[MUHAHAHAHAHAHA (੭ಠ益ಠ)੭̸*✩⁺˚

Nemá to žádný význam, jenom se mi to tam hodilo xddd]
—

Jayden

Nikdy jsem si nemyslel, že bych se mohl dostat do podobné situace. Jeden z mých nejoblíbenějších sportovců nabaluje holku, která ani neví, že mi kdysi ukradla srdce. Poté jsem se z toho dostal, ale od chvíle, kdy jsme na sebe v New Yorku narazili, jsem v tom znovu.

Mezitím, co já tady sedím na hotelu v posteli jako nějaká nicka, se ona s ním kdoví jak baví. S povzdechem jsem zhasl lampičku na stole a zalehl pod peřinu.

Můžu si za to sám. Kdybych nebyl takový vůl, všechno by mohlo být jinak a já teď nemusel žárlit na Jungkooka.

,,Ugh, je divný ho nazývat jménem.''

Bree

,,Prosím, neodlítej domu. Ne teď a ne znovu. Tentokrát zůstaň,'' zašeptal a mě polil studený pot. Začala mi být zima a pohled na město se už nezdál být tak teplý a útulný. Zapřela jsem se o jeho hruď a zvedla se. Tím pádem se posadil i Jungkook.

Mírně jsem poposedla dál od něj a vystrašeně těkala očima tam a zpátky. ,,Ne...'' řekla jsem. ,,Ne Kooku...''

,,Ne?'' zopakoval po mně, akorát šeptem. ,,Bree-''

,,Jungkooku, víš jak to dopadlo naposledy. Uznávám, na statečnou jsem si hrála až příliš, ale teď...nechci být znovu oklamána a následně vyhazována do odpadu jen proto, že jsem byla obviněna za něco, co jsem neudělala. Minimálně ne cíleně.''

,,Bree prosím-''

Přestal mluvit, když si všiml mých nečekaných slz. I mě to překvapilo. Natáhl ruku k mé tváři, opatrně se přisunul a palcem se snažil slzy stírat. Ani jsem nepostřehla, kdy přesně to vypuklo.

,,Ale notak...bude to v pořádku,'' zašeptal. ,,Není třeba se stresovat.''

Zakroutila jsem hlavou na náznak nesouhlasu, avšak Jungkook si mě opatrně přitáhl do objetí, takže mé neposlušné a nechtěné slzy smáčely jeho mikinu. Nechala jsem se poddat. Má hlava se zabořila do jeho ohbí ruku a ruce svíraly konec již zmiňované mikiny.

Nechtěla jsem. Najednou jsem nebyla tak silná a sebevědomá v tom mu pomoci. Nechtěla jsem se vracet do toho prostředí, ačkoliv jsem si moc přála s ním zůstat.

,,Bree, vážně bych byl moc rád. Mika s Thomasem bych nějak obstaral, jen tu zůstaň. Já...tě potřebuju,'' zamumlal. Mírně jsem se odtáhla a vzhlédla, abych se podívala na jeho tvář, z níž jsem nedokázala vyčíst přesné pocity.

Koutek měl pozvedlý, to ano, ale...

Zamrkala jsem a trochu uhnula hlavou, když se jeho teplé rty několikrát ocitly na mé tváři těsně pod okem. Kruciš, ten je dneska skutečně nějak naměkko, pomyslela jsem si. Nevadilo mi to, ale to, oč mě žádal se mi zkrátka nelíbilo.

Všiml si mé mlčenlivosti, proto se znova ujal slova. ,,Tak aspoň na zkoušku. Suzy se navíc na tebe občas vyptávala plus bys tam měla Emily. Všechno bych nějak zařídil, dal ti cokoliv, jenom to zkus.''

Slzy již naštěstí ustávaly a můj menší hysterák se taky vytrácel. Párkrát jsem posmrkla a tvář si utřela do půjčené mikiny. Vím, že pozoroval každý můj pohyb. Cítila jsem jeho zrak na sobě.

,,Žádám toho snad hodně? Hm?'' odhrnul rukou jeden pramínek mých vlasů, který unikal z mého culíku.

Skousla jsem si ret a ruce více skryla do rukávů. Tak strašně moc se mi nechce, ale odmítnout jeho žádost taky ne. Mám ho...ráda. Jestli i něco víc, to si však zatím netroufám říct.

,,Budeš se mnou. Nenechám tě ve štychu jen kvůli dvěma lidem.''

Stále jsme se neodvážila s Jungkookem navázat kontakt, či mu odpovědět, a tak jsem se tiše zeptala na první otázku, co mi přišla do hlavy. ,,Dávají ti pořád...ty injekce na uklidnění?''

Ruce mu boků sklouzly na má stehna, kde zaťal pěsti. Jeho odpověď byla ale překvapivě pronesena klidným tónem. ,,Už moc ne. Jen...někdy.''

Ještě nějakou domu jsem se zamýšlela a skládala své pro a proti. Nakonec jsem si však rezignovaně povzdechla. Nemám co ztratit.

Pomalu jsem vzhlédla a setkala se s jeho kamenným pohledem. Ou.

Nasála jsem vzduch do plic a přerývaně vydechla. Dlaněmi jsem stiskla silněji jeho předloktí, jako bych se ujišťovala.

,,Fajn. Z-zůstanu tu s tebou. A-ale jestli s-se přihodí něco...nepěknýho, l-letím domu. A to okamžitě.''

Na každém slově jsem si dala záležet a taktéž se snažila s ním udržet pevný oční kontakt, aby to dobře pochopil.

Jungkook – pravděpodobně – překvapeně pootevřel pusu, až z něj po chvíli začal vycházet smích. Vylekalo mě, když jsem se nečekaně ocitla posazené na jeho klíně. Mé ruce byly obmotány kolem jeho krku, čímž jsem se i přidržovala.

Kook začínal být jaksi více energický. ,,Já tě – já tě zbožňuju,'' vydechl a v druhou chvíli si opět přivlastňoval mé rty.

Sakra, na tohle bych si zvykla.

Jak nabíval na energii, přestal si všímat okolí a celkem...divoce mě pod sebe již podruhé za večer povalil na deku.

,,K-kooku, l-lidi.''

•••

Víte co je v hajzlu? ︵‿︵(' ͡༎ຶ ͜ʖ ͡༎ຶ ')︵‿︵
Tohle už bude mít skoro 50 kapitol, zatímco ostatní GUCCI mají max. lehce nad 40
︵‿︵(' ͡༎ຶ ͜ʖ ͡༎ຶ ')︵‿︵

Jinak, dnes bych měla 2 - 3 sdělení ^^ 💜

1.  Teaser

2. Napadlo mě, že bych na konci příběhu udělala na Pinterestu nástěnku, kde by byly všechny použité fotky z náhleďáku, protože některé jsem si i sama doupravovala :DD
(Just ofkórs, pokud byste měli zájem c:)

3. MILUJU VÁS! (づ￣ ³￣)づ

j-HOPE u enjoyed this shit ⭐️