Jimin
Nehodlal jsem ho pustit. Říkejte si co chcete, ale kamaráda kterýho nevidíte pět let...

Zaia
Na nic jsem nečekala, rozběhla se k němu a napodobila jsem Jimina. Silně ho objala.

,,Ty idiote jeden! Proč?! Dostaneš přes hubu! Mohl ses vrátit," zahuhlala jsem mu do bundy.

Bree
Koukala jsem na ně jako poleno, ale zároveň mi bušilo srdce o sto šest, že se tu znovu objevil, před mým prahem. Trochu jsem jim i záviděla, ale nakonec jsem se pousmála. Vypadali roztomile a strašně ňuňu. Jako by jim dělal otce.

Jungkook objímajíc rukou každého z jedné strany a oni dva na něm namáčklí, div ho nezadusili. Zkřížila jsem ruce na hrudi a nechala je se ještě vyobjímat, jelikož jsem jim to nechtěla kazit.

,,Ty se nepřidáš?" ozval se najednou Jungkook a intenzivně se na mě podíval.

,,Ta to neudělá." ,,Ne - e." ,,Se stydí." ,,Má tě ráda."

Když to ti dva začali chrlit stále namáčklí na Kookovi, měla jsem chuť je zavraždit. A taky že jsem je pohledem vraždila, ale hned se zčervenala a přešlápla z nohy na nohu, přičemž jsem si skousla ret.

,,Jo?" uškrnul se, na což začali usilovně kývat hlavou a já zase záporně. To mají stále dost kyslíku, když jsou jejich hlavy zabořený na jeho hrudi?

Povzdechla jsem si. ,,Tak já jdu sklidit talíře. Jděte kdyžtak do obýváku," řekla jsem a přemístila jsem se do kuchyně, kde jsem začala uklízet nádobí a zbytky ze snídaně.

Po nějaké době jsem slyšela jejich hlasy směřující od dveří, a tak jsem usoudila, že šli tam, kam jsem jim naznačila.

Zrovna jsem utírala linku, když jsem ucítila něčí ruce, které se ovinuly kolem mého pasu a já tak málem upustila skleničku, kterou jsem právě nadzvedávala.

Spadla by, kdybych se ji nesnažila zachytit a stejně tak Jungkook. Naše ruce se dotkly a mě z toho doteku začaly brnět ruce.

Hej, co to má být?!

,,Opatrně babe," šeptl až nebezpečně blízko mého ucha a skleničku pomalu položil. Snažila jsem se normálně dýchat, ale v jeho přítomnosti to nešlo. Otočil si mě k sobě čelem a já mohla spatřit jeho šklebící se obličej.

,,Nevidíš mě snad ráda?"

Položila jsem své dlaně na jeho hruď s úmyslem se trochu oddálit, jenže marně. ,,Eeeeh, nooo..."

Nedal mi šanci a objal mě stejně, jako jeho objímal Jimin. Bradou se opřel o mé rameno a začal se jemně  kolébat. Já byla tak nucena své ruce dát kolem jeho krku.

,,M-měli by-bychom jít, a-ať jim to nepřijde podezřelý."

Hned jak jsem tuto větu vypustila, chtěla jsem se studem propadnout do země. Oddálil se ode mě a s pozvednutým obočím se na mě podíval.

Rychle jsem zakroutila hlavou, položila hadr do dřezu a vydala se pryč. ,,Pojď," pobídla jsem ho. Než jsme se však ocitli v místnosti kde se nacházeli Zaia a Jimin, mě zastavil.

,,Říkal jsem ti přece ať si nekoušeš ret," zašeptal a jemně mě plácnul po zadku. Sám se pak vydal za nima do obýváku a já, opět opařená z jeho doteků a slov jsem byla úplně mimo.

Co se bude teď dít dál?

————
Za chyby se omlouvám! Přeji hezký den ⭐️🌙

• Fajne, dobrou noc všem! ^*^♥️ snad se vám dnešní kapitoly líbily 💖⭐️

j-HOPE u enjoyed this shit ✨🔥
~Nana 🥊