Zase spoilery na Endgame. Já vím, ale i tak platí to samé, co u předešlých kapitol

**

Probrala jsem se s velkou bolestí hlavy a vlastně i celého těla. Otevřela jsem oči a zjistila, že se nacházím pod nějakou hromadou sutin. Na jednu z větších jsem zatlačila a shodila ji ze sebe. Poslední, co jsem si pamatovala bylo to, že jsem utekla z laboratoře, abych se uklidnila. Zavřela jsem se v zasedačce a pak mi spadl strop na hlavu. Omráčilo mě to. Teď jsem se probrala naprosto dezorientovaná a vůbec nechápu, proč celá základna spadla. Vyhrabala jsem se ze sutin a musela si dát ruku před obličej. Všude bylo moc prachu a já se ho nechtěla nadýchat.

Obloha byla naprosto bez života. Potemněla. Tak mrtvá nebyla ani předtím. Slyšela jsem výkřiky a rány. Dostala jsem se mimo trosky a snažila se zjistit, co se děje kolem mě. V dáli jsem uviděla, jak letěla Thorova sekera. To mě tolik neudivovalo. Spíš mě překvapilo, že jsem hned potom zahlédla i Mjölnir. Vždyť Thor říkal, že je zničený! Asi si přinesl suvenýr z minulosti. Jenže pak jsem uviděla něco jinýho, nebo spíš někoho. Byl to Thanos. Zrovna s ním bojoval Tony, Thor i Natasha. Ale kde byla rukavice s kameny?

Hodila jsem to za hlavu a vyběhla jejich směrem. Do toho jsem si nachystala schopnosti a čekala na vhodný okamžik k útoku. Neustále tam zavazeli ti tři. Thor udeřil Thanose z jedné strany a Tony v brnění z druhé. Natasha vždy přispěla nějakým elektrošokem. Kde jsou ostatní?

Následně se okolím rozlehla velká rána. Zapříčinila ji Carol, která se s pomocí schopností dostala ze sutin budovy. Raději jsem ještě ustoupila, jelikož Marvel plnou silou zaútočila na titána. Na svou obranu použil velký oboustranný meč. Domnívala jsem se, že je z nějakého hodně pevného kovu, když si ho na nás vzal. Tím její útok, neboli blížící se paprsek, zarazil. Chvíli spolu bojovali sami, než Carol Thanos odhodil někam pryč. Využila jsem příležitost a zaútočila taky.

Světelnými řetězy jsem mu zkusila vyrvat meč, aby se neměl čím bránit. Jakmile se mu omotaly řetězy kolem zbraně, všiml si mě. Jak nečekané. Zařval a zbraní ucukl stranou. Začala jsem litovat, že jsem držela druhou stranu řetězů. Jakmile letěly, vzalo mě to s sebou. Jako bych nic nevážila. Pustila jsem se a rychle si zmírnila tvrdý pád portálem vytvořeným těsně nad zemí. Rychle jsem se dostala na nohy a rychle se teleportovala jinam. Thanos na mě zaútočil mečem okamžitě. Dostala jsem se do bezpečí a připravila si v rukou štíty. Thanos se ke mně zase blížil. Schovala jsem se pod štíty a Thanos do nich plnou silou narazil mečem.

Podlomila se mi kolena a zároveň jsem bolestně vykřikla. Měl velkou sílu. Větší, než před tím. Čím víc tlačil mečem na štíty, ruce to přestaly zvládat. Krátce na pár vteřin se mi ho podařilo přetlačit a vyklouzla jsem spod něj.

„Amy, chytej!” zakřičel někdo na mě. Nacházela jsem se několik metrů od nepřítele a ohlédla se po hlase. Byla to máma a zrovna mi házela tátův štít. Zapojila jsem všechny smysly a bez váhání ho v plné rychlosti chytila. Jak mě to učil táta.

*Flashback*

„Zkus ten štít vnímat jako malý létající talíř, se kterým sis házela s Lily, když jsi byla malá. Musíš ho chytit tak, aby ti neublížil. Pokud si na to netroufneš, vyhni se mu. Věřím, že se svými smysly to zvládneš,” vysvětloval mi táta během jednoho tréninku před třemi lety. Byl to jeden z těch tréninků, kde mě učil využívat obratnost a sílu v boji.

Když hodil štít mým směrem, vyděsila jsem se a rychle před ním uskočila. Bála jsem se ho, když letěl v plné rychlosti přímo ke mně. Odrazil se od stěny za mnou a táta ho následně chytil.

„Soustřeď se. Nikdy ti ho nikdo nebude podávat z ruky do ruky. Všichni mi ho tu nahrávají házením. Až tu nebudu, bude tvůj. Chci, abys ho uměla používat,” pokračoval ve svém kázání. Povzdechla jsem si a sklopila pohled. V následujících vteřinách jsem ucítila na rameni jeho ruku v kožené bezprstové rukavici.

„Nedokážu to...”

„Ale dokážeš,” povzbudil mě s úsměvem a já k němu vzhlédla. Byl o hlavu vyspí než já. „Kdybych věděl, že to nedokážeš, netlačil bych tolik na tebe. Ale ty jsi po mně. Máš stejné smysly, tak je využij. Ten štít ti bude sloužit tak dlouho, jak budeš potřebovat. Ukaž mi, jak se chytá,” mrkl na mě. Pousmála jsem se. Byla jsem ráda, že mi takhle věřil. Ustoupil o velký kus dál ode mě. Neboli odešel na druhou stranu tréninkové místnosti a podíval se mi do očí.

Zhluboka jsem se nadechla a kývla na znamení, že může. Napřáhl se a v dalším momentu štít letěl mým směrem. Teď nebo nikdy. Blížil se ke mně rychleji a rychleji. Jakmile se ocitl u mě, zachytila jsem ho oběma rukama.

*Konec Flashbacku*

Tátova slova se mi zaryla do paměti, jako nikdy. Jeho minulost byla se štítem spojená. Přežil s ním v ledu a jeho všechny bitvy. Jako jeho nejvěrnější parťák. Teď jsem ho držela já. S pocitem, jakoby tu se mnou táta teď byl. Byl mrtví. Obětoval se, abychom zachránili ostatní a porazili Thanose. Já i Lily jsme jeho odkaz. Nechci ho zklamat.

Podívala jsem se mámě do očí a pousmála se. Nemohla za to, co se stalo. Nikdy by ho dobrovolně nezabila. Též se na mě podívala a vypadalo na to, že ji spadl kámen ze srdce.

„Kapitáne, dávejte rozkazy,” zaslechla jsem Tonyho, když Thor odrazil Thanosův další útok. Bylo to mířené na mě. Otočila jsem se směrem k Iron Manovi, který byl nedaleko mě. 

„Co tak najednou?”

„Máš štít,” odpověděl a mi a letěl směrem k Thanosovi. Vydechla jsem a štít v rukou si prohlížela ze všech stran. Když jsem uznala, že je na čase jít do boje, provlékla jsem si ruku do kožených řemenů na zadní straně. Byl vážně neuvěřitelně lehký.

Thanos během boje zvládl odrovnat Natashu i Tonyho. Postupně i Carol. Zbyla jsem na něj jen já s Thorem. Oba jsme se pokoušeli mu sebrat, případně zbraň. S tou byl mnohem silnější, než se zdál. Když se pokaždé Bůh hromu pokusil zaútočit kladivem nebo sekerou, Thanos to zvládl vykrýt. V boji jsem použila svoje kouzla i tátův štít.

Thor útočil dál, ale při jednom z manévrů nezvládl uhnout a Thanos ho omráčil. Následně ho chtěl i zabít, ale já se před něj včas postavila se štítem a ochránila ho. Nechtěla jsem přijít o dalšího. Thor už defakto patřil do rodiny, pokud s Lokim začnu chodit. Teda... Pokud se toho samozřejmě dožijeme.

„Jsi úplně stejná, jako on,” uchechtl si Thanos a velkou rukou mě povalil na zem, když jsem nedávala pozor. „Jsi vždycky tak, kde zrovna nemáš být a pak na to doplácíš. Přesně jako on.” Znovu mě přirovnal k mému otci a napřáhl se s mečem. Když meč začal klesat, rychle jsem se schovala za štít. Očekávala jsem od vibrania, že je nezničitelné, ale tohle mi vyrazilo dech. Thanosova zbraň se zasekla do hrany štítu.

Thanos meč ze štítu vytrhl a já dostala pár sekund času na to se zvednout a odvést titána za postupného boje dál od Thora. Docházela mi energie. Doufala jsem, že už to brzy skončí. Thanos znovu zasekla meč do štítu a tentokrát hlouběji. Jakmile zbraň vyrval, kus štítu se ulomil. Měla jsem v očích náznak slz. Doteď ten štít zvládl všechno, ale jakmile do mých rukou, zničil se.

Útočila jsem na nepřítele dál svými schopnostmi a zkoušela ho oslabit. Ale všechno to bylo marné. Při dalším nárazu meče se ulomil další kus štítu, až z něj zbyla jen půlka. Promiň, tati...

Thanos použil pěst a udeřil mě do hrudi. Při jeho síle jsem se ocitla o pár metrů dál a cítila jsem po těle palčivou bolest. Nejspíš jsem se musela o něco pořezat při pádu.

„Neboj se, maličká,” zaslechla jsem Thanosův hluboký hlas. Mluvil klidně a vůbec nebyl zadýchaný. Jak by taky mohl. Při boji se mnou se vážně nenamáhal. Podepřela jsem se rukou, na které jsem ještě stále měla polovinu štítu a unaveně se podívala na Thanose. Jeho výraz se mi zdál soucitný. Nejspíš se mi to jen zdálo. „Snažila jsi se hodně, ale ubezpečím tě, že to skončí rychle. Bude to bolet jenom chviličku.” Řekl a připravil se na to, aby mě jednou ranou meče zabil. Už se napřahoval, když v tom mu něco vyrazilo zbraň z rukou. Byl to Mjölnir, který vzápětí začal vracet z místa, odkud přiletěl. Thor se přece probrat ještě nemohl, ne?

Já i Thanos jsme se koukli, odkud to přišlo. V ten moment byste si řekli, že máte nejspíš halucinace po nějakých houbičkách nebo jste třeba zhulený, ale...vážně teď před námi stál Kapitán Amerika s Thorovým kladivem v ruce?!

„Jen přes moji mrtvolu,” zavrčel táta a za jeho zády se začalo objevovat víc a víc portálů, které pravděpodobně vytvářeli nějaký čarodějové. Nejspíš Wong dodržel slib a dorazil s pomocí. Portály vedli do všemožných míst. Hlavně do Wakandy, Titanu apod. Všichni, co zmizeli po lusknutí prstů, přišli na pomoc.

**
I know. I am son of bitch 😇

Jinak, pomalu se už chýlíme ke konci této povídky. Moc chci poděkovat za podporu a vaší přízeň, kterou jste mi umožnili během psaní této původní trilogie. Jinak mi přijde celkem škoda se se Stevem a Amber loučit. Až moc jsem si tuhle dvojici zamilovala. Rozhodla jsem se tedy po ukončení této knihy začít psát bonus s názvem I want you. Celý děj se bude odehrávat v posledním ročníku střední školy. Ne... Nikoho nekopíruji. Vím, že se na wattpadu poslední dobou objevilo hodně Avengers high school fikcí, ale tenhle nápad jsem měla ještě předtím. Doufám, že se setkáme i u této knihy ;)