Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

L.

Radím vám, udělejte si opravdu čas a klid, pokud to chcete číst : ))

Totiž...jsem se zase překonala a samotná část má přes 1000 slov : ))

Měla vyjít už včera, ale byla jsem unavená, takže jsem se na to vyprdla a šla ji psát až za světla : ))

Bree

,,Jaydene, okamžitě tu láhev polož. Sám víš, jak to dopadlo naposledy,'' přikázala jsem mu a pohyb naznačila prstem. Jediný, co mi bylo darováno na oplátku byl jeho výsměch. Jungkook si nás nechápajícím pohledem měřil od hlavy až k patě.

Blonďák se nepříjemně uškrnul a po jeho sdělení tu napětí zhoustlo víc než kdy předtím. ,,Nekecej, ty sis na střední všímala?''

Jasně jsem ho prosila, aby minulost již nevytahoval. Ovšem Jayden si pod vlivem myslel úplně něco jiného a ve mně se začala vařit krev. Jungkook se tak nepříjemně zamračil, až by člověku přeběhl mráz po zádech.

Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. ,,Prosím, ještě jednou tě žádám, abys tu lahev položil jinak se můžeš s univerzitou rozloučit a ty to víš. Dokázal by sis na to znova navyknout,'' ukázala jsem na tmavou tekutinu.

,,Víš...myslel jsem, že usnu,'' začal. Chvíli prstem kroužil po věci, co držel a následně do mě zabodnul svůj pohled. ,,Ale při myšlence, že jsi s ním,'' přesměroval se na Jungkooka, ,,se mi to jaksi nepodařilo.''

,,Tak jsem si zkrátka pro něco skočil naproti do obchodu,'' řekl a vstal z postele, přičemž málem shodil lampu z nočního stolku.

Černovlásek se ochranářsky téměř okamžitě postavil přede mě, načež Jaydenova ústa opustil další úšklebek. Sáhla jsem mu na rameno a zašeptala: ,,Jungkooku, to je v pohodě.''

Natočil hlavu na bok a podíval se na mě. ,,Bree. Je nalitej jak kráva a ke všemu se bavíte o něčem, co mě slušně obchází a o čem nevím.''

,,Je to minulost. Jasně že tě to obchází!'' okřikla jsem ho šeptem, ale nedal se a pokračoval v barikádě. Proto jsem mrzutě zadupala na místě jako malé dítě. ,,Kooku, nech mě to vyřešit.''

,,Zapomeň.''

,,Prosím.''

,,Ani-náhodou.''

,,Kookie,'' zaškemrala jsem poslední možností a zajásala, když to zafungovalo. Sice moc neustoupil, ale aspoň něco.

,,To mi pak vysvětlíš,'' zavrčel a dosud volné ruce si zkřížil na hrudi.

Když se mi dostalo svobody, můj pohled padl na blonďaka. ,,Co máš neustále za problém? Jen tak mimochodem, to se teď týká vás obou.'' Přísně jsem se krátce ohlédla vedle sebe.

,,Snad od první chvíle do sebe rýpete. Neřeknu, kdyby to bylo lehké hašteření, ale tohle jako nějaké hloupé popichování nevypadá. Zjevně v tom je něco víc a mě zajímá co.''

Je mi jasné, že to není nejvhodnější chvíle na řešení tohoto sporu vzhledem ke stavu Jaydena, ale musela jsem se konečně zeptat. ,,Vy si myslíte, že jsem si toho nevšimla nebo co?''

Ti dva se vzájemně dlouhou dobu propalovali pohledem. A v tu chvíli, kdy jsem okem zavadila o Jungkooka, se něco roztříštilo na zemi. Seběhlo se to tak rychle.

Rychle jsem se tím směrem podívala a stihla si povšimnout rozbité láhve na zemi. Jungkook nečekal a vystartoval hned naproti Jaydenovi. Co nejrychleji jsem po chytla za ruku a pomalu se ho snažila tahat zpět.

,,Ne ne ne ne ne. Kooku v klidu, ano?'' řekla jsem, ale naráz mě přerušil výkřik blonďáka. ,,Ty to furt nechápeš?!'' V tu stejnou chvíli se mi podařilo Jungkooka – který zhluboka dýchal, zastavit těsně před rozbitou láhví.

Krátce jsem zavadila o černovláskovy oči a zhrozila se, když nabíraly až moc tmavý odstín. Kookie, teď ne, zanaříkala jsem si. Současně jsem začínala mít výčitky. Jestli dostane záchvat, je to moje vina.

Poté jsem se přemístila na Jaydena. ,,Proč myslíš, že se tak chovám?! Kurva ano! Vadí mi to, že se na něj takhle díváš, přičemž o mně si nikdy takový zájem neprojevila, a to jsem se snažil! Nehledě na to, že se my dva známe dýl, kdežto jeho znáš ani necelý rok!''

Strnula jsem v pohybu a pevně stiskla paži černovláska, za kterou jsem ho držela.

,,Tohle všechno je ještě divnější, protože on je sakra jeden z mých oblíbených sportovců! A já se tu s ním přu o holku. Jasně že nemám šanci, kterou jsem ani stejně nikdy nedostal, že?!''

,,Já věděl, že po ní jedeš,'' zavrčel černovlásek.

,,Bree, jakožto jeho fanoušek vím o jeho úletech. Ten chlap si platil děvky! A ty jsi určitě jedna z nich! Radím ti, nech ho být a-''

A právě tohle byla poslední kapka, než se mi Jungkook vysmekl a skočil po Jaydenovi.

Proběhlo to jako ve zpomaleném záběru než jsem si uvědomila, co Jayden řekl. Krátce mi píchlo v hrudníku. Skutečnost, že jsem se tomuto faktu snažila vyhýbat, se vytratila.

Když to ví i Jayden, tak to musela být vážně pravda. Možná se mě Emily snažila chránit i před tímto. Možná se mě i Thomas snažil chránit před touhle informací. Nebudu dělat, jako bych o tom slyšela poprvé, ale i tak mě to zabolelo.

A mezitím, co já se přela s vlastními myšlenkami, se v realitě odehrával boj. Probudila jsem se z transu a se zděšením co nejrychleji přiběhla k jádru souboje.

Kurva, ne ne ne ne. Tohle se nemělo stát.

Jungkook už nad ním seděl a dával mu do těla, přičemž nezapomněl na Jaydena nadávat.

,,Bree-není-žádná-děvka!''

S co největší silou jsem uchopila jeho předloktí a snažila se umírnit chvaty. Bože Jungkooku, musíš být zrovna boxer? Nemohl ses raději stát kancelářským lenochem?

,,Hej, podívej se na mě. Notak, Kooku.'' Bohužel to s ním nic moc nedělalo, tak jsem zkusila jinou taktiku, která mě napadla. Vyčkala jsem na správnou chvíli a pak už si ho jenom přitáhla za tváře do polibku. Vzpíral se, ale nakonec začal povolovat a spolupracovat.

A to sakra dravě. Skoro jsem ho ani nestíhala.

Pomalu uvolňoval pěsti, kterými svíral Jaydenovo tričko. Nějakým způsobem jsem ho přitom donutila vstát. Krátce, až přímo zoufale vydechl a pokračoval v tom, co jsem začala. Zatímco já mu opatrně zajela do vlasů, jeho ruce se bez ostychu ocitly na mém zadku.

Na malý okamžik jsem pootevřela oči a shlédla na Jaydena, který stále ležel na zemi. Krev mu tekla nejen z nosu, ale i z jiných míst. Ublíženě nás pozoroval.

,,Bree,'' zamručel Jungkook dychtivě, čímž vrátil mou pozornost a skousl mi celkem silně spodní ret. Uvažuje teď právě o tom, co dělá? Prolétlo mi hlavou. Namáčkl mě na sebe tak, že by se mezi nás snad nevešel ani ten jeden, pitomý vlas.

Najednou jsem to ucítila a začínala proklínat snad všechno, co šlo.

Jungkook-se-vzrušil.

Už nevím, kolikrát si za tento večer nadávám, ale vím, že to rozhodně není naposledy. Jestliže se dostal do takovéhle nálady, bude velmi obtížné Jungkooka toho zbavit.

Bože můj, co jsem to provedla?

Když už to začínalo být opravdu na hraně, odtrhla jsem se – načež začal bezpochybně naříkat – a začala jednat. Využila jsem toho, že byl myšlenkami jinde a vystrčila ho z pokoje. Naštěstí jsem dveře stihla zabouchnout dřív, než se sem znovu vecpal.

Možná se i zklidní, pokud ho nechám déle samotného.

Rychle jsem si sbalila věci a z kosmetické taštičky vyndala náplasti, plato prášku proti bolesti a odličovací tampony. Taštičku jsem do kufru zpět zandala a následně ho i zapnula. S vyndanými věcmi jsem se přesunula k Jaydenovi, který stále ležel rozpláclý na zemi a vypadal, že každou chvíli usne.

S mou pomocí se posadil, a dokonce jsem ho nějakým způsobem dostala na postel, avšak nepodíval se na mě.

,,Promiň,'' zašeptala jsem. Dala jsem mu do rukou balíček náplastí – které pro případ nouze na cestách vždy u sebe nosím a odličovací tampony.

,,Až se ti udělá lépe, opláchni si rány vodou a mýdlem a vezmi si prášek,'' poradila jsem mu a polkla knedlík v krku. Tiše shlédl na věci, které momentálně svíral a pronesl: ,,Zase jsem prohrál...''

Nic jsem mu na to neřekla a pouze sdělila, že zavolám Emily a Johnovi, aby sem zítra – v podstatě dneska, přišli. Vstala jsem, cestou si vzala kufr a naposledy se ohlédla.

S hlavou plnou myšlenek jsem zhasla a pokoj opustila. Za dveřmi na mě čekal již nervní Jungkook, který si se zkříženýma rukama na hrudi podupával nohou.

,,Tohle tě jednoho dne bude bolet, Asherová,'' zavrčel, naštvaně vzal můj kufr a společně jsme se pak vydali zpět k autu.

Jenže, tato kapitola ještě nekončí, pomyslela jsem si. Musím si to někdy s Jaydenem pořádně vyříkat.

Sama.

•••
Tak, snad se to dalo číst a nebylo to příliš přehnané (;へ:)💜💕

Jinak, pokud byste měli nějaké konkrétní výhrady, nebojte se napsat 💜💕

Lovuji vás a děkuji za veškerou neutuchající podporu. Překvapujete mě 💜💕

j-HOPE u enjoyed this shit ⭐️

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro