*Ve stejnou chvíli - Bukurešť*

„J.A.R.V.E., nahlaš mi polohu čidla číslo 263,” nařídil Tony umělé inteligenci ve svém obleku, v němž právě poletoval nad městem, do kterého poslal Steva před nějakou dobou.

„Pracuji na tom,” odpověděl mu J.A.R.V.I.S okamžitě a Iron Man přistál mezi lidmi doprostřed náměstí. Lidé se strachem rozutekli jako houf slepic a pozorovali Avengera z povzdálí. Tony se s oblekem narovnal a rozhlédl se po obyvatelech kolem sebe.

„Nazdárek, neviděl tu někdo z vás mýho kámoše? Asi takhle vysokej, blond vlasy, modrý oči a výraz s vražedným úmyslem?” aspoň to zkusil. To se přeci taky počítá.

Až po chvíli Anthonymu došlo, že na ty lidi bylo mluvit angličtinou úplně marné a akorát se na něj dívali ještě víc zvráceně.

Zakroutil nad nimi hlavou a věnoval se aktuálnímu problému, aka útoku na Midtown High, co mu J.A.R.V.I.S ukázal na obrazovkách. Tony při pomyšlení na to, jak Parker bojoval s Vulturem, nervózně polkl.

„Už si našel tu polohu, nebo ne?!” zvýšil Tony lehce hlas a i tak občany města vyděsil. Začali utíkat pryč a Tony si o nich pomyslel, že větší baby ještě neviděl.

„Nalevo od Vás je ulice, ve které se nachází stará opuštěná budova. Signál jde z prvního poschodí,” odpověděla mu umělá inteligence okamžitě a Iron Man se tam rozletěl.

Přistál pár metrů před budovou, vyšel z obleku, který měl nastavený strážný modul v případě, kdyby někdo Starka napadl. Přeci jen mohl Steve ještě blbnout a nebo mohli v blízkosti být ti dva. Vešel do rozražených dřevěných dveří a zaposlouchal se, zda neuslyší nějaký podezřelý zvuk nepřítele, nebo něčeho jiného.

Pokračoval v cestě dál, zatímco jeho oblek mu osvětloval cestu a vedl ho k danému cíli. Tony si prohlížel ve světle měsíce interiér místnosti a otočil se za šustivým zvukem, když krabicemi s papíry proběhla myš. Od posledního střetnutí s vojákem se cítil silné nesvůj a každou chvilkou očekával jeho náhlý útok. Jenže ono se nic nestalo.

Pouze ho oblek řízený J.AR.V.I.S.em dovedl ke schovanému kulatému štítu za starou zrezivělou postelí, co nebyla nejspíš už několik let použita. Tony jej vytáhl a ve světle reaktoru Iron Mana si ho prohlížel. Stále na něm zůstaly viditelné rýhy od střel, nožů a barva červených pruhů byla napůl vybledlá.

„Pane, nalezl jsem poblíž Sibiře známky života podobný těm, jako byli v AT,” obeznámil Tonyho J.A.R.V.I.S, když se miliardář na chvíli zamyslel. Ten se však okamžitě probral a zaposlouchal se.

„Nastav mi souřadnice, letíme tam,” nařídil UI, vlezl do obleku a se štítem Steva se rozletěl na dané místo.

**

Vyplížila jsem se ven ze školy. Peter s Vulturem spolu bojovali nedaleko školy a všichni studenti dávno utekli.

Schovala jsem se za roh budovy a celou situaci z dáli pozorovala. Spidey zasadil první ránu, Vulture mu ji bravurně vrátil a srazil ho na zem, při čemž ho chytil kolem krku. Peter zasýpal.

Odhodila jsem všechen strach a běžela za nimi, abych se dostala co nejblíže. Vulture se po mně ohlédl a už chtěl zaútočit, ale já po něm házela kusy půdy, co se oddělili ze země.

Zasáhli jej a dostalo ho to od Parker na nějakou chvíli co nejdál. Dostala jsem se k pavoukovi a sklonila se nad ním.

„Lily, tady teď nemůžeš být,” zasýpal Peter a pokusil se posadit. Lehce jsem zatlačila na jeho zkrvavenou hruď od hlubokých škrábanců, aby si zase lehl.

„Teď nemůžu odejít. On ví kde mám tátu…a taky mámu,” vydechla jsem zlomeně a ohlédla se, když po nás Vulture vyletěl znovu. Postavila jsem se a chtěla proti němu poslat půdu znovu, ale dřív mě srazil o kus dál a ramenou jsem pocítila řezné rány od drápů. Sykla jsem bolestí a opřela se o jednu ruku, zatímco druhá přidržovala zranění.

Vulture chtěl zaútočit znovu. Na obranu mě obklopili plameny a to ho donutilo mě minout. Přistál o kousek dál a jeho křídla obalily Peterovi pavučiny, co se již vzchopil a šel mi pomoct.

Vrtule v křídlech pavučiny rozsekali na kousky a vyletěl nepřítel zase do vzduchu. Peter po něm vyskočil a Vulture ho odhodil na budovu školy, kde Parker zůstal nehybný.

Plameny ode mě ustoupili a já se zase postavila. Vulture byl teda fakt rychlej, protože už si to tradoval zase na mě. Unaveně jsem vydechla a pokusila na něj poslat vodu, jenže proud vody byl moc slabý a k nepříteli se nedostal. Vysíleně jsem padla na kolena a popadala dech. Nechtěně jsem tím dala Vulturovi možnost mě sebrat.