„Když jsi říkal, že otevřeme Wakandu vnějšímu světu, tak jsem si to představovala trochu jinak,” řekla Okoye nabroušeně, když spolu s pár členkami jejích vojáků a jejím králem Wakandy T'Challou šli naproti přistávajícímu letounu.

„A co sis představovala?” zeptal se jí T'Challa, když se zastavili kus od letounu.

„Olympiádu. Možná i Starbucks...”

Letounu přistál a rampa k výstupu se otevřela. Začali ven vycházet různé známé tváře. Steve, Natasha, Sam, Lily a další. T'Challa se při pohledu na Kapitánovu dceru zatvářil zaskočeně, jelikož ji naposledy viděl naživo na letišti v Berlíně před dvěma lety. Jinak ji občas zahlédl na fotkách, které Steve ukazoval přátelům. Když však byl Kapitán blíž, oči upřel na něj.

„Zdá se, že ti pořád za něco děkuji,” usmál se Rogers na krále a podal si s ním ruce na pozdrav.

V ten moment se před T'Challou uklonil Bruce a tím si vysloužil nechápavé pohledy všech. Včetně krále.

„Co to děláš?” zeptal se ho Rhodey zaskočeně, i když mu předtím řekl, že se klanět má.

„Eh, to tady neděláme,” uvědomil T'Challa Bruce a naznačil i rukama nesouhlas. Bruce se vyčítavě podíval po War Machinovi, který se vzápětí rozesmál. „Ty musíš být Lily, že?” promluvil T'Challa následně na fialovovlasou dívku za ostatními. Lily zpozorněla a po muži se podívala s naprostým zájmem. Její otec jí naznačil, aby přišla blíž. Poslechla a váhavými kroky došla úplně dopředu.

„Těší mě, že Vás poznávám, Vaše výsosti,” dívka se pousmála na Wakanďana a podala si s ním ruce.

„Pro všechny T'Challa. A taky tě rád poznávám, Lily.”

„V klidném a mírném místě?” naznačila tím Rogersová tehdejší boje na základně, když mu šlo o Buckyho a jeho smrt. Až později zjistil, že Barnes byl stejná oběť, jako T'Challův zesnulý otec.

„Přesně tak,” T'Challa se tomu zasmál a jejich ruce  se následně pustili. Z Lily opadla všechna nervozita, jelikož jí Sam v letounu vyprávěl, jak je král přísný a zlý. Mělo jí dojít, že si z ní jen utahoval. „Takže, jak silný útok máme očekávat?” zeptal se T'Challa, jakmile se otočil a s ostatními se vydali směrem k hlavní budově jeho království.

„Pane, myslím si, že byste měli čekat velmi silný útok,” odpověděl mu Bruce narychlo za všechny.

„Jak jsme na tom?” zeptala se po té Natasha krále.

„Podpoří vás královská garda. Hraničáři, Dora Milaje a,” T'Challa začal vyjmenovávat všechny posily do armády proti Thanosovi. Při načatí poslední posily ukázal kdesi do strany. Tím směrem zrovna přicházel blíž Bucky spolu s Amber. Byli rádi, že zase vidí část, co mají opravdu rádi.

„A dva lehce labilní století vojáci,” řekl s úsměvem Barnes, když se podíval na všechny příchozí. Steve se usmál taky a s kamarádem se objal. Odtáhli se od sebe a Rogers stále ještě držel Buckyho za rameno.

„Jak je, Bucky?” zeptal se ho a zaujatě si ho prohlédl od shora až dolů. Neviděl ho dva roky. Byl překvapen jeho vzhledem a také novou paží místo obvyklé stříbrné s červenou hvězdou od Sovětů.

„Celkem fajn... Na konec světa,” odpověděl mu Bucky, když si též za pár sekund zvládl Steva prohlédnou. Pustili se a ještě si vyměnili naposledy šťastné pohledy, než se Kapitánova pozornost přesunula na Amber. Postávala kousek od davu a tvářila se vážně. Steve šel i tak blíž a očekával, jak ho manželka seřve za to, že ji tu nechal rok bez zpráv o svém stavu.

„Ahoj, rád té zase vidím,” zašeptal, když se nacházeli pár centimetrů od sebe. Amber si ho prohlížela zaraženým a zároveň vážným pohledem. Naposledy si svého manžela pamatovala ještě bez vousů a jeho uniforma ještě nebyla tolik zničená jako teď. I když byla tehdy u toho, jak si z uniformy strhl stříbrnou hvězdu, co se v minulosti nacházela na přesném středu vojákovi hrudi. Už se za znak Ameriky nepovažoval.

Když se to stalo, Amber si to vyčítala. Steve za to nemohl. Šlo o 16. prosince 1991. Den a rok, kdy Amber a Bucky dostali misi zabít Howarda Starka a Mariu Starkovou. Tonyho rodiče. Steve se obou před dvěma lety zastal a tím začala opravdová válka mezi Iron Manem a Kapitánem Amerikou.

Původní plán Rogersové byl Steva seřvat a dát mu výchovnou facku, ale přemohly ji emoce a city, které k vojákovi nesla. Místo svých původních plán, muže objala kolem krku. Musela stát na špičkách, aby se mohla rovnat úrovni jeho výšky.

„Ty mě neseřveš?” Steven se zatvářil překvapeně, když ji objal a vysadil si ji kolem pasu, aby se nemusela nijak namáhat. Amber se odtáhla a pohlédla do záplavu mořské modři v jeho očích.

„Až jindy,” pousmála se. Rogers se též úlevně usmál, že nedostane výprask a oba se procítěně a láskyplně políbili. Pocítili i přes aktuální dění ve světě... I ve vesmíru, že se to může dát zase do pořádku.

Jenže jejich kouzelná a romantická chvilka netrvala věčně. Poblíž nich si odkašlala Lily, aby dala oběma na vědomí svoji přítomnost. Odtáhli se od sebe a překvapeně se po svojí již plnoleté dceři podívali. Steve pustil Amber zpátky na zem.

„Lily...” vydechla Amber a smutně se na svoji dceru pousmála. Lily doteď zachovávala ledový výraz, avšak po chvíli se taky usmála.

„Mami...” řekla a obě si padly do náruče. Po dlouhé době Amber zase držela svoji dceru v objetí. Tak pevném, že by je od sebe nic neodtrhlo.

„Vyrostla jsi do krásy,” pochválila matka dceru, když se krátce na to odtáhly. Lily se začervenala a do obličeje jí spadlo pár pramínků vlasů.

„D-díky,” zakoktala mladá Rogersová a rychle si vlasy urovnala.

„Hej, Amber! Taky mě políbíš a obejmeš na přivítanou?” ozval se Wilson mezi ostatními z týmu. Steve ho probodl pohledem, Lily se zasmála a jmenovaná držela na tváři Pokerface.

„Hmmm. Čokoládu jsem už dneska měla, ale obejmout bych tě mohla,” zazubila se a Sam se zatvářil uraženě. Amber není rasista. Jen ráda do naší létající čokošky rýpe.