Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

XXI.

Nakonec jsem nám všem udělala čaj a teď upíjím v křesílku a pozoruju ty tři.

Muselo se asi stát něco, nebo něčeho hodně že ho s takovou radostí přivítali, i když první čtvrt hodinu tu na něj pořád řvali.

Až si tu skoro připadám jako na ocet. Kdyby to nebyl můj byt, hned se nějak potají vypařím. Najednou mi v kapse zavibroval mobil.

Ah, tetička Rose.

Rose:
Tak jak to jde s tím chlapcem? ;))

Nad její zprávou jsem se zakuckala a protočila očima.

Me:
Teti! To snad nemyslíš vážně!

Rose:
Tak promiň no, ale ráda bych ho celkem znovu viděla. Je to vcelku milý chlapec.

Me:
Znova?! Jak jako znova??

Rose:
Ale nic beruško, užívej volna! ♥️

Me:
Volna? Žádné nemám. Však zítra normálně jdu. Stejně jako od doby co jsem se vrátila. Že on ti Joe zase popletl prášky ?

Rose:
Nikdo mi nic nepopletl má milá. Dělej jako bych nic nenapsala

Na tváři mi přistál polštář a zasloužený šklebící pohled on Jungkooka, včetně těch dvou kteří se snažili zadržet smích. Stačil by špendlík a jsem si jistá, že vyprsknou.

,,S kým si píšeš?" pokývnul hlavou na telefon. Pokroutila jsem hlavou a schovala ho zpět do kapsy. ,,S nikým."

,,Pffff," odfrknul uraženě a prohrábl si rukou vlasy.
Vstal, poupravil si pásek a vydal se ke mně. Čekala jsem snad všechny možný hrozný scénáře, ale to že si mi sedne do klína jako dítě a obejme mě kolem ramen, fakt ne.

Hráblo mu?

Když jsem se zoufale podívala na Zaiu a Jimina, místo smíchu který jsem očekávala, na mě čekaly pouze nechápavé pohledy, které si vyměňovali mezi sebou.

Takže to není jeho úplně normální chování že?

,,Máš už doufám sbaleno nanny," píchnul mě prstem do tváře.

,,Tak zaprvé, slez ze mě a za druhé, proč bych měla mít sbaleno?" ohrnula jsem a snažila se ho setřást dolů.

,,Až mi řekneš že máš sbaleno, tak se pustím," zazubil se. On jede snad na drogách. Když jsem se mu podívala do očí, vyděsilo mě to, že jeho zorničky byly strašně rozšířené.

To snad ne.

,,Jungkooku dolů," předklonila jsem se a zázrakem se pustil. Jakoby dopadl na zadek a udělal uraženýho. Sedl si do tureckého sedu, zkřížil ruce na hrudi, nafoukl tvářičky a vyplázl jazyk.

,,Seš zlá nanny. Chci jinou chůvu."

Šokem jsem se podívala na jeho dva kamarády a ti na něj koukali stejně vyoraně jako já. Konečně se zvedli a přešli k nám.

,,Hej brácho, jsi v pohodě?" dřepnul si Jimin a položil ruku na jeho rameno. Ten jenom sebou škubnul a pootočil se tak, aby nám byl zády.

,,Nemluv na mě! Jungkookie je uražen," řekl a dál trucoval. Absolutně jsme nechápali co se to s ním děje. Tuto jeho stránku vidím poprvé a zjevně nejsem sama.

Zaia se na mě podívala a zkusila přejít před Kooka, který ji plácnul po ruce, když se ho chtěla dotknout.

,,Říkám, že Kookie je uražen!" Popošoupnul se po zadku o kousek dál od nás.

Opět mi začal zvonit telefon a tak jsem odběhla na chodbu, nechajíc Jimina a Zaiu zkoušet řešit to, co Jungkook provádí.

Ani jsem se nepodívala na volajícího a zvedla jsem to.

,,Ano?"

,,Bree."

,,Emily?"

,,Nikde není a jediná možnost jsi ty. Tak řekni, je tam? Je u tebe? Řekni žejo. Arghh, panebože co budeme dělat-"

,,Emily? Emily klid. O kom to mluvíš?"

,,Jungkook. Jun-jungkook. Je tam? TAK ŘEKNI ŽE ANO!"

,,Hej, klidni hormony! A jo...je tu."

,,Dobře. Dobře dobře dobře. Měl sebou nějakou tašku? Doufám že ano. A co dělá? Co dělá Bree?!"

Přecházela jsem do obýváku.

,,Ježiši Emily co ti je? Jo, něco držel. Je v obýváku a-"

,,A co? Bree."

,,N-no a-a spí. Usnul."

Hodila jsem na Zaiu tázavý pohled.

Ještě před chvílí byl plný energie a hravý, a teď tu spí. Jako mimino. Slyšela jsem, jak si Emily oddechla.

,,Sakra. Došlo to na něj."

Šeptla.

,,No nic. Hlavně že je v pořádku. Teda že je u tebe. Nevím co by se stalo kdyby byl na veřejnosti. Tak hele prosím tě v tý tašce by měly být prášky v modrý krabičce. Jednu vyndej a až se probudí, ať to hned polkne, dobře?''

,,Emmm, dobře. Ale, co se děje?"

,,Promiň. Nic ti říct nemůžu."

S těmito slovy típla hovor a já zůstala opařená, hledíc na zem, kde se choulil Jungkook a vedle něj nechápavě seděli Jimin se Zaiou.

,,Jimine? Pomůžeš mi ho prosím odnést do postele?"

————
Za chyby se omlouvám! Přeji hezký den ⭐️🌙

Brutálně mě bolí hlava, ale měla jsem chuť něco napsat k IFFY, tak doufám že to nebude moc pomatený a bude to čitelný :D

j-HOPE u enjoyed this shit ✨🔥
~Nana 🥊

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro