Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

LII. 💜

Autor musí umět potrollit 😂👉👈 ( ˘ ³˘) (Takový to, když vám během této kapitoly o JK hraje My Time z nového alba XDD)
Btw, snad si aspoň ještě něco pamatujete ㅋㅋㅋㅋㅋ
Přeji hezké čtení ❤️ (snad XD)

Jo a...vše nej ARMYs 💜

Bree

Nelhal když říkal, že se bude běhat. Hned následující den po tom, co jsme dospávali, mě vytáhl brzo ráno na nohy. Pro něj to byla rozcvička, kdežto pro mě to znamenalo mučení. Co si pamatuji, sporty mi nikdy nešly a teď jsem byla nucena jít s ním naběhat kilometry.

Samotné běhání bych možná přežila, avšak vzhledem k jeho tréninku bylo v plánu – v jeho případě doběhnout – k budově, kde si pronajal část pro boxerský trénink a oznámit, že se prostě bez řečí přidávám k jeho cestování.

A tam se mi nechtělo stokrát víc jak absolvovat běhaní. To oproti tomu bylo něžné pohlazení. Skutečně. Realita, že budu muset čelit těm pár nežádoucím pohledům mě děsí. Na druhou stranu jsem se celkem těšila na Suzy.

Téměř jako jediná při mně tehdy zůstávala a neházela na mě falešnou naději, či nenávistné pohledy.

Čím více jsem přemýšlela, tím dříve mi cesta utekla a my se nacházeli před vchodem malé stavby. Celá udýchaná a vyčerpaná z dlouhé trasy pod mírným sluncem se dlaněmi opřu o kolena snažím se popadnout dech.

Když jsem se narovnala můj pohled padl na Jungkooka. Ukázala jsem na něj. ,,Už nikdy – nikdy...'' Má věta ani dokončená nebyla. Nejenom díky stálému nedostatku kyslíku, ale pan Jeon to opět vzal do svých rukou.

Přerušil mé naříkání krátkou pusou.

,,Výborně. Kyslíková bomba je doplněna. Nyní si můžeš přestat stěžovat a přepnout se z módu všechno mě unavuje zpět na jsem dvacet čtyři sedm roztomilá? Díky, dost by mi to pomohlo," uculil se a já nad ním protočila očima.

Vchodem proudil klimatizací příjemně studený vzduch. Až teprve v budově jsem si všimla, že se vlastně nacházíme ve fitku. Ačkoliv se blížila polední pauza, bylo tu poměrně dost lidí.

Můj pohled se zastavil na menším ringu v rohu místnosti a taktéž na brunetovi se snědou pletí. Ani jsem si nevšimla, že se mé kroky během chůze zpomalily.

Nepopírám, ten kluk byl kus a to sakra velký.

Zrovna si upravoval zpocené vlasy, když se naše pohledy náhodou střetly a já si vysloužila uznalé mrknutí. Mé tváře okamžitě nabraly červenou, stejně jako ty Kookovy.

Rozdíl byl v tom, že zatímco černovláskův význam byl zuřivost a blesky z něj přímo šlehaly, u mě se to dalo považovat za kompliment.

Pevně stiskl mou ruku a prudce vyrazil k dalším velkým dveřím. Něco si zamumlal pod nos a slyšitelně řekl: ,,Pojď."

,,Ale - "

,,Žádný ale."

,,Já myslela, že budeš tady," ukázala jsem zmateně na ring, kde po klukovi se snědou pletí nezbylo ani smítko prachu.

,,Co jsem, abych si , budoucí profesionální boxer najímal pidi věci s otravnými obyvateli Las Vegas?" Slovo ,otravnými' s velkou vášní procedil mezi zuby.

Aha, pan egoista je zpět, pomyslela jsem si.

,,Tohle," zdůraznil, ,,je místo hodné mé budoucí, stálé profesi," řekl a zastavil. Pokládajíc dlaně na má ramena se postavil za mě a já tak spatřila o hodně větší místnost než tu, kterou jsme před chvílí míjeli.

Tentokrát jsme tu však nebyli sami. Místnost byla vybavena dvěma ringy z nichž jeden byl už obsazený. ,,Neříkal jsi náhodou, že s otravnými - "

,,Ale ticho ženská. Už takhle kvůli tvému šnečímu tempu meškáme." Víc už neřekl a my pomalu nakročili směrem k lidem, kteří i mně byli známí.

Jako první jsem z dálky zahlédla trenéra. Už teď nervozita stoupala společně s napjatou atmosférou a to jsme tam ještě ani nedošli. Má ruka znenadání prostě vyklouzla z té jeho a místo toho jsem si je začala nervózně třít o tričko.

Jungkook se na mě podíval. Mírně jsem zakroutila hlavou a tím tak naznačila, že se mi ta situace nelíbí. Zastavil se a hlavu sklonil k mému uchu.

,,Neboj," zašeptal. Sice se poté trochu narovnal, ale stále jsme se skoro dotýkali nosy. ,,Kooku," chytla jsem ho váhavě za zápěstí, když se rozhodl k pohybu.

,,Věř mi trochu," řekl a poté se naše postavy v tichosti nesly až dokud se neobjevily v cíli.

Všimla jsem si Emily, která stála u trenéra jako zmlácený pes. Vím, že se pokoušela o povzbudivý úsměv, i když jí to moc nešlo.

Prakticky všichni, kteří se zde z týmu nacházeli mlčeli. Až na trenéra. Ten ani neváhal a jako první udělal krok on. Čekala jsem, že buď na Jungkooka, na mě či na nás oba vyjede, ale že si dovolí dát černovláskovi před všemi silnou facku, kterou si Kook nechá líbit...

,,Ty malej - jak si představuješ vynechávat tréninky a ke všemu sem tahat tuhle - tuhle fiflenu?!" vykřikl rozzuřeně. I ti, kteří pro srandu trénovali box ve vedlejším ringu se šokem zastavili a přihlíželi novému dění.

Upřímně, doteď nevím přesně z jakého důvodu trenérovi tolik vadím. Že Jungkooka rozptyluji? Nemyslím si, že by byl až tak blbý, aby kašlal na svou kariéru jen kvůli nějaké náhodné holce i přes psychickou poruchu.

Také zastávám názoru, že tehdy něčím naočkoval Thomase. Však přece...ten mě měl ze začátku i celkem rád. Naopak byl pro to, abych s Jungkookem trávila čas a podporoval nás ve finále jako první.

Co se jen přihodilo?

Jungkook sklopil víčka zhluboka se nadechl a následně jeho hlas nabíral na síle. ,,Není to žádná fiflena, ale moje holka!" vykřikl.

Najednou jako by se zastavil čas. Dokonce jsem odněkud zaslechla zalapání dechu. Možná jsem to byla já, jen jsem byla v takovém překvapení, že jsem si to neuvědomovala.

Jemně škubnul mou rukou a tím mě tak dostal částečně za sebe. ,,Je to moje přítelkyně, jasné?! A je mi u prdele váš názor. Odteď je zkrátka mojí součástí, tak se s tím smiř, Miku."






Kéž bych jen věděla, že ten, kdo bude utíkat nebudu já.



•••

Trochu sušší kapitola, ale teprve se po 2 měsících rozjíždíme, so 👉👈 ...

How do you feel about relationship Kookse a Bree babieees?
HA! To jste nečekali, že to na vás vybalím, že? ( ͡o ͜ʖ ͡o)

Každopádně děkuji všem za trpělivost a nynější přečtení! ❤️

Snad se líbila a za případné chyby se omlouvám 🥊

j-HOPE u enjoyed this shit ⭐️

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro