Zaia
Bree se na něj zvláštně podívala. Nojo, však když ji vyhodíš z ''vlastního'' pokoje Kime...

,,M-myslím že půjdu spíš k nám do pokoje. T-tak...máte kartu, prosím?''

Taehyung přikývl a já ji vyndala z kabelky.

,,Děkuju,'' řekla a odešla. Koukali jsme se dokud nezmizla za rohem chodby. Tae pak promluvil.

,,Jak že se jmenuje?''

,,Bree.''

Tae se zamračil. ,,Bree?''

,,Ano.''

,,Takže to její jméno pořád Jungkook opakuje teď dokola?''

,,Cože?'' otočila jsem na něj hned hlavu.

,,Jakmile jsme vlezli do pokoje tak se sesunul na podlahu a začal se v sedě kolíbat. Pořád opakoval že nechce aby ho ta Bree viděla v tomhle stavu. U nás taky nechce abychom ho takhle viděli, proto nás odhání, ale...''

,,Ono to pokračuje?'' Vyděsila jsem se. Taehyung se podíval někam do neznáma. ,,No...pokračovalo...''

,,Počkej...nechceš mi říct že...''

,,Píchli mu ty sedativa. Hlavně nevyšiluj. Teď to bylo nutný, protože by se zřejmě jinak neuklidnil.''

,,Takže spí?''

Tae přikývl. Bylo na něm vidět, že ho to mrzí.

Chytla jsem ho za ruku. ,,To bude dobrý.'' Stisk mi oplatil a kroutil hlavou na nesouhlas.

,,Tohle není Jungkookie kterého znám. Nikdy jsem ho takhle neviděl. Ani když mu otec zastřelil matku před ním, na což už byl dost velký aby pochopil. A to jsem čekal, že bude dělat všelijaký problémy, že ho to postihne hned,'' odmlčel se. ,,Přemýšlel jsem...'' zvedl hlavu a podíval se na mě.

,,Zaio já tě potřebuju. A teď když vidím co se mu děje, dělá se mi z toho těžko a...já nevím jestli - jestli...nikdy mě od sebe neodstrčil ani nijak hrozně neublížil a...''

,,Je to tvůj nejlepší kamarád od malička a pět let jsi se s ním neviděl. Je pochopitelný, že je to pro tebe těžký,'' pohladila jsem ho po tváři. Jeho volnou rukou si mě za pas přitáhl k sobě.

,,Prosím Zi. Buďme zase spolu. Ehhh, teda n-ne hned, t-třeba časem, ale j-já...já nechci být sám. Už ne. Slib mi, že mě neopustíš. Ať se děje cokoliv.''

Na to jsem se zarazila. ,,Tae, nevím jestli je to dobrý nápad.''

,,Zi. Naposledy tě prosím odpusť mi to. Nevzdaluj se ode mě i ty. Prosím. Už jsem se dost ponaučil na to, abych se nedal oblbnout. Já miluju jenom tebe a vždycky to tak bylo, jenom...se do cesty připletla Yejin.''

Ironicky jsem se uchechtla a trochu se od něj oddálila. ,,Jo, Yejin. Připletla se huh?''

,,Ale né, takhle ne. Ty...nevíš co se doopravdy stalo. A já to vlastně taky nevěděl. Pamatuješ na Sehuna?''

,,Ten čtvrťák co za mnou pořád chodil?''

,,Ano. Je příbuzný s Yejin. Sehun tě chtěl na střední a chtěl tě pořád i potom. Jednou večer mi volal Kai když jsem na tebe čekal a řekl mi, že mu Yejin poslala fotku, která se mi líbit nebude. Byla jsi na ní ty a Sehun jak...se líbáte. ''

Vytřeštila jsem oči. ,,Cože? Ale to není pravda! T-tys tomu uvěřil? Děláš si...''

,,Já vím. Vlastně ani netuším proč jsem tě začal podvádět. Jsem pitomej. Ale co vím je, že k Yejin nic necítím ani necítil.''

Vytrhla jsem se mu a vzdálila se.

,,Děláš si srandu?! Prej, ani vlastně netuším proč jsem tě začal podvádět místo toho, aby sis ověřil fakt! Tak jsi uvěřil nějaký pitomý fotce která není ani reálná?! Od střední jsem se se Sehunem nikdy nesešla ani se s ním neviděla.''

