Bree

Položila jsem kabelku na volnou židli a posadila se. Byli jsme s Thomasem tváří v tvář a já čekala, jaká slova opustí jeho ústa.

,,Tak, proč jsem byla předvolána na kobereček?''

Thomas se zasmál a promnul si dlaně. ,,Těší mě, že jsi nechala psa doma.'' Protočila jsem panenkami a upila z objednaného nápoje. ,,Kdyby nebylo přípravy, jsem si stoprocentně jistá, že dost pravděpodobně by tu teď seděl a propaloval kolemjdoucí,'' dodala jsem poznámku, díky které jsme se usmáli.

,,To určitě,'' uchechtl se. ,,Nicméně, teď vážně.''

Můj pohled byl zaražený a rozhodně plný očekávání. Odložila jsem, pravděpodobně, domácí limonádu s brčkem a věnovala mu mou plnou pozornost. Tiše jsem nechala Thomase mluvit.

,,Oba víme o malé změně týmu, který byl nutností. Najali jsme místo Mika jiného trenéra, který je naštěstí vstřícný a nejde tolik po penězích.''

Přikývla jsem a poslouchala dál. Trochu mě strašily obavy, protože mluvil pomalu a skutečně vážným tónem.

Ale co by se asi tak mohlo stát?

Podíval se stranou. ,,Byla jsi první, koho jsem o té zásadní výměně informoval a vlastně od té doby jsi byla vždy ta, která o něčem věděla jako první a celkově, dá se to tak nazvat, jsi byla moje asistentka.''

To je pravda. Od výpovědi toho neomaleného chlapa mě vždy Thomas tahal, kam se dalo na různá vyřizování a zařizování.

Dokonce mi za to i platil. Ne že bych do té doby byla bez práce. Pomáhala jsem tetičce Rose s webem a různými objednávkami knihkupectví aspoň virtuálně, když ne v kamenném obchodě a osobně.

,,No to je jedno. Hlavní fakt je ten, že je tu vlastně ještě jedna drobná změna, o které jsem ti neřekl...''

,,Chtěl bych tě požádat, abys do budoucna nahradila mé místo.''

Jakmile větu dopověděl, měla jsem co dělat, abych se neudusila. Oči mi málem vypadly z důlku. ,,C-co? Ale...ale ale ale - ''

,,Bree. Neříkám, že s funkcí končím úplně, a navíc je tu ještě pár věcí, co tě musím naučit, ale věci se mění. A že od tvého příchodu se toho změnilo dost,'' zasmál se.

,,Nejde to. Thomasi, nemůžu mu dělat manažera. Ty máš s tím aspoň dlouholeté zkušenosti a pokud vím, studoval jsi tento obor na univerzitě ale já...''

,,A potřebuju od toho pauzu,'' přerušil mě.

,,Podívej...Kooka beru jako rodinu. Když jsem ho poprvé poznal, byl hrozně neomalený a nezkušený. Všechny problémy, které se u něj vyskytovaly, všechny věci kolem, a to jak špatné, tak i dobré...Tím vším jsem si procházel s ním."

,,Před tvým příchodem se mi však už vymkl z rukou a já k němu nebyl čestný, ani spravedlivý. Nezachoval jsem se tak, jak jsem měl, protože jsem byl už ze všech těch malérů zoufalý. I pro mě bylo z jakési části tohle vše nové, proto jsem pak přistoupil na nezdravé látky, které mi Mike neustále tloukl do hlavy. A mrzí mě to. Chci se omluvit i tobě, protože ani tam jsem se nezachoval nejlépe.''

Povzdechla jsem si a chvíli mlčky hleděla do prázdna. ,,Beru vás oba jako...jako syna a dceru. Pardon, ale jinak než takhle to říct nejde. A z toho důvodu...''

,,Chápu, potřebuješ si dát dovolenku,'' uchechtla jsem se. Pouze se usmál a opřel se o židli. ,,Pak bych byl rád, kdybys mou prosbu vyslyšela. Samozřejmě tě v tom nenechám samotnou, ale hlava týmu...''

,,Budu já,'' doplnila jsem tiše. Můj ret byl od nervózního kousaní už jistě rudý.  Složila jsem hlavu do dlaní. ,,Upřímně, nejsem si jistá...'' zamumlala jsem a protřela si spánky.

,,Já ano,'' ujistil mě. ,,A jsem si více než jistý.''

~

,,No to je taky sláva, že jsi se uráčila přijít,'' řekl John. Opíral se o zeď šatny. ,,Podívejme se na ni. Zatímco si Jungkook za chvíli nervozitou sežere ruce, ona se sem plazí v úplně naprostém klidu.''

Zpražila jsem ho pohledem, načež se se arogantně postavil a pustil mě dovnitř. Černovlásek po místnosti pochodoval sem a tam. Z místa jsem se nehnula a jenom pozorovala situaci, abych se uvedla aspoň trochu do děje.

Emily za ním běhala s úborem a ostatními věcmi, které měl mít už dávno na sobě a rozehřívat se. I na chodbách areny už bylo rušno, takže nebylo divu všech zmatků. V hloubi duše mi ho bylo líto, protože to byl jeho první zápas v oficiální lize, a tak se nevyhne ani kamerám s přímým přenosem.

Podepřela jsem si bradu a rozhodla se do jejich hádky konečně vložit. ,,Budeš tu dál jen tak běhat v boxerkách od Calvina, nebo půjdeš nakopat všem zadky a rozdrtíš jejich naděje?''

Téměř v šoku se na mě otočil. ,,Broskvičko!'' vykřikl a padl mi k nohám. Doslova. Zuby nehty se držel mé nohy a v obličeji měl vystrašený výraz.

Zanedlouho se objevila i naštvaná Emily. ,,Já přísahám, že ho tu už hodinu přemlouvám! Jak se mohlo z takovýho fuckboye stát tohle sakra?!'' Dveře za námi se otevřely a vykoukla Johnova hlava. ,,Děje se něco, zlato?'' zazubil se.

,,Ty zalez!'' okřikla ho. Úsměv mu ihned opadl a vrátil se zpět na svou předešlou pozici. ,,Ano madam.''

,,Bree, jestli se do deseti minut do toho neobleče, nebudu schopná ho pořádně rozehřát a bude mít při i po zápase problémy.''

Shlédla jsem na černovláska, který se klepal jako ratlík. Bez přemýšlení jsem se posadila do tureckého sedu. ,,Běž. Do pěti minut bude hotovej.''

,,To bych mu radila,'' vyprskla a odešla. V místnosti jsme tak zbyly jenom my dva. Mé dlaně ho uchopily za tváře. Byl tím donucen se na mě podívat. Musím přiznat, že takový typ bouře v jeho očích, jsem ještě nezažila. Nejvíce se v nich však odrážel strach.

,,Kookie,'' začala jsem. ,,Nesmíš se nechat porazit. Nesmíš nechat strach, aby tě ovládl. Nesmíš dovolit, aby ti tvou šanci sebral nějaký nesmysl. Mysli na něco hezkého, pozitivního. Nenech se negativními emocemi usadit. Máš tu mě, máš tu Johna, Thomase...celý tým tu je pro tebe, ano? Chápu, že to v tuhle chvíli není příjemné ani lehké, ale musíš to zvládnout. A já vím, že to zvládneš. Jsi silný, rozumíš?''

S obavami stále hleděl do mých očí a snažil se najít odpovědi. Bohužel jediné, co jsem mohla v tu chvíli udělat, bylo uklidnit ho.

,,Bojím se...'' šeptl. ,,J-já...''

,,Nepodceňuj se. Nevadí, pokud nevyhraješ hned poprvé. Nikdo z nás po tobě nevyžaduje, abys byl právě teď nejlepší a pro mě budeš dokonalý i bez vítezství. Jediné, co po tobě chci je to, abys zůstal sám sebou a nenechal se ovlivnit.''

V tu chvíli v něm něco zablesklo. Snažila jsem se co nejvíce a opravdu doufala, že jsem ho nějak uklidnila.

Kook se chvíli v tichosti všemožně rozhlížel, dokud nezavřel oči. Zvrátil hlavu dozadu a několikrát se zhluboka nadechl, než se mi opět podíval do očí, tentokrát s odhodláním. Přikývl na znamení souhlasu a já se usmála. Políbila jsem ho na rty a čelem se o něj opřela. Chvíli jsme takhle se zavřenýma očima zůstali.

Odtáhl se a stoupl si, přičemž pomohl vstát i mně. Oblékl se a zrovna, když jsem ho doupravila, někdo zaklepal. Podívala jsem se na osobu, která s jemným úsměvem na tváři vstoupila.

,,Hyung!'' vykřikl černovlásek. Uchechtla jsem se a rozcuchala ho. ,,Přece sis nemyslel, že když ty máš plný ruce práce, tak já nebudu nečinně přihlížet.'' Jungkook se na mě vděčně a s králičím úsměvem podíval.

Mávla jsem na Taeho v rámci pozdravu a uhnula stranou před řítící se Emily. Ta se s Jungkookem co nejrychleji rozehřála. Nakonec ho popadla za ruku a táhla pryč. ,,Je mi to líto Bree, ale musím ti ho sebrat, protože jestli nepohne prdelí, tak ho zmlátím já,'' řekla ve spěchu a zanedlouho s ním byla pryč.

Tae tu se mnou chvíli stál jako solný sloup. ,,No na co koukáš, běž za ním. Ty mu pomůžeš teď ještě víc než já,'' upozornila jsem ho a popohnala ke dveřím. Nadechl se, aby mohl něco říct, ale já ho nenechala. ,,Šup, dělej! Na ostatní věci bude čas později.''

A tak se bez přemýšlení rozběhl chodbou, kterou před chvílí odešel jeho nejlepší kamarád. Nakonec jsem se musela pro sama sebe usmát. Co jsem v tu chvíli cítila?

Štěstí.

V tu chvíli jsem byla šťastná, jak nikdy dřív. Byla jsem koneckonců neskutečně vděčná, že jsem se mohla za tu dobu stát součástí toho všeho.

I když ne vždy byly názory od ostatních přijatelné.

Byla jsem ráda, že se Kookův stav zlepšil a myslím, že všichni jsme viděli o kolik moc lépe mu je. Stále tu sice byly chvíle, které byly obtížné, ale rozhodně už ne tak strašné, jako na začátku. Všichni jsme se snažili vydat ze sebe co nejvíce.

A já jsem nemohla být šťastnější než mít za přítele někoho, kým byl černovlásek.