14-Don't do it, angel ~
Už jsem v tom velkém baráku skoro hodinu, při čemž sedím na gauči v jungkookově pracovně, a on něco vypisuje.
Ani nevíte jak moc se nudím. Nemůžu dělat skoro nic. Jungkook mi sice nabízel že mě dokáže zabavit, při čemž na mě nezapomněl mrknout, což jsem teda hned zamítl.
Pak mi také nabízel ať se jdu koukat na televizi, což se mi líbilo, do té doby dokud mi nedošlo že tam potkám toho kluka u kterého jsem zapomněl jméno.
Budu mu prostě říkat bestie, na to se i hodí.
Vůbec nechápu proč ho Jungkook vůbec zaměstnává.
Mám chuť tu bestii vyprovokovat, aby na mě řval nebo aby mi třeba vrazil, tudíž by se Jungkook naštval a vyhodil ho. Teda snad.
Mohl bych ho takhle využít.. však se nic nestane.
Já už vím proč o mě můj ex řekl že jsem vypočítává svině.
Z mých myšlenek o pomstě, mě vytrhl Jungkookův hlas.
„Do háje Taehyungu! To mě jako ignoruješ?!" Skoro zařval, na mou nebohou osobu, kterou tady vlastně drží proti vůli.
„ Děje se něco?" Nevinně jsem zamrklal.
„Děje.. už mám hotovo, a mám na to chuť" usmál se na mě šibalsky.
V tu chvíli ve mě hrklo, jako nikdy.
Doufám že tím myslel že má chuť na čokoládový dort, a ne na to co si myslím.
„ Na dort?" Usmál jsem se nervózně.
Rozhodně s ním nechci hned spát. Ano už jsem se smířil s tím, že se ze mě stane Jungkookův jehelníček.
„Dort? Nejím dorty" mrkl na mě a zvedl se ze židle.
Mám se pozastavit nad tím že nejí dorty?! Bože co to je za člověka...
Pomalím krokem došel ke mě, a ruce položil za mě.
Tím pádem se dlaněmi zapřel o opěrku, co byla za mnou, a byl u mě mnohem blíž než jsem čekal.
„Copak andílku? Vypadá to...jako by ses bál. Ale to přece není možné ne?" Zašeptal mi do ucha.
Ne že by mi nenaskákala husí kůže...
Když už to vypadalo že mi dá pořádného francouzáka, tak někdo zaklepal na dveře.
Můžete dvakrát hádat kdo to byl...
Ano! Naše dobře známá bestie.
Jungkook se ode mě odtrhl, a sedl si vedle mě, při čemž si nezapomněl nadávat pod nos připomínky typu : já ho zabiju kokota, či jak se opovažuje mi kazit plány?!
Snažil jsem se zadržet smích, když ta bestie vešla s úsměvem na tváři, při čemž hned jak uviděl jak se Jungkook tváří, tak mu úsměv klesl, ale ten můj se ještě víc rozšířil.
„Co chceš?" Zavrčel Jungkook.
Všechno mi skvěle vychází.
„Přišel pan Yoongi s panem Hoseokem" podrbala se ta bestie na temeni.
„Arg! Ti dva blbci, si taky nemůžou najít lepší čas!" Zaskučel a dal si hlavu do dlaní.
„ Prý pro vás mají ty informace, co jste žádal" pověděl a podíval se na mě. Z jeho pohledu mě zamrazilo.
„ Pošli je sem" povzdechl si.
Bestie s pokloněním kývla, a zmizela za dveřmi.
„ Neměl bych taky ode-"
„Ať tě to ani nenapadne, andílku" zamítl ihned Jungkook.
Škoda, jsem se mohl aspoň zdejchnout.
Do místnosti vešel první týpek , který si ihned zabral křeslo... Vypadal jako kdyby se chystal spát.
„Yoongi! Ty lenochu!" Zaječel druhý, o poznání energičtější muž
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro