XII.
,,Vystupovat vážení, jde se na věc," oznámil nám Thomas a odepnul si pás. Naše auto zastavilo před arénou. Ne moc velkou, ale ani ne moc malou.
Jela dvě auta. Osobák a pak větší rodinné auto ve stylu Range Rovera, v které jsem se nacházela i já. Jelikož jsem seděla u okna a auto mělo posuvné dveře, vystupovala jsem mezi posledníma.
Za mnou ještě seděl Jungkook a měl pro sebe celou zadní sedačku.
,,Takže Emily, Kooku, Mikeu a Eriku pojďte se mnou, jdeme se zapsat. Zbytek se potom připojí," sdělil Thomas a jmenovaní se za ním rozešli. Jungkook popadl svou sportovní tašku, poupravil si popruh a se sluchátky v uších razil za nimi.
Zbytek týmu plus já jsme šli arénou normálním vchodem se vstupenkami.
Prošli jsme kontrolou a vydali se pak přímo dovnitř haly s ringem. Dělá se mi špatně už teď.
Jako naposledy, jsme byli hned u ringu, kde jsem se po cestě s někým srazila.
,,Dávej bacha na cestu mrdko," vyprsknul vysoký brunet a pokračoval v cestě. Jen jsem se otočila na jeho vzdalující se záda a šokovaně na něj hleděla.
,,Nevšímej si ho. Je to člen týmu od 'Blaze'. Kookův největší protivník. Dnes se s ním taky utká," položil mi někdo ruku na rameno. Byl to John.
,,To se takhle chovají normálně?" zeptala jsem se, na což přikývl. ,,Všichni členi. Teda mužskýho pohlaví, nevím ani jestli má v týmu nějakou ženskou. Jsou to strašně zvrhlí a namachrovaní tupci."
,,Blaze? To je nějaká přezdívka?"
,,Ano. Skoro každý zápasník ji má," přikývl a dal ruce v bok. ,,A Jungkook?" zeptala jsem se.
,,Ten ne. Sice už o tom dlouho přemýšlí, ale prý chce něco, co má pro něj velký význam. Takže stále čeká na tu správnou chvíli," zasmál se nervózně.
,,Aha," pípla jsem a přešlápla.
,,Tak pojď už. Začíná se to naplňovat a bůh ví jestli od nás něco náhodou nebudou potřebovat," potáhl mě za ruku kterou po cestě pustil a došli jsme na naše místa, kde byl už i zbytek.
Za půl hodiny se tu objevila už i Emily a já měla konečně s kým povídat. I když, pořád mlela o Jungkookovi takže z mé strany jsem si moc nepopovídala. Pouze jsem s lehkým náznakem úsměvu přikyvovala.
Zanedlouho přišel i Thom a po něm pak trenér s Erikem za zády.
~
,,A přímý zásah! Dámy a pánové toto je Jeon Jungkook!" vykřikl moderátor do mikrofonu. Jungkook odplivl krev, stejně jako jeho protivník. Ještě párkrát ho dorazil a moderující zvedl jeho paži na znak vítězství.
Sedl si do rohu, aby se napil a trochu se srovnal, než přijde další soupeř. Ten se za chvíli objevil v závěsu s nějakýma holkama. Lidé opět začali skandovat a proměnili tak vnitřní prostor v jásající dav.
,,Heh, asi ho dnes zabije,'' zamumlal vedle mě Erik. Šokovaně jsem se na něj podívala. ,,Nemyslíš to doslova, že ne?''
Zakroutil hlavou. ,,Podívej na toho chlapa,'' vzal do rukou můj obličej a natočil ji na ring. ,,Ten co teď přišel, je Blaze.''
Vykulila jsem oči, protože to byla opravdu skála. Jak s tímhle může Jungkook bojovat? Však spíš Blaze zabije jeho, než Kook Blaze.
,,Přesně tak, Bree. A Jungkook byl v šatně maličko netrpělivej a má jaksi zvýšenou hladinu, takže doufám, že se udrží,'' řekl a pustil mou hlavu. Podívala jsem se na Jungkooka, který se zahříval. Můj pohled očividně vycítil a shlédl na mě.
Očkem jsem rychle hodila z Blaze a zpátky na Kooka, který pochopil a uchechtl se. Nervózně jsem zvedla palec nahoru se zkřiveným obličejem. Nijak na to nezareagoval a při oznamu zápasu moderátorem se připravil.
Blaze vypadal opravdu nebezpečně a já si začala dělat starosti, jestli to Jungkook vůbec přežije. Zápas začal a už od začátku vypadal napínavě. Jednou vyhrál Jungkook, jednou Blaze. Modřiny a krev lítaly sem a tam, až jsem to nevydržela a sklopila hlavu.
Čekala jsem na skončení tohoto utrpení, abych pak mohla pouze odejít. Nevím jak dlouho jsem se dívala do země, ale najednou se kolem mě začaly ozývat křiky lidí z týmu. A nejen jejich. Když jsem zvedla hlavu, diváci měli šokované výrazy.
,,Stop! Stop! Jungooku!"
,,Doprdele co blbne!"
,,Jeon Jungkook!"
,,Kurva, urval se ze řetezu," zamumlal trenér a cpal se mezi lidmi do ringu, kde se snažili od sebe oddělit zuřícího Kooka a Blaze.
Zmohla jsem se jen nepřítomně s otevřenou pusou koukat. Nakonec ho museli násilím odvléct do šatny, kam jsme se po několika minutách vydali i my.
Proplétali jsme se menšinami lidí, zuřícím davem, tmavými chodbami až jsme se pomalu dostávali k šatně, ke které se zájmem mířili i ostatní z jiných týmů včetně domlácených zápasníků, kteří otvírali dveře od vlastních šaten, či se snažili dostat blíže ke zdroji křiku.
Nadávky, ale i pochvaly že dal tomu kreténovi Blazeovi pořádnou, opouštěly jejich ústa.
Tak tak jsem udržovala tempo s našima a kdybych se nedržela Emily, byla bych už ztracená.
Před jeho šatnou stál Erik s dalším členem z ochranky a řešili něco s někým jiným. Thomas už byl zřejmě dávno uvnitř, protože u nás nebyl, stejně tak trenér a John, který s námi šel, do té místnosti vtrhl.
Bylo tu tolik hluku a lidí, že jsem sotva pobírala co se vlastně děje.
Snažila jsem se Suzy, Jessicy i Emily zeptat, ale ani jedna nic neřekla. Takže jsem jen tupě stála a bylo mi do breku. Není to nic příjemného. Připadala jsem si tu jako cizí. Proč jen jsem se nechala sem dotáhnout?
Měla jsem nutkání se odtrhnout, odejít odtud a počkat na parkovišti, ale najednou se otevřely dveře a jako blesk z nich vyletěla osoba.
Trhnutím mě popadl za ruku a vláčel za ním pryč z areny.
,,Jungkooku!"
Mohli jsme ještě slyšet křik trenéra a zbytek, kteří na něj volali ať se vrátí, ale on si hleděl svého.
Sotva jsem mu stačila a málem zakopla. Spadla bych, kdyby mě nezachytil. Čekala jsem, že mi třeba vynadá že neumím chodit, ale on mě jen mlčky popadl do náruče a zřejmě nesl do auta, jelikož jsme se nacházeli na parkovišti.
Srdce mi zběsile bušilo a mysl se snažila polykat děj, který se odehrál a stále odehrává. Pokaždé jsem se během cesty nadechla něco říct, ale bála jsem se.
Odemkl černého Range Rovera do kterého mě posadil, připoutal, obešel auto a nastoupil. Strčil klíčky do zapalování, prudce vycouval a rychle vyjel na hlavní silnici až tak, že v zatáčce způsobil malý drift.
Zapnul si nějaký rap v jazyce, kterému jsem vůbec nerozuměla až na občasné 'Airplane' a vydal se mně nezmámo kam.
————
Za chyby se omlouvám! Přeji hezký den ⭐️🌙
• ❤️💭
• dneska jsem po dlouhé době s kapitolou VELICE spokojená, co vy? ( ‾ ʖ̫ ‾) ( ‾ ʖ̫ ‾)
• DanielaHonlova ano, dočkala si se xddd 💖
j-HOPE u enjoyed this shit ✨🔥
~Nana 🥊
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro