,,Teď přijde Jungkook, koukej, koukej, koukej!" skákala vedle mě nadšeně Emily.

Nemohla jsem se na to koukat. Celou dobu jsem se schovávala do Emilyna ramene.

Tohle bylo na mě moc. Thomas s Johnem a ostatní ze mě kroutili hlavou a párkrát se tomu zasmáli. Nemůžu za to že takové věci nejsou pro mě!

Co takhle radši v klidu se usadit, uvařit si čaj a číst si knihu? Nebo poslouchat písničky? Nebo si na podzim zapálit vonné svíčky a jen tak relaxovat? Kreslit si?

Né, oni radši buch buch a boom boom a děvka sem, děvka tam, prachy prachy prachy, surové mlácení a já nevím co vše. Ani to vědět nechci. Stačil mi ten oplzlý chlapík na to, abych si vytvořila vlastní názor, o co jim mimo box jde a co jsou zač.

,,Bree, zvedni tu hlavu a aspoň se koukni než to začne, navíc na tebe kouká!" musela mi zakřičet do ucha přes ten šílený hluk v hale.

Cože? On na mě kouká?

Jako na zavolanou zvedla hlavu a Jungkook se právě procházel se zvednutými rukami, jako už předem vyhraný zápasník v ringu. Lidi skandovali jeho jméno a to hlavně ženského pohlaví.

Naše místa byla hned u rozhodčího, takže když Jungkook dochodil "přivítací" kolečko, zastavil se a opravdu na mě shlédl. Intenzivně. Až když vešel jeho protivník se odpoutal.

Rozhodčí zápas uvedl a pískl na píšťalku, čímž dal znamení za začátek souboje. Nervózně jsem na ně koukala a po nějaké době zjistila, že ten protivník je Bull. Chvíli jenom tak naproti sobě obcházeli ring a čekali, kdo zaútočí první.

Jungkook
,,Tak co Jeone. Jak moc chceš ponížit před tou tvojí děvkou."

,,Není děvka. A i kdyby, není to tvoje věc," vyprsknul jsem.

,,Nedělej drahoty. Koukáš na ní jako na kořist, aspoň se poděl, je to moc velký sousto pro tebe," rozpřáhnul se, ale já se tomu jedním pohybem uhnul a zároveň zezadu na něj zaútočil. Chtěl mi podkopnout nohy, ale koníčky mimo box se hodí, a navíc úplný amatér zase nejsem.

Jenže jeden pohyb jsem si neuhlídal, takže jsem dostal do tlamy.

Vyplivl jsem krev někam mimo a podíval se na něj. ,,Pro tebe možná, pro mě je to jako slupnout malinu. Právě proto je každý kousek cenný a dělit se nehodlám," rozpřáhl jsem se a udeřil ho prudkou ránou.

Doteď to byl čajíček to občasné pošťuchnutí, ale nyní se to teprve dámy a pánové rozjede. Krev mi začala proudit v žilách a já vnímal pouze ring a mého soupeře.

Bree
Když v půlce zápasu Jungkooka praštil fakt ošklivě, nevydržela jsem to a zeptala se Thomase, jestli můžu odejít do šatny, protože mi je blbě. Což taky bylo.

Říkám to pořád, jsem slabá povaha, ale nikdo mě neposlouchá.

Ten nakonec povolil, ale že mě odvede John aby se vyhlo něčemu, co by se nikomu nemuselo líbit. A hlavně by nebylo dobrý pro Kookovu listinu, co jsem tak zjistila.

A tak tu teď sedím v jeho šatně a čekám, než zápas skončí a nervozitou si koušu nehty. Můj žaludek už se uklidnil, ale i tak se při vzpomínce na to mlácení zase ozval.

Najednou se rozrazily dveře a dovnitř vešel trenér, Thomas, Emily, ta paní, John a domlácený Jungkook. Zbytek zůstal asi na chodbě.

,,A kdo vyhrál? Kdo vyhrál? KDO VYHRÁL?!" vřískali všichni radostně, jenom Jungkook byl potichu a dobelhal se k lavičce. Emily ke mně hned přiběhla.

,,My jsme vyhráli Bree! Jungkook vyhrál!" tleskala nadšeně a skákala do rytmu ostatních. Já se úsilím lehce usmála, ať to není úplně blbý a můj zrak spočinul na něm. Teda...samozřejmě že mu gratuluju za výhru, ale....

Opíral se o chladnou zeď se zakloněnou hlavou, zavřenýma očima a těžce oddychoval.

,,Tak jo chlape. Mazej do sprchy a my tě čekáme v autě. V hotelu tě Emily zase částečně napraví," prohlásil trenér a jak oslavně přišli, tak se postupně vytráceli.

Připadala jsem si tam jako ošklivé káčátko. S Emily jsme odcházely mezi posledníma, ale byla jsem nucena se zastavit.

,,Škvrně?" ozval se Jungkook.

Reflexně jsem se otočila. Teda, aspoň jsem si myslela, že je to na mě. Setrvával ve stejné poloze, akorát měl pootevřené oči.

,,Ty jedeš taky," řekl a zvedl se. Došel až ke mně a za pochodu mě vystrkávala z místnosti, až se jenom napůl za dveřmi opíral o futra.

,,Tím myslím, že si sedáš do auta kde je Emily a zůstaneš s ní dokud neřeknu ať odejdeš,'' s tímto zabouchl dveře a vydal se zřejmě do sprchy.

Že mám jet taky? To znamená do hotelu?

Ale já nechci. Pouze se těším na svou milovanou postel, do které se zabořím a už nevylezu. Navíc je už něco kolem půlnoci.

,,No já čumim," ozvalo se najednou kousek ode mě. Leknutím jsem trochu nadskočila. Stála tam Emily s pootevřenou pusou.

,,K-ko-kolik si toho slyšela?" zeptala jsem se vystrašeně.

,,Dost na to abych si domyslela konec vašeho příběhu." spiklenecky na mě mrkla a společně jsme se rozešly k autům.

~

,,Ježiš vždyť já mám svoje auto," plácla se do čela na parkovišti.

,,Svoje? Já myslel, vás sem někdo hodil,"  řekl Thomas.

,,Nooo, nezmínila jsem se. Nevadí že pojedeme s Bree tím mým?"

,,Nevadí, ale jenom ti musíme dát adresu hotelu," řekl Thomas a začal ji Emily diktovat.

,,Dobře, díky," uložila si to do navigace. Rychle jsem ji zatahala za rukáv. ,,Ale já tam nechci," zašeptala jsem ji do ucha.

Položila mi svoje ruce na má ramena. ,,Jenom ho namasíruju, ošetřím rány a namažu je ano? Pak pojedeme domů."

,,Ale-"

,,Jakto, že nesedí v autě?" ozvalo se.

,,Emily má vlastní, takže pojedou jejím," odpověděl Thom.

,,Aha," prohlásil Jungkook.

————
Za chyby se omlouvám! Přeji hezký den ⭐️🌙
• ❤️💭
j-HOPE u enjoyed this shit ✨🔥
~Nana 🥊