Jakmile Bucky opustil svůj stan, aby svolal novou schůzi, nechal tam Steva i Amber o samotě. Amber si oddechla, že jim to vyšlo a Kapitán k ní pomalu přistoupil. Pousmála se, když ji chytil kolem pasu a přitáhl k sobě.

„Steve, tady ne,” zasmála se, když ji políbil.

„Ještě získáme tu kostku a budeme doma. Není to nádhera?” usmál se a dál Amber držel. Neměl v plánu ji jen tak pustit.

„Víš, že stále musíš projít kolem sebe, abychom ji získali,” vyvedla svého manžela z omylu a nevině se usmála. Neměl zrovna rád, když mu někdo kazil radost. Ale u Amber to zkousnout ještě zvládl. Jak by to jinak doteď s ní zvládl?

„To zvládnu,” uculil se a znovu přitiskl své rty na ty její, které do sebe dokonale zapadaly jako dílky puzzle. Oba vojáci by se zvládli líbat do nekonečna, jenže i oni jakožto vylepšení měli bohužel stejně omezený přísun vzduchu, jako ostatní a museli se od sebe po chvíli odtáhnout, aby se nadechli.

Akorát na čas vešel do stanu Bucky, který je tam na chvíli o samotě. Když oba uviděl, byl překvapený. Nikdy by ho nenapadlo, že by spolu Amber a Steve měli poměr. Oba si ho všimli a hned se od sebe odtrhli. Sice se to před ostatními nebáli skrývat, ale poslední Buckyho reakce nebyla zrovna příjemná.

„Co- Vy jste- Co?!”

„Manželé,” odpověděli mu oba najednou sborově. Bucky by si v ten moment nejraději dal facku, aby se probral, jenže ranní ledová sprcha, kterou mu dopřálo komando, bylo víc, než povzbuzující. Nemohl spát.

„Bože. Co se to poslední dobou děje!”

„Bucky, klid!” pokusil se jej Kapitán uklidnit, když k němu doběhl. Barnes na něj upřel naštvaný pohled a vzápětí od sebe Rogerse odstrčil. „Nech si to vysvětlit.”

„To jste nemohli něco říct?! Já si začal dělat naděje, že můžu Amber konečně pozvat na rande!” štěkl Bucky podrážděně. Steve vzápětí udělal ublížený pohled a Amber se ušklíbla. Tak tohle vážně nečekala.

„Fakt? To tě žere tohleto?” zasmála se a přišla blíž k oběma mužům. James se zamračil a brunetka ho vzala za ruce. „Buckýskuu,” udělala psí oči a zkusila tak kamaráda obměkčit.

„Neříkej mi tak,” zakňučel. Při tom oslovení si přišel trapně. Steve si pobaveně uchehtl, čímž si vysloužil od Barnese ránu do žeber. Amber se ho nezastávala. Neměl se mu vysmívat a tak to schytal oprávněně. „Domluvil jsem tu schůzi. Za chvíli dorazí i Stark, abychom to probrali.”

„Díky,” usmála se na něj Rogersová a nebránila mu v opětovném odchodu ze stanu. Podívala se následně na Steva, který se vzpamatovával z toho jak ho udeřil Barnes. Ublíženě se po ní podíval pohledem: Proč jsi mi nepomohla. „No co. Nemáš být škodolibej,” pokrčila rameny a vydala se za Buckym ze stanu.

**

„Je to hodně naléhavé? Musíme vyrazit na tu misi,” prohlásil úsečně Dum Dum, když dorazil do hlavního stanu na schůzi, kterou Bucky svolal. Všichni z komanda nevěděli, o co se jedná. Po domluvě s agentkou Carterovou byl zavolán i Howard, který přijel po štěrkové cestě v jednom ze svých drahých aut. Všichni si museli zakrýt uši, jelikož při brzdění z velké rychlosti kola auta udělaly nepříjemný zvuk.

„Stark?!” vyhrkl následně plukovník Phillips, jakmile spatřil svého starého kolegu. Před událostí s Hydrou byli velkými přáteli. Howard vystoupil ze svého auta a rozhlédl se kolem. Akorát došel zbytek komanda a Amber se Stevem a Buckym už čekali ve stanu, který byl mírně pootevřený. Tím pádem bylo vidět dovnitř i ven.

„To jsem já. Je příjemné vidět staré přátele,” Howard se falešně usmál a v doprovodu zraků všech vešel do stanu. Kývnutím pozdravil Rogersovi a posadil se na jednu z židlí u stolu. Do stanu vešel i zbytek, i když nedobrovolně a taky se postupně usadili. První, po kom se komando podívalo, byl Steve. Opět s tváří muže, kterého předtím považovali za zrádce.

„Co ten tu dělá?!” opět se ozval vůdce komanda.

„Co kdybys na chvíli držel hubu a vyslechl si, co chceme říct!” zavrčela na něj Amber a probodla ho pohledem. Dum Dum se raději stáhl a mlčel.

„Díky,” pousmál se Kapitán na Amber a vstal. Phillips si ho prohlížel nedůvěřivým pohledem. To však Rogersovi neubíralo na sebevědomí a po všech se podíval. Jednoho po druhém si pozorně prohlédl, než se nadechl, aby mohl začít vysvětlovat, proč se všichni sešli. „Nerad vás všechny ruším, když máte v plánu vyjet na misi, ale je tu něco, co byste měli vědět. Nejsem od Hydry a nikdy jsem nebyl. A i kdyby jo, tak nedobrovolně,” povzdechl si, když si vzpomněl na moment, kdy jeho, Buckyho i Amber náraz ovládl Zemo s pomocí určitých slov. „Proste zkrátka... Díky mně můžete boj s Hydrou ukončit.” Steve si v ten pocit přišel jako narcista, jenže on měl bohužel pravdu. Nad Hydrou vyhráli jenom díky němu. Bez Kapitána nejsou schopni dát dohromady schopný tým, aby vyhráli. Tenhle spor trval už moc dlouho.

„Nějak si věříš, hochu,” ušklíbl se Gabe. Steve protočil očima a podíval se po Starkovi i Amber, jestli by mu trochu nepomohli.

„Má pravdu, Gabe,” podpořila Rogersová Kapitána. „Nikdy tenhle tým vyhrát nemůže, protože nemá schopného Kapitána, co by je vedl,” mluvila dál. Ignorovala i naoko uraženého Dum Duma, co si z tohohle vyvodil, že je na nic. „Hydra má super vojáka, ale co když i my budeme mít super vojáka?”

„Budeme mít stejnou výhodu?” nadhodila Peggy.

„Ano,” souhlasil Rogers a usmál se na agentku. „Rogers není v Hydře dobrovolně a můžeme ho přetáhnout na naší stranu, ale musíte mi pomoct dostat se dovnitř. Pokud zaútočíme v samotném srdci, můžeme vyhrát.”

„Kdo vůbec jsi?” zeptal se nechápavě Jim. Byl mimo, jako zbytek týmu. Nikdy z nich nevěděl tolik, jako on.

„Když vám to řeknu, stejně mi to neuvěříte.”

„Schválně,” řekl Monty a všichni čekali, co ze Steva vypadne. Situace byla v ten moment opravdu napjatá. Rogers chvíli váhal, jestli se odhalit a říct, že jsou v tomhle vesmíru dva. Jenže se bál, že to nepochopí a zavřou ho. Už takhle měl problém s vybudováním důvěry k nim.

„Je to Steve Rogers,” odpověděla za něj Amber a všem ve stanu se zatajil dech. Dívka si vysloužila nechápavý pohled i od svého muže, kterého však ignorovala.

„Amber, co to dě-”

„Je ze stejné dimenze, jako já. Prošel projektem zvaným Znovuzrození a stal se z něj super voják. Je to naprosto identická osoba, jako ten, kterého má u sebe Hydra. Ale tomuhle Kapitánovi můžete věřit. Díky němu jsme zvítězili nad Hydrou...”

„No do-” chtěl Dum Dum zaklejt, ale už se zase probrala Stevova slušnost k života.

„Mluv slušně!” napomenul ho.

„-háje,” Dugan to i tak do řekl, ale trochu jinak, než chtěl. Rogers to raději dál neřešil a než se někdo začal ptát na jeho vzhled, sundal si už definitivně krycí zařízení. Nehodlal to už nadále nosit. Byl rád sám sebou.

„Půjdete do toho se mnou?” zeptal se Rogers všech s nadějí v hlase. Zavládlo ticho. Plukovník Phillips se zvedl ze svého místa a vydal se směrem ke Kapitánovi. Ten zachoval klid a čekal, co bude následovat. I když Phillipse znal, pořád nikdy nemohl odhadnout, co od něho čekat. Zastavil se před ním a podíval se mu upřeně do očí.

„Říkáte-li skutečně pravdu, tak s námi můžete počítat. Dlouho jsme čekali na někoho, jako jste Vy... Rogersi.”

„Nezklamu Vás, plukovníku,” zasalutoval Steve a po té dal ruku zase dolů. Phillips se jen pousmál a otočil se na Starka.

„A Vy, Starku. Máte nějaké vychytávky, co by nám mohly pomoci?” tázal se Howarda. Howard se zářivě usmál a vstal ze svého místa.

„To se ví, že ano. Dejte mi chvilku,” s tím Stark odběhl ven ze stanu. Nejspíš ke svému autu. Za chvíli se vrátil a nesl Stevův štít, který si u něj Kapitán nechal, luk z vibránia, toulec s šípy a jiné zbraně pro ostatní členy komanda. „Myslím, že tohle se vám všem bude hodit,” položil zbraně na stůl a ostatní si je rozebrali. „Omlouvám se, Steve, ale nestihl jsem ti připravit uniformu.” Podíval se omluvně na blonďáka, který si akorát provlékl ruku do dvou kožený řemenů na druhé straně štítu.

„To není třeba. Já už ji mám,” usmál se Rogers a nastavil si oblek od Bruce, aby nabral vzhled uniformy Kapitána Ameriky. Měl ho v nastavení a nyní ho jen aktivoval. Do toho se mu na hlavě objevila i helma s velkým A na čele. Všichni z komanda při pohledu na Kapitána Ameriku žasli. Včetně Buckyho.

„Jak, že si říkáš?” zeptal se ho se zájmem Jim.

„Kapitán Amerika.”

**

Pár hodin po té už většina v čele s kapitánem číhala asi dva kilometry od základny Hydry. Čekali. Měli nový plán. Tenhle byl daleko lepší a jasnější, než jaký navrhoval Dugan. Plán byl chytit zdejšího Rogerse a Steve z druhé dimenze by se dostal dovnitř místo něj. Nikdo v Hydře nevěděl, že jsou dva a to jim dalo patřičnou výhodu.

Čekali schovaní za stromy, než konečně zaslechli zvuk motoru od auta a pár motorek. Steve naznačil týmu, aby ještě počkali. Na druhé straně cesty byla schovaná Amber a přes cestu bylo natažené ne moc viditelné lano. Bylo to menší překvapení pro ty, co brzy dorazí.

Akorát že zatáčky vyjeli motorky s vojáky Hydry. V čele jel Kapitán a za nimi jedno větší vojenské auto. Stále komando s Amerikou čekali. Po pár vteřinách motorka kapitána Hydry na jela na lano, takže se o něj vozidlo zarazilo a Hydra přeletěl přes řídítka. Po pár kotrmelcích přistál na čtyřech. Stejně dopadli i ostatní vojáci, co jeli za ním, ale někteří najeli do sebe a nebo narazili do stromů. Auto se zastavilo sotva půl metrů od pasti.

„Teď!” zavelel Kapitán Amerika a všichni vyběhli ze svých úkrytů. Během pár vteřin se strhl na lesní cestě naprostý masakr. Většina vojáků byla zabita, nebo uvedena do bezvědomí. Kapitán Amerika mezitím sváděl boj s Kapitánem Hydrou a byli velice vyrovnaní. Byli stejně silní, ale ten z Hydry používal spíše styl boje Hydry. To Stevovi z jiné dimenze dost nahrávalo.

Rychle uhnul, když ho druhý Steve chtěl napadnout štítem. I když nerad, udeřil ho svým štítem do břicha, čímž si získal trochu času. Kapitán Hydra se však nevzdal a i přes bolest to Amerikovi vrátil. Dvakrát tak silněji, než jeho dvojník.

„Steve, hrabou se ti v hlavě. Prober se,” promluvil na něj Amerika chraplavým hlasem.

„Proč vypadáš a mluvíš jako já?!” zavrčel Hydra a zaútočil znovu štítem. Amerika rychle zareagoval a schoval se pod svým, takže při nárazu dvou štítů do sebe to vyvolalo obrovskou vlnu, která oba dva od sebe odhodila.

Oběma trvalo asi minutu, než se vzpamatovali a postavili se zase na nohy. Amerika byl ale rychlejší a než se Hydra stihl postavit, schytal to štítem do hlavy. Natolik silně, aby ho to omračilo.

„Být tebou, tak zůstanu ležet,” lapal Amerika po dechu a zvedl se země druhý štít. Mezitím k němu došlo komando, co se postaralo o nepřátele a zaraženě si prohlíželi oba kapitány.

„O-on je-” zděsil se Barnes, ale Steve mávl rukou, aby mlčel.

„Je jen v bezvědomí. Probere se, ale už bez Hydry v hlavě,” uklidnil ho a Bucky si výrazně oddechl. „Pohlídal by jsi mi něco, než se vrátím?” usmál se na svého kamaráda a podal mu svůj štít s hvězdou. Ten se znakem Hydry si nechal.

„Spolehni se,” přikývl James a štít si od něj převzal. Rogers si mezitím naskenoval oblek Kapitána Hydry a po té si ho aplikoval na svůj oblek, aby ho měl místo převleku. Nyní byl plně připraven infiltrovat Hydru.

„Buď opatrný,” došla k němu Amber a starostlivě ho objala. Kapitán ji objetí opětoval a políbil ji do vlasů.

„Budu. Jakmile získám tu kostku, ozvu se,” usmál se na svou manželku a letmo ji políbil na rty. Nakonec se taky usmála a opětovala mu to. Měla o Steva strach, ale věděla, že mu nemůže stát v cestě.