12.
*O rok později - Africké pobřeží - Quinjet Avengers*
„Ale notak. Přece každý ví, že to spolu už nějaký ten pátek táhnete, tak se přiznej.”
„Jenže mně se nechce a i kdyby to byla pravda, tak to stejně nepřiznám,” zaculil se pobaveně Bucky nad svou odpovědí, když u něj vyzvídal Steve. Museli nějak zabít čas, když letěli na misi až do Afriky.
„Ne vůbec jsi před týdnem nešel kolem Natashy a náhodou jí neplácl po zadku se slovy: "Tamto si večer vyřídíme".”
„Hele, furt lepší, než po zadku plácnout Thora,” pokrčil Bucky nezávisle rameny a pohrával si s nožem v ruce. Steve se zašklebil a kamaráda si jen pobaveně prohlížel.
„Zkušenost?” uchechtl si nad představou, jak Bucky prochází kolem poloboha a plácá ho vzápětí po zadku.
„Ne moje, viď, Amber?” zasmál se Barnes při pohledu na Amber, která do sebe lila flašku vody při chůzi k nim. Sedla si na jednu z beden u lavic, na níž seděli oba vojáci a po té polkla vodu.
„Tak jsem prohrála sázku, a co. Nakonec to nebylo tak špatný.”
„V jakým smyslu?” zarazil se Steve, jelikož nastoupila jeho žárlivá stránka vůči situaci.
„Má ho velkej, dobře vytvarovanej a-”
„Stop! Stačí!” zvedl Kapitán ruce nad hlavu s pomyšlením, že by tím zvládl urovnat situaci. Amber si ho chvíli překvapeně prohlížela, než vyprskla smíchy a následovně i Winter Soldier. „Jděte někam,” zamumlal si pro sebe Rogers a udělal uražený pohled.
„Stevie, nezlob se,” zacvrlikala omluvně jeho manželka a sedla si na lavici vedle něj, při čemž mu rozcuchala vlasy. Bucky se při pohledu na pár ušklíbl a mlčky je pozoroval.
„Aaale…to nic,” vydechl Steve a položil hlavu bokem na její rameno.
„Mám na vás dva otázku. Jak jste svůj vztah dokázali celou tu dobu vůbec skrývat? A ještě před nejvíc ukecanou partou lidí s Dum Dumem v čele?!” nakonec je Bucky vyrušil.
„Bylo to složité, ale dalo se to. Vlastně o tom jediný věděl Phillips, Peggy a později i Howard. Nikomu z komanda jsem to neřekla,” odpověděla mu Amber a rázem zesmutněla při vzpomínce na přátelé, s nimiž bojovala ve druhé světové válce proti Hydře.
„Taky mi chybí,” přitakal Bucky a tvářil se vůči Amber soucitně. Přikývla a pohladila Steva po vlasech, který jí na rameni nedopatřením během toho usnul. Amber se nad tím pousmála.
„Je pořád stejný, že?”
„Jenom trochu vyšší a víc věcí, co by se tu dalo o něm vyjmenovat,” zasmál se Barnes a pozoroval Amber, jak pomalu hladila spícího manžela po hlavě.
„Poslední dobou jsme pořád jen na misích. Lily s Amy vídáme sotva dvakrát až třikrát týdně a pomalu cítím, jak se jim vzdalujeme.”
„Vzal si toho na starost až moc. Měl by trochu relaxovat, jinak takhle bude usínat pořád,” řekl Bucky starostlivě a vstal ze svého místa. Amber se po něm podívala a zrovna vešla do jejich kabinky, co byla součástí Quinjetu, Maria Hillová.
„Jsme skoro na mí- …Kapitáne?” zarazila se při pohledu na Avengera, jak spal a nevěděl o tom, co se děje kolem něj. Neprobudilo by ho ani to, kdyby venku zuřila třetí světová válka a padali tam atomovky.
„Proberu ho,” řekla Amber směrem k Marie a ta jen krátce mlčky přikývla.
„Za pět minut musíte skákat. Připravím vám padáky,” po té Maria odešla. Amber se okamžitě pustila do probouzení Rogerse. Doufala, že to bude jednoduché, jenže ani po několika zastřešení to s ním nehnulo.
„Ten spí tvrdě, jak kdyby byl zase u ledu,” pronesl Bucky s vážným výrazem. Amber na to nereagovala a pokračovala dál. Nakonec se jí to konečně povedlo a Steve si už unaveně mnul oči a snažil se zorientovat o dění kolem něj.
„Už jsme tam?” zeptal se zmateně a ospale. Amber s Buckym se po sobě jen podívali.
„Jo, Maria na nás čeká s padáky.”
„Aha,” znělo to spíš jako zamumlání a vstal z lavice. Trochu se zapotácel a tak ho Winter Soldier okamžitě podepřel.
„Neblbni. Pošlou sem někoho jinýho. Jsi unavený,” pokusil se ho Bucky přemluvit, aby misi nechali být, jenže ve druhou chvíli se mu Steve vytrhl.
„Nespal jsem 48 hodin. Další dvě mě nezabijou.”
„Tobě úplně přeskočilo!” vyštěkla Amber ustaraně a naštvaně zároveň. „Podívej se na sebe. Sotva se držíš na nohou.”
„Jsem v pořádku, vážně,” pokusil se ji Kapitán přesvědčit a natáhl se pro helmu, kterou si následně dál na hlavu. Amber nemohla říct nic, protože by ji stejně neposlechl a tak ho jen s Buckym následovala.
Došli do části s východem, který byl již plně otevřený, agenti S.H.I.E.L.Du skládali nějaké bedny poblíž a Maria už na ně čekala se třemi padáky. Steve si cestou v otevřenému východu vzal štít a dal si ho na záda.
„Kapitáne, padák,” upozornila ho agentka a natáhla se k němu s padákem. Steve ho jen mávnutím ruky odmítl a Maria na něj hodila nechápavý pohled.
„Není to moc vysoko…a navíc je pod námi moře,” řekl jakoby nic a došel ke kraji Quinjetu. Amber s Buckym si už nasadili na záda padáky a podívali se po Stevovi.
„Úkoly jsou jasné. Zabránit dalším prodejům vibrania a zatknout toho prodejce.” Hned na to skočil dolů.
„Bože, koho jsem si to zase vzala,” zakňučela Amber a též šla ke kraji a skočila dolů. Následně skočil i Bucky. Za chvíli vytáhli padák a přistáli na palubu trajektu, kde bylo plno nepřátelských lidí.
„Nazdar, námořníci,” uculila se Amber a Bucky pod ně hodil věcičku, co je následně obalila do elektřiny a omráčila je.
„Já tu dnešní dobu miluju,” usmál se nad stejnou věcičkou, kterou držel ve druhé ruce a zaujatě si s ní házel.
„Steve?” začala Amber mluvit do komunikátoru a společně s Buckym se vydali směrem ke skladu. Samozřejmě si před letem stihli prohlédnout plány trajektu, kde co všechno je.
„Jdu najít toho chlapa. Vy zajistěte to vibranium,” odpověděl jí nazpět a pak už se neozval. Bucky se po Amber tázavě podíval, ale ta jen pokrčila rameny a vešli obřími otevřenými vraty do skladiště. Všude byla tma, jenže pak se rozsvítilo a stála tam připravená skupinka žoldáků se zbraněmi namířenými na ně.
„Jako za starejch časů?” zeptala se Buckyho Amber.
„Jako za starejch časů. Teda jestli mi nevrazíš potom, co bych tě znovu zachránil.”
Amber nad jeho klasickou odpovědí protočila očima a bleskovou rychlostí vytáhla z toulce na zádech ohnivý šíp, který následně vystřelila na nepřátele. Chytl jeden cápek a následně několik dalších, jelikož se oheň začal nebezpečně rychle šířit.
„To jsem asi kapánek přehnala, co?” Amber se na Buckyho nervózně usmála, když začali od ohně rychle couvat.
„Tomuhle říkáš kapánek?!” vyhrkl Winter Soldier naštvaně a docouvali zpět k vratům. Když se oheň šířil ještě rychleji, Bucky popadl dívku do náruče a utekl s ní ven. Celé skladiště skončilo v plamenech a pomalu začal hořet zbytek trajektu.
„To se už prostě stává,” prohlásila Amber nakonec, když ji položil zase na zem a společně se dívali na oheň. Bucky se po ní podíval s vyčítavým pohledem.
„Možná tak tobě.”
„Moje loď!” zařval kdesi nějaký muž. Oběma okamžitě došlo, že to musel být majitel a šlo to odněkud z vyššího místa. Podívali se tam a uviděli ho v jakési menší věží kus od skladu za skleněným oknem.
„Když mu to tak vadí, tak ať si ji příště postaví z nehořlavého materiálu,” uchechtla si Amber a rozeběhla se směrem k bednám, co byli rovná mimo sklad. „Máš něco, čím je otevřeme?” podívala se po Buckym.
Ten jen beze slov přešel ke stejné bedně. Kovovou rukou uchopil jedno z trámů a prudce trhl. Udělal tak do bedny díru a po té vyrval ještě několik trámů. „Jo.”
„Heh…jo super,” Amber se při pohledu na jeho chladný pohled a jeho kybernetickou levačku nevině uculila. Bucky se to rozhodl ignorovat a vytáhl z bedny nějakou ampuli. Byly v ní částečky vibrania v hodnotě několika milionů. A v bedně jich bylo daleko víc.
„Jsme boháči, Rogersová,” zasmál se a dal si zaujatě prohlížel ampuli v ruce.
**
„Vzdejte se,” objevil se ve dveřích Klawa Steve. Muž se po něm jen s povzdechnutím podíval a podíval se na svoji kybernetickou část ruky, kterou si musel nechat udělat, jelikož o ruku při jedné události přišel.
„Vzpomínáte si? Na toho mechanickýho zmetka že Starkovy dílny…”
„Ultron? Až moc dobře,” odpověděl mu Kapitán klidně a v ruce svíral svůj štít pro případnou obranu nebo útok. Klaw to ignoroval a dal si prohlížel ruku.
„Na účtě mi sice naúčtoval sumu, kterou určitě nemá ani Stark, ale za to mi usekl končetinu,” pozvedl ruku a různě jí nakrucoval, aby byla vidět že všech stran. „Litoval jsem toho, jenže když jsem si nechal vyrobit tuhle protézu, tak jsem vlastně nade vše nadšený.” Ruka se mu změnila na jakousi střelnou zbraň.
Steve ucukl a o krok ucouvl, avšak zůstal ve stejné pozici, jako předtím s upřeným pohledem na nepřítele. Klaw se pohotově usmál a podíval se po Avengerovi.
„Teď mám konečně možnost se pomstít,” vystřelil po něm Klaw z ruky jakýsi paprsek. Zasáhl štít a rána byla tak silná, že odrazila vojáka na protější zeď od Klawa. „Páni, to je věcička,” uculil se Klaw a pohladil ruku, co se mu změnila zase na prsty.
Steve se pokoušel sebrat, ale začali se mu klížit oči únavou. Zase. Zavrtěl hlavou, aby to nějak setřásl a vyhrabal se na nohy. Ucítil kouř.
„Amber, že ta loď nehoří?” zeptal se svojí manželky přes komunikátor, když Klaw začal utíkat pryč.
„Byla to nehoda!” bránila se.
„Opusťte to tady. A rychle!” nakázal Steve Amber i Buckymu a vyběhl za uprchlíkem, co bral schody po dvou. Snažil se ho dohnat, jenže jakmile vyběhl ven, jako Klaw, zmizel mu z dohledu. Kapitán se začal zmateně rozhlížet a hledal Klawa. Jenže ten byl nikde. Za to v dáli uviděl běžící Amber s Barnesem, takže šel raději jejich směrem.
Sehnali si záchranný člun, který spustili na vodu a následně všichni tři skočili do vody, jakmile se oheň dostal až k nim. Hned na to se dostali ke člunu a vlezli do něj.
„Utekl,” povzdechl si Rogers a sundal si helmu, když pozoroval hořící loď.
„Všechno ztracený ještě není,” povzbudivě se na něj Bucky usmál.
„Zavolám Marie, aby nás vyzvedla,” řekla Amber a dala se do toho.
**
V budoucnu knihy bude poslední skok, ale ten ovlivní knihu v druhé fázi, tudíž nyní se už skoky v čase dít nebudou. Omlouvám se, pokud vás ty skoky nějak odradili
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro