Zaia
O můj bože.

Kartáček jenž plnil svou funkci čištění zubů, mi právě vypadl z ruky. Mé zorničky nabraly velikost větší než za poslední léta a kolena se mi málem podlomila.

,,Taehyungu?''

,,Ano, Zaio. Taky tě rád vidím,'' procedil mezi zuby a zamračení mu stále z tváře neopadlo. Hodila jsem pomocným očkem po Bree, která nás s nepochopením sledovala.

Jak se sem dostal?

Díkybohu byly mé prosby vyslyšeny. Druhá dívka v místnosti si odkašlala.

,,Dobře. Nevím kdo jste-''

,,Taehyung,'' přerušil ji, neuhýbajíc zabodnutý, propalující oční kontakt se mnou.

,,Tak jo, Taehyungu. Zřejmě se vy dva znáte, ale...'' chytla ho za ramena a chtěla ho tak odvést z pokoje. ,,Ale vtrhnul jste sem jako nějaký vandal. Musím vás požádat, abyste odešel. Aspoň teda než se...Zaia převleče.'' Tím mi připomněla, že tu stojím pouze v ručníku, který je obmotaný kolem mého těla.

Jenže Tae Breeinu ruku setřásl. ,,Ne. Mám důležitý dotaz, který bych rád probral v soukromí. Takže pokud dovolíš,'' otočil se na ní a prstem ukázal na dveře, ,,rád bych abys odešla ty.''

Viděla jsem, jak se jí chce nad jeho chováním kroutit hlavou. Jo, je trochu neslušný kluk.

,,Jak si tohle můžete dovolit? Toto není váš-''

,,Za prvý, tykej mi, a za druhý, bež radši za Jungkookem. Jsem si jist, že pomoc by se mu teď hodila,'' řekl a vystrčil ji za dveře, které následně rychle zabouchl. Fajn, tato hranice chování už trochu VÍC překročila Taehyungu.

,,To bylo hnusný,'' zanadávala jsem ihned a více si ručník přidržela u těla. Pomalejším a již klidnějším krokem se ke mně rozešel.

,,Ne. Bylo hnusný OD TEBE odjet...''

,,...za Kookiem. Beze mě,'' šeptl, ale to už se mu po tvářích začaly pomalu kutálet průhledné kapky.

Taehyung - 8 days ago
Začal jsem neustále klepat a zvonit na dveře toho, v jenž věřím, že je zrádce.

,,Sakra otevři Mine!''
Divím se, že se ty dveře ještě neprolomily.

Nakonec bylo slyšet cvaknutí zámku a za dveřmi Yoongi. Překvapeně na mě hleděl. ,,Tae? Co se-''

Nenechal jsem ho to doříct a vešel dovnitř. ,,Pravdu Yoongi. Ty víš kde jsou. Jenom jsi lhal že ne,'' vyhrkl jsem.

,,Nevím o čem to-''

,,Yoongi, kam letěli...'' hlesl jsem.

Sklonil hlavu a povzdechl si. ,,Nemá cenu ti lhát. Stejně si cestu vždy najdeš,'' řekl polohlasně. ,,No...oni...oni...ahhh. Nevím jestli je to dobrý nápad to na tebe takhle vyhrknout. Měl by sis sed-"

,,Za Jungkookem. U něj se teď nacházejí, žejo? Někde v háji,'' popotáhl jsem. Můj hlas byl chraptivý. Jestliže byl před chvílí překvapený, tak teď byl přímo šokovaný.

,,Jak to víš?''

Uchechtl jsem se. ,,Asi jsem se ti jaksi zapomněl o anonymním dopisu, který mi přišel tento týden,'' vytáhl jsem kus papíru z látky kahot a podal mu ho.

Yoongi
Uchopil jsem dopis do ruky.

Jsem v pořádku kámo. U dobrých lidí. Neměj strach, vede se mi dobře. Gorily jenž mi dělají doprovod, který ani vlastně nepotřebuji mi dělají společnost po dobu, dokud se opět neuvidíme, jsou to dobrý kámoši. Koukej, vím že naše poslední střetnutí nebylo nejlpeší, ale pořád...pořád tě beru jako mého nejbližšího kamaráda. Ona...vlastně Zaia, ti kdysi měla zakázáno říct, kam jde, ale tys ji stejně následoval, viděl jsem tě, žárlivče jeden. O týden později, jsem tam přiletěl ještě jednou, ale neměl jsem odvahu. Kdysi jsem chodíval občas domlácený, pamatuješ?

Dělal sis o mě starosti a já ti to říct nechtěl. Tak jo, tento papír ti pravděpodobně nedává vůbec smysl, ale jsem si jistý, že na to přijdeš, jsi chytrý kluk. Čekám i tebe.

Zaia
,,Proč si mi nic neřekla? Proč?! Ty víš že Kookie byl a je i přes všechno stále můj nejlepší kamarád!'' zařval a pod návalem tlaku spadl do dřepu a hlavu schoval ve svých dlaních. ,,Mohli jsme letět spolu. To od tebe moc kamarádský nebylo!''

Natáhla jsem si na sebe rychle veliké triko na spaní a dřepla si k němu. Položila jsem svou ruku na jeho rameno a lítostivě se na něj podívala. Ramena se mu třásla.

,,Vím že má silný pouto i s tebou. Za těch pět let jsem se ho jakkoliv snažil kontaktovat ale nikdy nic, tak jsem to po dvou letech vzdal. A když se konečně naskytne příležitost, tak si to necháš pro sebe?!'' vzhlédnul ke mně a vstal, já s ním. Hřbetem ruky si otřel vlhké tváře.

,,Tae poslouchej-'' Začal kroutit hlavou, ale nic neřekl. Radši jsem se rychle natáhla po jeho ruce, propletla nám prsty a stisk jsem upevnila. Chtěl se odtáhnout, ale spojené ruce to nedovolovaly.

,,Poslouchej. Já - jo dobře, přiznávám. Bylo sobecké ti to neříct-''

,,To tedy bylo,'' uchechtnul se ironicky, ,, a sakra že hodně.''

Povzdechla jsem si a táhla ho s sebou k posteli, na kterou jsem Taeho na kraj posadila a sama jsem si klekla před něj, stále svírajíc jeho ruku.

,,Nebude dobrý ti to říct takhle na ránu, ale ty to jinak nepochopíš. Jungkook napsal zprávu Jiminovi. Jenom jemu, mně nic nepřišlo. V té se psalo, že tam máme za ním přiletět jenom my dva, Jimin mi ji ukazoval. Dokonce s ním prý Kook i volal a nezněl vůbec dobře, právě naopak. Jako by měl nějakou depresi či co. Chtěla jsem ti to říct, ale když mi Jimin řekl o jeho hovoru s Kookem...myslela jsem, že - že by to nebyl úplně nejlepší nápad...'' vydechla jsem, podívala se jinam a uvědomovala si svojí blbost.

Taehyung měl právo to vědět. A já hloupá ze strachu ucouvla. Teď už jsem hlavu sklopila provinilostí i já a snažila se zadržet slzy, které se i přes to valily ven.

Povolila jsem stisk na ruce a sedla si na podlaze do klubka.

,,M-moc se ti omlouvám Tae. To jsem nechtěla. Ale měla jsem divný pocit, protože - protože přece jenom jsme se my dva začali bavit docela nedávno a - a - a je to všechno čerstvý a tak, jsem - jsem zazmatkovala...''

Ucítila jsem kolem sebe teplo a když jsem našla odvahu aspoň trochu zvednout hlavu abych se podívala, seděl vedle mě Taehyung a objímal mě, jako plyšového medvídka. Teplo co z něj sálalo, mi ve spojitosti s chladem v pokoji přivádělo  husí kůži.

Najednou mě vzal do náruče, položil do postele a přikryl dekou. Zatím jsem se zmohla ho pouze pozorovat a snažila jsem se zklidnit pláč. Ovšem stále jsem popotahovala.

Taehyung ze sebe sundal bundu a následně i ten zbytek. V boxerkách si pak taky vlezl do postele pod peřinu a přivinul si mě do teplého objetí.

,,Mám nápad,'' řekl uklidňujícím hlasem, leč však stále chraplavým od pláče. ,,Půjdeme se pořádně vyspat a ráno to kdyžtak v klidu, s čerstvou hlavou dořešíme, ano? Oba dva jsme po cestě unavení.''

Souhlasně jsem přikývla a více se k němu přitiskla.

,,Ale - ale co Bree? Jestli tě poslechla tak-" podívala jsem se na něj ještě. Odměnou mi byl pobavený, lehký úsměv.

,,Věř mi. Ta tam do rána zůstane.''

Po tomto mi věnoval pusu na čelo a upadl do hlubokého spánku, stejně jako já.

Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💚💭
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐍

[re-upload text]
Jak to tak čtu, zase to budu muset trochu upravit a OPĚT přidat nějakou část navíc 🤔

TAKY PROSÍM BERTE V POTAZ TY ČASOVÝ POSUNY

nemyslela jsem si, že GIME bude takhle dlouhý, obzvlášť bude rozhodně O HODNĚ delší než WYBMG, to už vidím teď...

a taky...

Zítra nebo pravděpodobně již dnes...

I FIGHT FOR YOU 🥊 is coming.
┬┴┬┴┤ ͜ʖ ͡°) ├┬┴┬┴