Ráno Taehyungovi zazvonil telefon. 

Nechtěl to zvedat. Chtěl si užít svojí dnešní kocovinu tak aby mohl celý den spát. Hodlá se na ní vymluvit. 

Když ani po pěti minutách telefon neutichal rozhodl se vyhrabat z peřiny, kam se mezitím smotal jako rolka, a zvednout mobil. 

Možná to bude něco důležitého, pomyslel si. 

Raději at je to něco důežitého, jelikož díky třestihlavu co má díky kocovině, není v dobrý náladě, a pro toho kdo ho budí, by to nemuselo dopadnout dvakrát nejlépe. 

„Hm?" zabručel do telefonu ještě ze zavřeníma očima. 

„ Dobrý den pane Kime, tady Jeon Jungkook, chtěl bych s vámi o něčem mluvit" promluvil hlubokým hlasem Jeonguk. 

„Dobrý den....o čem chcete mluvit? A kdo jste, že mě budíte takhle brzo ráno " zeptal se už mín ospale. 

„Ah....chtěl bych s vámi uzavřít dohodu" 

„Dohodu? Jakou dohodu? O čem to proboha mluvíte chlape?!"  Taehyungův bolehlav se ozval. 

„Uklidněte se pane....Můžeme se domluvit na této adrese XXX? Je to nedaleká kavárna, když už nic tak si aspon vypijeme kafe" Jeonguk mohl jasně slyšet Taehyungův povzdych. 

„Dobrá....V kolik?" svolil nakonec Taehyung i když se mu vůbec nechtělo. 

Možná za to mohla kocovina, nebo to že nechtěl uzavírat dohodu s nějakým, určitě starým týpkem. Jedno z toho určitě. 

„Tak co ve čtyři? " zeptal se, i když otázka to vlastně nebyla. Podal to takovým tonem hlasu, že Taehyungovi naskočila husí kůže. Hned poznal že ten na telefonu má rád věci podle sebe. 

Takže výhoda pro něj....byl to dominant. 

„A-Ano...Nashle" típnul to dřív než by se osoba na druhém telefonu rozloučila. 

Telefon odhodil na druhou půlku postele, a zhluboka dýchal. 

„Co to sakra bylo?" zašeptal si pro sebe. 

S povzdechem zase nahmatal telefon, jen pro to aby se koukl kolik je hodin.  Bylo přesně 13:41 a on před chvíli teprve vztával. 

Nemáš chlastat když to neumíš! Ozvalo se jeho povědomí, a on musel uznat že mělo taky jednou pravdu. 

„To bylo naposled co jsem šel s Jinem chlastat" zamrmlal si pod nos, a odebral se do kuchyně, kde rychle zapil prášek. 

Zajímalo ho jestli je na tom Jin podobně, i když on s Namjoonem pijou poměrně často. 

„Alkoholici.." uchechtl se pro sebe. 

Řekl si že by si mohl dát nějaké jídlo, ovšem jen něco lehčího, jelikož nechtěl riskovat návštěvu záchodové mísy. 

Zdravím Vás! 

Jak se líbila kapitola? 

Tak co myslíte? Jaká dohoda?