,,Zaio-''

,,A ty po tomhle co mi řekneš chceš abych byla časem zase s tebou?''

,,Zaio prosím, nech si to vysvětlit úplně.''

,,To teda nenechám. Tohle mi úplně stačí.'' Uchechtla jsem se a otočila se na odchod.

,,A co tenkrát u tebe v bytě! Říkala jsi něco jinýho. Souhlasila jsi s tím, že počkáš, že počkáš až ti to řeknu celý!''

Otočila jsem se na něj. ,,Ale to jsem netušila, že je to takhle.''

,,Sakra Zi!'' přiběhnul ke mě.

,,Ne Taehyungu. Možná - možná jsi mě zas na nějakou dobu oblbnul, ale,'' složila jsem hlavu do dlaní, ,,sakra já už taky nevím co dělat!''

,,Naposledy to se mnou zkus. Udělám pro tebe cokoliv, jen aby jsi byla šťastná. A pokud,'' nasucho polkl, ,,pokud ještě jednou selžu tak...tak to nechám být. Už se ti do života plést nebudu. Jen...poslední šanci,'' klenul si ke mně.

I přesto se na mě nezlobí. Nezlobí se že jsem mu neřekla, že letím za Kookem. A až na nějaký mušky je...je to prostě Taehyung. Ten hodný, milý a strašnej trouba.

,,Jedno mi slib ty,'' zamumlala jsem.

,,Co?''

,,Nespěchej. Neunáhluj se a nejdřív přemýšlej, pak až jednej.''

,,Prosím?'' zeptal se opakovaně. Zvedla jsem hlavu.

,,Ve zkratce,'' skouskla jsem si nervózně ret, ,,uděláš jednu jedinou blbost a jsi navěky mrtvej.'' Párkrát zamrkal. ,,Jinjja?''

Přikývla jsem. Vytáhl mě na nohy a zatočil se se mnou.

,,Děkuju, děkuju, děkuju,'' řekl a pak mě pevně objal. ,,Znovu už si tuto GUCCI utéct nenechám. Slibuji.''

Nic jsem na to neříkala a jen se ledabyle usmála. Po chvíli se odtáhl a z kapsy vyndal nějaký složený papír, který mi podal. Nechápavě jsem se na něj podívala.

,,Musíme tomu klukovi pomoct. S pomocí Bree, jelikož má na něj zřejmě taky velkej vliv. Tohle mi dala tajně nějaká Emily. Jungkook nemá jenom zvýšenou agresivitu, je to...je to způsobeno jednou nemocí...'' Díval se na mě smutně. Nervózně jsem mezitím papír rozložila.

Jeon Jeongguk, Seoul - USA

1.9. , Pusan, 23 let, boxer

Diagnóza: Bipolární porucha

Přiblížila jsem zrak na to sslovní pojení, zda se mi to nezdá. Potom jsem se podívala na Taehyunga, který si mnul čelo.

,,Prý ji naštěstí nemá úplnou, takže je krotitelnej. A pokud je v dobrých rukou, v rukou někoho kdo ho chápe tak...není potřeba ničit jeho organismus antidepresivy a těma sračkama kolem. Látky které to tlumí užívat samozřejmě potřebuje.''

Stále jsem tomu nemohla uvěřit.

,,Zaio, on neodešel jenom kvůli chybám, který si myslel že udělal a přitom to byly úplný blbosti. On odešel proto, protože nás chtěl před sebou uchránit a myslel si, že to pomůže, ale prdlajs. To že jsme nebyli v okolí my a nepomohli mu...''

,,Tak se to zhoršilo až to došlu k tomuhle,'' doplnila jsem ho. ,,Ano. Kook je spíš typ co má většinou mírné mánie, proto je nabytý energií a chová se tak jak se chová. Tím že boxuje přebytečnou energii ze sebe vydává a může spát aspoň těch pět hodin denně.''

,,A Bree to ví?''

,,Ne,'' zakroutil hlavou.

,,Ale teď už jo.''

Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💚💭

• Tato ff mi přijde že už není to co bývala, ale stále ji mám v srdci.

• Mmchdm děkuju za všechna hlasování a komentáře! ❣️

• A PO DLOUHÉ DOBĚ BYCH CHTĚLA VÁŠ UPŘÍMNÝ NÁZOR NA KNIHU PROSÍM 💜 nebo cokoliv, co byste chtěli 💜

j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐍