Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

XLVII.

Dnes hodíme pravděpodobně něco sweet
' ͜ʖ '

Bree

,,Co to s tebou dneska je?'' vyřkla jsem svou myšlenku na hlas. Místo odpovědi mi v puse přistála bobule hroznového vína.

,,Nejdřív dojez jídlo a až pak mluv.'' Usmíval se od ucha k uchu. Trochu mě jeho změna zmátla, ale na druhou stranu se mi to líbilo.

Kook začal odněkud vyndávat další hrstky pochutin, načež jsem úplně zapomněla na můj vynikající steak, který jsem si ještě před hodinou dopřávala. S chutí jsme se do jídla pustili a během toho dělali celkem i kraviny stejně, jako malé děti.

Znenadání se přede mnou zjevil blesk. Nepříjemně ostré světlo projelo mým zrakem, takže jsem musela před sebe nastavit ruku, abych si trochu zastínila.

Po tomto nekomfortním okamžiku, se Jungkookova ruka objevila kolem mého krku a následovalo to samé, akorát se slovy: ,,Cheese.''

Až poté jsem si všimla, že v ruce drží polaroid. Právě jsme seděli tak blízko, kdy se naše těla doslova způli o sebe opírala. ,,Vidíš?'' ukázal nadšeně na fotku, která z polaroidu vyjela. Takhle usměvavého a nadšeného jsem Kookieho ještě neviděla.

Upřímně jsem přestal vnímat to, co tak horlivě vysvětloval. Nevěděla jsem, o čem mluví. Místo pozornosti jeho výkladu jsem si začal prohlížet šťastného Jungkooka. Poprvé od usmíření jeho s Taehyungem a setkání s ostatními přáteli, si troufám říct, že byl šťastný.

Vypadal jako vyměněný. Nadšeně se o mě opřel a začal vykládat něco dalšího o tom polaroidu, dokonce jsem postřehla pár informací z historie. Já ale nedokázala vnímat pořádně. Měla jsem pocit, jako by mi mělo srdce každou vteřinu vyskočit z hrudi a přicucnout se na osobu, jež vedle mě seděla.

Ani jsem sama nepostřehla, že i mně na tváři pohrával jemný úsměv. Chvilku jsem přemýšlela nad činem, který se mi vkradl do mysli a měla jsem neskutečné nutkání ho udělat. Nervózně jsem se párkrát podívala kolem sebe a poté se rychle stočila k líci černovláska.

Jak rychle tam ta pusa přistála, tak rychle jsem se i odtáhla.

Panebože, já to fakt udělala.

Jungkook ihned přestal mluvit a s pootevřenou pusou se na mě podíval. ,,Co to bylo?'' pronesl překvapeně.

Přetahující kapuci studem přes hlavu jsem ještě zatáhla za šňůrky a trochu se schoulila. A teď jsem v háji, přišlo mi na mysl. Chvíli nepřicházela žádná odezva, ale nakonec se přece jenom začal ozývat dunivý smích.

,,Hej. Hej, hej, hej, hej,'' řekl a chytl mě za ruce, kterými jsem objímala svá kolena. Odtáhl je od sebe, pomalu z hlavy sundal mé útočiště a jemně mě položil pod sebe. Takže se právě nade mnou skláněl culící se Jungkook, stále držící mé ruce.

Sice jsem dávno nebyla puberťačkou, ale přesně tak jsem se cítila. Zamručela jsem a snažila se před ním uhnout s mou stydlivostí. To se mi však nepovedlo.

,,Tak ty takhle jo,'' zašeptal provokativně a o něco víc se sklonil.

,,Jeone Jungkooku, jsou tu lidi,'' řekla jsem nervózně nazpět. Naprosto tento fakt ignoroval, nepatrně pokrčil rameny a opřel se lokty těsně vedle mé hlavy, čímž byl zase o kousek blíž.

,,A co mi je po tom? Jen ať se dívají,'' šeptl nad mými rty, takže jsem pocítila jeho teplý dech. Tenhle moment mě neskutečným způsobem znervózňoval a zároveň nutil mě cítit něco víc. Polkla jsem a olízla si mé nyní suché rty.

,,Kurva, jebat čekání,'' zavrčel a přisál se na mé rty. Zpočátku to byl drsný náraz, avšak poté zpomalil a polibek se začal proměňovat v něco kouzelného.

V tu chvíli – i když byla tma, jsem naprosto vypustila z hlavy to, že se kolem nás nacházeli další lidé a do polibku se intenzivně zapojila.

Rukama jsem zajela do jeho teď už delších a hustších vlasů, a vychutnávala si moment, který se mi tajně párkrát vkrádal do mysli.

Ani jeden se nechtěl odtáhnout což zapříčinilo, že jsme následně oba horoucně lapali po dechu. Ruce mi samovolně sjely na jeho krk. V tento okamžik mě obdařil ještě dalšími, menšími polibky. Poté se odtáhl, ale pouze na krátkou vzdálenost.



,,Prosím, neodlítej domu. Ne teď a ne znovu. Tentokrát zůstaň,'' zašeptal.


•••
HEY, YOU! 🙇🏼‍♀️
















I Love u♥!

Jo a chtěla bych poděkovat za předešlé ohlasy! 💜  (Ani nevíte, jak mě to vždy potěší <333)

<Btw já říkala, že mi dovolenka pomůže
( ͡° ͜ ͡°)⬇️>

(Ovšem pouze pokud bude zájem. Jediné co mohu prozradit je, že je to klasické, středoškolské klišé...)

j-HOPE u enjoyed this little shit ⭐️

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro