toho se se skelným pohledem podíval na Taehyunga. Ten mu hlavou pokynul na recepci, kam se poté vydali. Nejdřív se nic nedělo, ale poté se Kookovi roztřásla ramena a padli do velkého objetí. Všichni se na ně dívali a Jimin dokonce vytáhl mobil a vyfotil je.

Byla jsem mimo, že jsem si skoro nevšimla pohybu vedle sebe. Zaia si vedle mě sedla a já leknutím upustila lžíci. ,,Proč tu tak sedíš? S ostatními jsi se určitě už seznámila.'' Podívala jsem se do své misky. ,,J-jo, seznámila. Ale tohle je vlastně vaše setkání a já...jsem tu jako vždy navíc,'' zamumlala jsem. Bylo to trochu nepříjemné říkat.

,,Bree,'' oslovila mě a objala mě kolem ramen. ,,Nejsi tu navíc,'' dodala. ,,Taková slovy už slyšet nechci, ano? Už ses s námi zapletla a to znamená, že jsi naší součástí už navěky,'' usmála se a píchla mě do tváře. ,,Já že se zapletla?'' zeptala jsem se.

,,Jistě, má milá. Zapletla. A teď pohni zadkem, protože se ostatní stihli přemístit k těm dvou,'' oznámila mi. Posbíraly jsme špinavé nádobí a poté k nim přišli. Nečekaně nás vtáhli do jejich hromadného obětí. Nechala jsem se obalamutit jejich štěstím a přestala konečně částečně myslet na to, že sem nepatřím.

Protože jsem si poprvé připadala, že by mě kromě tetičky Rose a Lily někdo bral jako rodinu.

Jenže tuto veselou chvíli přerušil někdo, u koho jsem doufala, že ho nějakou dobu neuvidím. A z následného pohledu Jungkooka jsem se ujistila, že byl na tom velice podobně.

,,Jeone Jeongguku?!!''

————
Za chyby se omlouvám! Přeji hezký den ⭐️🌙
• Guess co dnes asi ještě vyjde? :)))
j-HOPE u enjoyed this shit ✨🔥
~Nana 🥊