Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

❗️XVI. ❗️

Jeho rty si začaly značkovat můj krk. Nikdy toho neměl dost.

Následně přirážely oproti mým, rozpáleným rtům. Rozdíl v této činnosti byl, že z mé strany to bylo nedobrovolně, a proto jsem sebrala všechny své síly a odstrčila ho.

,,Sakra Taehyungu! Co to, co to vyvádíš! Jsi opilý a přestaň to chlastat!''

Naprosto ignoroval to, co jsem řekla. Sebrala jsem mu flašu z ruky a vydala se do kuchyně. Stoupla jsem si na špičky a otevřela tu nejvyšší poličku, kam jsem Jack Danielse schovala. V tu chvíli mě nic jiného nenapadlo, ale pochybuji, že ve svém stavu by tam normálně dosáhl.

Jenže hned co jsem dvířka zavřela mi jeho ruce silně sepnuly pas a začal mi okusovat lalůček.

,,Taehyungu, sakra. Jestli nechceš být v háji tak přestaň, hned!''

,,Ne. Nepřestanu,'' řekl, otočil mě k sobě čelem a prakticky mi narval jazyk do pusy. Všemožně jsem se snažila vykroutit, jenže mě vysadil na linku a přitáhl si mě k sobě. Když nic nezabíralo, přišel čas na plán B.

Kousla jsem ho do jazyku.

A teď se bav.

Mezitím, co nadával a skučel bolestí, jsem doběhla do předsíně.

Proč jsem já husá blbá vlastně šla zrovna sem?

Byl to prostě jen mozkový reflex, který mě sám vedl.

Jenže z bytu jít nemůžu, kam bych šla? A co by se stalo s Taehyungem? Nemůžu ho nechat samotného. Když byl namol, byl-

Yah. A ty proč ho bráníš? Ublížil ti.

S protočením hlavy a zakňučením jsem se otočila a šla mu čelit. Také jsem sebrala veškerou sílu a při prvním styku mu uštědřila pořádnou facku. Chytl se za bolavé místo.

,,Vidíš co děláš Taehyungu? Vidíš?! Proč jsi takový kokot?! Přestaň s tím a běž si radši lehnout, jasný?!''

Ale on byl v tu chvíli jako opravdový spratek, kterého jsem nikdy neviděla. Uchechtnul s jazykem si přejel po vnitřní straně tváří. Poté mě v nečekanou chvíli surově chytl za zápěstí a přitáhl mě k sobě.

,,Nic nechápeš Zaio. Nic! Kdybys jen věděla. Kdybys jen věděla co JÁ se dozvěděl. Zajímalo by mě jak bys s tím naložila ty. A věř mi, já jsem teď fakt hodně nasranej, takže buď budeš spolupracovat, nebo to necháš na mě.''

Překvapeně jsem na něj hleděla. ,,To snad nemyslíš vážně? Ty jsi fakt neuvěřitelnej! TY máš vztek a potřebuješ si ho vybít na mně? Haló? Já jsem tu taky! A na rozdíl od tebe při smyslech! Proč bych měla spolupracovat? Hráblo ti? Jestli máš choutky, běž za někým jiným. Jak se vůbec opovažuješ-''

,,Yah! Sundej mě dolu!''

Hodil si mě přes rameno jako pytel brambor a někam se se mnou rozešel.

,,Vypadni,'' odhrnul z cesty Bubble, která celou dobu počas naší hádky štěkala jako smyslů zbavená. Ta ublíženě zakňučela a schovala se někam do rohu, odkud jsem ji neviděla.

,,Debile!'' kopla jsem ho kolene do hrudě. Teda...aspoň o to jsem se pokoušela.

Hned na to mi přišla pořádná rána na zadek. ,,Yah! Okamžitě - mě - sakra - pusť!''

Začal se tomu smát. Jak se tomu může do háje v tuhle chvíli smát?!

Přiznávám, že jsem měla trochu slzy na krajíčku. Měla jsem strach, co se bude dít. Dlouho jsme se neviděli - za tu dobu jsme se mohli oba dva hodně změnit - a on se po krátké chvíli takhle opije.

Copak ani po tom nemá v sobě kousek soucitu?

Během myšlení jsem byla puštěná do měkké matrace s dekou a několika polštáři. Taehyung se skláněl nade mnou.

Rukama se opíral kolem mých ramen a jeho ofinka mě lechtala na tváři. Začal mi tvář postupně pusinkovat až došel k mým rtům, o které se nejdříve lehce otřel a pak zopakoval to, co před danou chvílí.

Nevím ani jestli si to užíval, protože jak sám řekl, pouze si na mě vybíjí zlost a je opilý.

Já se mu dál zkoušela vzpírat, ale po několikátém pokusu, kdy jsem skončila ve spodním prádle, jsem to vzdala. Navíc jsem měla mínus, a to, že jsem pod tričkem neměla podprsenku.

Když to zjistil, na tváři se mu objevil potutelný úsměv a chtíč v očích jsem taky poznala. Dál si se mnou pohrával až to došlu do bodu, kdy jsme byli oba dva nazí.

,,Tae, nedělej to, prosím. Prosím. Mluvíš a jednáš pouze z opilosti...'' šeptla jsem a nechala stéct další slzu, která sklouzla po dráze svých předchůdců.

Sklonil se k mému uchu, do kterého mi zašeptal:

,,Ne. Na tuhle chvíli jsem se po dvou letech nemohl dočkat. Ty po tobě byly nic, protože když se jednou zamiluješ a osobu ztratíš, už to není ono. Proto si tě znova vezmu, jako bys byla moje. Kurva tak moc mě bolí, že jsem si tě nechal tak lehce utéct a nejsi moje. I když mě ničí, že to musí být tímhle způsobem, honey. Mianhae...'' dořekl a vnikl do mě.


•••

Tak.

A je to.

Já to napsala.

Za krátkou dobu.

Je tam tak akorát slov.

Neotravovala jsem zase tím tak onu skvělou osůbku. (mianhae za to předchozí :((( MynameChia  btw k ní se běžte podívat! Taky si zaslouží mnohem více fanoušků 💜💜💍)

A nakonec, jsem s tím i spokojená.

Co se to stalo?

Asi jsem omdlela.

JÁ JSEM S NĚČÍM TAKOVÝM SPOKOJENÁ.

A trvalo to jenom "pár" měsíců xDD

Takže všichni pomodlit a spát jo? ☺️

•••

Nicméně i tak moc děkuji za přečtení a pokud jste si nepřečetli předchozí oznámení, prosím udělejte to! ❤️❤️❤️

Taky děkuji moc za vaši úžasnou podporu ☺️ moc mě potěší, když mimo read nebo ⭐️ napíšete i moc milý komentář, nebo normální kritiku










JO A...





Před psaním jsem musela jen tak mimochodem vypít alespoň minimálně jeden kanistr HOLY WATER - ač to není tak dirty jako NěJaKé OsTatNí kNihY na WaTtu, kTerÉ "VŮBEC" nEčTu, "VŮBEC"

A i tak jsem se snažila, abych to napsala tak, aby to mohli aspoň trochu přečíst i ti, kteří jsou svatí stejně jako jednička na střední škole :'))

A hlavně taky doufám, že tam je minimálně chyb xDDDD

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro