*O osm měsíců později - Německo*

„Za chvíli dojde k předání. Jsem na své pozici, abych do toho mohl později zasáhnout,” ohlásil Sam, jakmile se schoval na příslušné místo poblíž mostu, pod nímž mělo dojít k prodeji funkčních sér na pokusy na lidech. Samozřejmě na připravených dobrovolnících v Hydře.

„A Bucky s Natashou jsou kde?” optal se ho Kapitán kdesi na druhé straně od Wilsona.

„Co já vím. Asi někde spolu cukrujou.”

„Já to slyšel!” zavrčel Bucky do komunikátoru, když se mu konečně podařilo najít vhodný úkryt. Natasha se ukrývala mezitím někde jinde.

„Vždyť je to pravda,” nenechal se Sam odbýt.

„Taková jako to, že v čem máš ty křídla je baťůžek?” Bucky si musel prostě rýpnout a bylo mu jedno, že se jejich cíl pomalu blížil.

„To není baťůžek!”

„Tak dost vy dva! Jsou tady,” okřikla je Nat a oba vzápětí zmlkli. „Nemáš zač, Steve.”

„Bezva. Zatím vyčkejte na můj povel,” řekl Rogers do komunikátoru a zatím komunikaci přerušil.

Přijela pod most tři auta. Jedno patřilo kupci. Další dvě byly Hydry, která vezla cenný náklad. Jedno nákladní a druhé normální. Zastavili se a z obou aut vystoupilo několik lidí. Většinou byli ozbrojeni pro případ, kdyby došlo v výměně názorů.

Z auta kupce vystoupili tři. První se zdál být výše postavený, sluneční brýle, bílé sako, upravená kravata, ulízané černé vlasy dozadu a honosný knír. Ostatní dva byli jeho hrdý bodyguardi postávající v jeho blízkosti v též upravených oblecích.

„Pane Darwine,” oslovil ho jeden z mužů Hydry a podal si s ním ruce. Muž v bílém saku na něj kývl a sundal si z očí brýle, které si následně uschoval v náprsní kapse. Odhalil tak jeho zářivé nazelenalé oči.

„Máte to?”

„Jistě,” kývl Hydrant hlavou a pokynul na své vojáky, aby přinesli kufřík s nákladem, který před ním následně otevřeli. Byly v něm ampule se všemožnými séry s popisky a různých barev. Jednu z ampulí si vzal a podal jí kupci, aby si jej mohl prohlédnout z blízka.

„Ty séra jsou roztříděná do několik tříd. Co dokáže ta třída A?” optal se ho kupce s německým přízvukem se zaujatým pohledem směrem k vojákovi.

„Tušil jsem, že se zeptáte. Frede, pojď sem ty velkej moulo,” zavolal voják na někoho směrem k nákladnímu autu, z něhož se začali ozývat rány. Po krátké chvíli si rozerval zničehonic trup auta a vyšel z něj namachrovanej dvoumetrovej chlap pouze v kalhotech, takže všichni mohli vidět jeho vypracované tělo. Na vkus hrdinů to moc hezky nevypadalo, ale Hydra se s tím spokojila. Fred se tvářil vážně a naštvaně, jenže po pár sekundách ho to přešlo a aktuálního vůdce jednotky Hydry objal jako plyšáka. Dokonce ho i nevědomky nadzvedl.

„No to si dělají srandu,” zamumlal si pro sebe Bucky. Jenže netušil že nechal puštěný komunikační systém s týmem.

„To je fakt. Moc chytře nevypadá,” odvětila s přikývnutím Nat na Buckyho názor.

„Kde jsou ty časy, kdy nejhorší, co věda stvořila, jsem byl já,” povzdechl si Steven a dál se díval na situaci.

„Ty jsi aspoň před tím pokusem nebyl takovej idiot, jako ten Freddie,” ušklíbl se Barnes.

„To byl kompliment?” zarazil se Cap nad kamarádovi slovy.

„Ne, to se mělo dotknout tvojí osoby,” odpověděl na to Sam s klidem. Steve se zamračil a rozhodl se to vypustit z hlavy.

Mezitím mezi Hydrou a kupcem došlo k výměně tři kufříků sér za slíbenou částku peněz a Freda se furt snažili odtrhnout od Hydranta.

„Tohle má zabíjet?” ušklíbl se pohrdavě Darwin.

„Nevypadá sice na to, ale síly na super vojáka má dost,” vysoukal ze sebe voják, když se mu konečně podařilo dostat ze sevření.

Už Steve chtěl vydat povel k útoku, když v tom mu zazvonil mobil v kapse ohlašující příchozí zprávu. Začal litovat, že si ten přístroj vzal na misi s sebou. Protože to slyšel nejen on s jeho týmem, ale i nepřátelé.

Ti se dali na útěk a bodyguardi po Avengers začali střílet.

„Teď!” zakřičel Kapitán na všechny spojence povel a vyběhli z úkrytů.

Natasha se Samem se vrhli na vojáky Hydry. Steve s Buckym si vzali tajemného kupce a jako první mu vyřídili auto, aby nemohl utéci.

„Pane Darwine, vzdejte se,” pronesl Steve jednu ze svých klasických vět, když měl dojem, že padouch nemůže utéci. Muž se na něj pouze podíval, nasadil si sluneční brýle a usmál se.

„Až jindy, Kapitáne Rogersi,” zasalutoval, dal se na útěk a na oba Avengery zaútočili jeho bodyguardi. Stříleli po nich a Steve se skryl za svým štítem, zatímco Bucky měl jen z kovu svou ruku. V duchu Stevovi za jeho sobeckost, že se nechtěl podělit o svůj štít, nadával.

„Bucky, utíká!”

„Páni, no nekecej!” prohlásil ironicky Barnes, dostal se k jednomu z mužů a vyřídil ho svou levačkou. Když došli druhému muži náboje, Steve po něm hodil štít a omráčil ho ranou do hlavy.

„Rhodey, běží směrem k letišti. Dostaň ho,” řekl Steve narychlo přes komunikační zařízení k dalšímu spojenci, který poletoval nad zemí ve svém obleku War Machine.

„Rozkaz.”

„A my dva jde-” začal Kapitán na Buckyho, jenže na něj po chvíli přistál Sam s Natashou, které odmrštil plnou silou ten dvoumetrovej týpek. Super voják se otřásl nervozitou při pohledu na ty haldy svalů a naštvaný výraz nepřítele. „Ah kruci.”

Pořádně uchopil svůj štít a s nápřahem ho po něm hodil. Od svalů na břiše se naneštěstí kus kovu odrazil.

„Nemáš proti němu šanci,” uvědomil Sam Steva, jakmile se dokázal vzpamatovat z nárazu. Rogers tiše vydechl a probodl Falcona pohledem.

„Díky, Wilsone,” utrousil Kapitán a rozeběhl se na muže. Ten mu chtěl zasadit pěstí do hlavy, ale Steve okamžitě instinktivně uhnul a kolenem ho nakopl mezi nohy.

Očekával negativní reakci, ale dočkal se jen pobaveného úšklebku ze strany nepřítele. Bavilo ho sledovat, jak se nižší Avenger snažil. Rogers ztuhl a nervózně se pousmál.

„Nic?” pípl tázavě a Fred ho zvedl za límec uniformy nad zem. Kapitán začal kopat nohama a pokoušel se dostat na zem, ale už mu velikán vrazil pěstí do obličeje. Udělal mu tak tržnou ránu na rtu. Udeřil ho znovu a znovu.

Mezitím se ze země zvedla Natasha, vytáhla svoji zbraň napájenou elektřinou a po doběhnutí k těm dvěma pustila do země elektřinu. Dotkla se tak muže a ten s bolestným křikem pustil vojáka na zem.

Když agentka zmerčila, že již Steve je mimo něj, pustila do nepřítele elektřinu naplno. Po chvilce veselého se smažení padl na zem. Už Nat myslela, že je mrtví, ale Fred tak nahlas zachrápal ze spaní, až nadskočila leknutím.

„Ten má fakt tuhý kořínek,” ozval se přicházející Bucky spolu se Samem.

„Nemohla jsi to udělat trochu dřív?” zasýpal Cap, co se sotva ztěžka posadil.

„Dík by taky stačilo,” protočila Romanoffová očima a pomohla mu na nohy.

Zatímco si Steve držel krvácející nos a odpovídal na jednu z rýpavých otázek Sama, Natasha obdržela od Rhodeyho zprávu, že se mu podařilo bohatého kupce na útěku chytit. Do toho všeho později dorazil i letoun, který řídila Tonyho umělá inteligence.

„A já myslela, že si na mise mobily brát nemáme,” zasmála se Natasha, když pomohla Amerikovi do letounu a posadila se vedle něj. Zakroutil nad ní jen hlavou a už si krvácející nos přidržoval kapesníkem.

„Mám ho u sebe pro jistotu kvůli Amber. I když mi kolikrát píše kvůli naprostým hovadinám.”

„Například?” zajímala se rusovláska.

„Steve, prosím po cestě domů kup tamto. Steve, nezapomeň vyzvednout Lily ze školy. Steve, tamto a tamto,” začal imitovat svoji manželku a při přidržování jeho nosu to znělo až komicky. Natashu to rozesmálo, takže Steven raději přestal.

„Zdá se, že se ve svém prostém životě nenudíš,” přestala se Nat smát a ušklíbla se.

„Ne to fakt ne. I když…život s těhotnou Amber nesneseme s Lily ani jeden. Popravdě jsme rádi, když se můžeme na celý den někam vypařit, protože ty nálady…hrůza.”

„V tom případě je s ní celý den kdo?”

„Často to je Pepper, nebo Wanda. Mám Amber rád, ale už mi z toho všeho hrabe,” povzdehl si, zkontroloval, zda mu nekrvácí nos a kapesník dal pryč

„Už víte co to bude?” zeptala se Natasha celá nedočkavá.

„Budeme mít holčičku,” usmál se úlevně a už hledal po kapsách mobil, který byl nejspíš možná rozmlácený.

„Tomu říkám dobrá zpráva,” usmála se Natasha šťastně. „Bartonovi se holt daří víc kluci.”

„Jo to jo,” zasmál se se Steve a konečně mobil našel, takže už zjišťoval, co mu přišlo za zprávu. „Stark?” zarazil se, když na displeji bylo zrovna jeho jméno.

„Děje se něco?” pokusila se agentka vojákovi nahlédnout přes rameno, jenže včas uhnul a už si narychlo četl smsku.

„Sakra sakra sakra!”

„Co je?!” vyhrkla narychlo Natasha a už se po ní podíval Steve s vyděšeným pohledem.

„Amber praskla voda o měsíc dříve. Musím hned za ní do porodnice!”