
21.
Jakmile Loki zmizel v portálu, rychle jsem se dostala portálem do svatyně, kde by měl být, jenže tam nikdo nebyl. Bylo tam obvyklé ticho, prázdno a taky známá ozvěna. Jenže to mi bylo někde.
„Strangi, něco jsi nám sebral a já to chci zpátky!"křičela jsem přes celou místnost, až se to odráželo od zdí a štěstí, že je to nezbouralo. Čekala jsem nějakou chvíli, než se konečně ozvaly povědomé kroky a na schodech se objevil čaroděj.
„Co tu řveš?!" zakřičel na mě. Ušklíbla jsem se pro sebe. Nechtěl, abych mu tam řvala a přitom to sám dělal. Jaká ironie.
„Kde je ten zelenej cápek."
„Hulka máte přece na základně," zatvářil se Stephen nechápavě a sešel ze schodů úplně dolů.
„Jsi tak blbej, až to bolí," povzdechla jsem si.
„A ty mi zase nedodáváš přesné informace," zamračil se a překřížil si ruce na hrudi.
„Loki ti jako služebná asi moc neposlouží."
„Když bude tady, tak nikomu nebude na obtíž," bránil se Strange.
„A Thor zabije mého tátu. Co víc si přát," pronesla jsem ironicky a Stephen si akorát tiše uchechtl.
„Už jednou jsem tu Lokiho měl a zvládl jsem to. Když ho bude chtít Thor vidět, vyřiď mu, že ho má hledat tady."
„Kam jsi ho zavřel? Do komnaty pro nejvyšší potřeby?"
„Ne."
„Do posvěceného kruhu na démony?"
„Moc se díváš na filmy, Rogersová," obvinil mě Strange otráveně. Zatvářila jsem se dotčeně a odvrátila pohled ke tvořícímu se portálu u stropu, z něhož za chvíli vypadl na zem Bůh lži a klamů.
„Prohnanej midgardskej červe!" zavrčel směrem na čaroděje, když se z pádu probral a ihned se vyškrábal na nohy. Už chtěl na Stephena vystartovat, ale já seu postavila do cesty.
„Klídek, Loki. Jo?"
„Uhni mi z cesty, ať dokončím to, co jsem tehdy začal!" procedil polobůh skrz zaťaté zuby. Podívala jsem se na něj pohledem typu, jestli si ze mě nedělá akorát dobrý den.
„Toho můžu zabít jenom já, takže se trochu zkroť," můj výraz se změnil na káravý.
„Midgarďané. Phe, jak podřadný druh," uchechtl si pošetile a trochu se uklidnil.
„Říká někdo, kdo předstíral svoji smrt tolikrát, že už to není ani trapný," rozhodla jsem se mu to vrátit a už chtěl něco říct, ale rozhodl se zůstat mlčet. Jen na mě zíral s pootevřenou pusou, jako Stephen, který nechápal dočasnou situaci.
„Jste všichni stejní," pronesl s ledovým klidem a vydal se pryč. Jenže bohužel si neuvědomil, že prošel jedním z portálů, co zrovna vytvořil Strange a tím se vrátil zase o tři metry dozadu.
„Neřekla bych a teď pěkně pomašíruješ zpátky do Brooklynu. Je mi jedno, že se ti tam nelíbí."
„A když řeknu ne?" zastavil se a šel pryč od portálů.
„Tak tě tam dostanu i tak a přivážu tě na celý měsíc k židli," odpověděla jsem mu s úšklebkem. Loki si jen pohodově usmál.
„Dokaž to."
**
„Zatraceně! Pusť mě z toho!" zaječel na mě Loki, když jsem po teleportaci zpět do pokoje dodržela moje slovo. Skutečně jsem ho přivázala k židli, ale ne provazy, jelikož ty jsem nenašla, tak jsem použila magii.
„Chtěl jsi, abych ti to dokázala, tak tady to máš. A přestaň hysterčit," poučila jsem ho a sedla si na postel. Zamračil se. „S jakým druhem mučení mám začít? Waterboarding?"
„Co to je?" tázal se mě bůh znuděně a přestal sebou nesmyslně škubat ve snaze se osvobodit.
„Mučící technika vodou," odpověděla jsem mu s ledabylým pokrčením ramen. Ani na sekundu mě nepřestal propalovat pohledem.
„Phe," odfrkl si, jako bych byla podle něj nějak naivní.
„Máš nějaký problém?"
„Jo. S vámi všemi," odpověděl mi ledově a odvrátil pohled jinam. Pouze jsem nad ním zakroutila hlavou a dala se k odchodu.
„V tom případě já už tedy půjdu," umanula jsem si a natáhla ruku klice.
„Co? Ne, počkej!" zadržel mě náhlým výkřikem, čímž všechnu moji pozornost strhl na sebe. „Nemůžeš mě tu nechat takhle!"
„Ale můžu. Ty si tu hezky posedíš a my budeme žít v klidu a míru."
„Tohle je tak ponižující," povzdechl si nahlas se sarkastickým nádechem. Ušklíbla jsem se a otevřela dveře od pokoje.
„Tak dobrou noc, Lokísku," zacvrlikala jsem s úsměvem a opustila pokoj dřív, než stihl mít nějaké připomínky na moje řeči.
**
Tak kdo postřehl, že v této kapitole se úplně poprvé ze čtyř knih objevili věty z popisu knihy? Původně byl plán to nedávat ani do jedné knihy, ale když už to sem takhle hezky sedělo :D
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro