Bree
Se silným dupnutím nohou o koberec na chodbě, jsem se nevěřícně uškrnula.

On mě vážně, VYHODIL.

Nějaký neznámý idiot. No, asi není tak úplně neznámý, když se zná se Zaiou. Naštvaně jsem si ještě jednou odfrkla a pak se moje kroky samy vydaly k výtahu. Zmáčkla jsem potřebné patro a zanedlouho se ocitla před dveřmi, kde byl Jimin s Jungkookem.

Už z dálky bylo slyšet, že se tam něco děje, a tak mi nějakou chvíli trvalo, než mi po nekonečném klepání přišel někdo otevřít. Byl to člověk menšího vzrůstu a jeho obličej působil slovy: Promluvíš na mě a jsi mrtvej.

,,Co tu chceš?'' zeptal se zostra. Nevypadal zrovna extra nadšeně. Buď jsem byla důvodem já, a nebo rámus, jenž zřejmě způsobovali Jungkook s Jimineme.

,,Já, přišla jsem...''

,,Výborně, tak můžeš zase odejít. Fanynky nepřijímáme.'' Chtěl mi zavřít dveře přímo před nosem, ale z chodbičky v pokoji se vynořila černá kštice houpavým pohybem. ,,Jé, hele. O tobě jsme zrovna mluvili, Bree.'' Jungkook se připotácel až k nám, přehodil mi svou ruku přes krk a při větě se sklonil k mému uchu, které skousl.

Neustále se u toho hihňal a svými rty přejížděl po mé čelisti, do které se občas zahryzl. Hodně to z něj táhlo.

Tak ten je řádně napitej, pomyslela jsem si.

Povzdechla jsem si a snažila se ho od sebe odtrhnout. Nezajímaly ho moje protesty a vedl mě hlouběji do pokoje, kde se ukázal Jimin, který ležel roztáhlý na posteli a usmíval se jako sluníčko na hnoji.

,,Hele. Já přišla jenom protože se nějaký týpek objevil u nás v pokoji a vyhodil mě. Rozhodně jsem nepředpokládala, že vás a zrovna tebe, Jungkooku, najdu v takovém stavu.'' Povedlo se mi ho konečně setřást a on tak skončil u Jimina.

,,Hádám teda, že tyhle dva pakoně znáš,'' zeptal se mě neznámý. Přikývla jsem. ,,A vzhledem k okolnostem jsem doufala, že mi bude umožněno se tady natáhnout alespoň na podlaze.''

Chlapec se usmál, což mě mile překvapilo na to, že otevíral mrzutý. ,,Mimochodem, jsem Yoongi.'' Představil se mi a pokračoval. ,,Přespávat tu se mi nejeví jako dobrý nápad. Jestli vydržíš, zavolám kamarádovi, který se mnou přiletěl. Je na pokoji sám a společnost by mu určitě nevadila.''

Když to řekl, vděčně jsem mu úsměv oplatila. Bylo už pozdě a únava se po dlouhé cestě začínala projevovat. Neměla jsem energii na vymýšlení jiného řešení. Jediné, po čem jsem nyní toužila byla postel. Yoongi odešel do koupelny, aby měl klid.

,,Hej, Bree!'' ozval se Jimin a když jsem jim dala svou pozornost, všimla jsem si, že roztáhl ruce. ,,Pojď si mezi nás lehnout. A Jiminie chce objetí,'' našpulil rty. Protočila jsem nad ním oči. Samozřejmě by to nebyl Jungkook, kdyby se neozval.

,,Tak to jako prrr.'' Vyšvihl se na lokty a nemotorně se postavil. ,,Ani náhodou, Parku. Já jsem jedinej, koho může objímat.'' Zavěsil se na mě jako opice a pod jeho vahou jsem málem ztratila rovnováhu, kdyby nedopadl na zadek. Tváří se tak opřel o mé stehno a rukama objímal mé obě nohy.

Vlasy měl pod náporem rozcuchané a když jsem se předklonila, abych se na něj podívala, jeho oči se pomalu klížily.

,,Za chvíli je tady,'' oznámil Yoongi, když vyšel z koupelny, kde telefonoval kamarádovi, u kterého se dnes nabízela jediná šance klidného a normálního spánku. Sotva to dořekl, ozvalo se klepání. Zanedlouho chlapec stál v pokoji s rukama v bok a nesouhlasné pozici.

,,Co to jako je?!'' vyjekl, když uviděl nepořádek, který zde panoval. Kook sice usínal jak se tak zdálo, ale Jimin byl stále plný energie.

,,Hyung!'' vykřikl a s plnou rychlostí se k němu vyřítil. Bohužel, cestou zakopl o pohozený polštář, který tak zapříčinil jeho dlouhý, nádherný a vtipný pád.

Viděla jsem, že Yoongi neměl daleko od smíchu a dlouhán pravděpodobně taky. Nechal Jimina líbajícího podlahu a popošel k nám.

,,Jsem Seokjin,'' natáhl ruku. ,,Dostalo se mi oznámení, že tu byl někdo k dámě nezdvořilý, tak jsem přišel na pomoc.''

,,Jo, úplná dáma v nesnázích,'' zamumlal Jimin, který zanechával svůj obličej zabořený v polštáři. ,,Ale Jiminieho v nesnázích si nikdo nevšímá!'' pohodil rukama. Yoongi si vedle mě povzdechl a vyšel mu na pomoc.

Pohlédla jsem Seokjinovi do tváře a musím se přiznat, trochu červené mi do líček určitě naběhla. Jin byl vcelku pohledný.

,,Ale notak,'' rozcuchal mi vlasy a zahákl se rukou o můj loket. ,,Nemáš proč se stydět a už vůbec se neciť na obtíž, okay? Toho blbce co ti leží u nohou, jsem částečně vychovával i já. Neřešil bych teď to, co se tady děje, tak pojďme,'' řekl, ale jaksi mu nedošlo, že Jungkok mě stále pevně svíral.

Pohyb ho probudil a začal se kolem sebe rozhlížet. Jin se pozastavil a kleknul si k Jungkookovi. Za doprovodu Kookova nesmyslného mumlání mu sundal ruce z mých nohou a nějakým zázrakem ho dostal do postele. ,,Postaráš se teď o ně, viď?'' Požádal Yoongiho, který s tím ochotně souhlasil.

Následně mě Jin pobídl a vedl do jeho pokoje, kde jsme nečekaně prokecali něco přes hodinu, místo toho abychom šli spát. To se nám podařilo až kolem jedenácté a já byla vděčná za náhodu, jako bylo objevení Yoongiho s Jinem.

Díky nim nespím na podlaze.

————
Za chyby se omlouvám! Přeji hezký den ⭐️🌙
•Nom, po dlouhé době, tak doufám, že ten děj-
Co to kecám, je jasné že si to nikdo nepamatuje ㅋㅋㅋㅋㅋ
j-HOPE u enjoyed this shit ✨🔥
~Nana 🥊