Oheň se již rozšířil i k centru bojiště.

Steve se chránil digitálním pevným štítem, zatímco druhou rukou střílel z repulzorů. Za tak krátkou dobu, co ho a Tony naučil aspoň z části používat oblek, zjistil, že to má i své výhody.

Když se na něj seběhlo nepřátel víc, vlétl rychle do vzduchu a digitální štít zmizel. Jakmile byl několik metrů nad zemí, rozhlédl se kolem. Plameny mu dělaly starosti.

„Pozor, ta budova se bortí!" zakřičel někdo, když se nad částí týmu začala bořit budova kvůli ohni. Jenže ta budova byla tak velká, že bylo utéct. Steve okamžitě zareagoval a letěl podepřít velký kus padající budovy. I na něj to bylo moc těžké a začal s padající budovou klesat.

„Starku, pomoz mi!" zakřičel Steve na Iron Mana, co právě proletěl kolem. Tony neváhala a podepřel budovu z další části. Oba přidaly do trysek bot a konečně se budova začala hýbat správným směrem. Ale stále to nestačilo.

„Nechcete píchnout?" nabídla se Morgan, která to celé sledovala.

„Chyť vrchní část. Musíme ten mrakodrap narovnat!" křikl na ni Steve. Morgan udělala jak bylo řečeno a začali všichni tři budovu rovnat. Jenže nikdy není nic takové, jak bychom chtěli a budova se začala pod náporem jejich síly rozpadat. Nebylo možné budovu narovnat v celku.

„Všichni dole! Vypadněte!" řekl jsem Tony přes komunikaci a všichni pod budovou se rozprchli. „Cape, Morgan. Až napočítám do tří, pustíte to!" promluvil Tony na svou dceru a Steva, kteří stále podpírali budovu. Nikdo z nich na to nic neřekl. Tudíž Tony začal počítat. „Tři! Pusťte to!" křikl na oba a ti ho poslechli. Oba rychle uletěli před dalšími sutinami padajícími z budovy a dostali se tak do bezpečí. Jediný tam zůstal Tony, se kterým se zbytek budovy urval a rozdrtilo ho to na zemi.

Morgan z toho byla mimo. Nevšimla si ani Steva, který k ní mezitím doletěl.

„Klid. Dej mu pár vteřin a bude v jiném obleku," pokusil se dívku uklidnit a ta se po něm ohlédla. Jak Steve řekl, tak se i stalo. Skutečně k nim po chvíli doletěl další zlato červený oblek.

„Jsem zpátky. Co dál?" zeptal se Tony s klidem, jakoby se právě nic nestalo.

„Kryjte to z výšky," rozkázal Steve oběma a letěl zase o kus dál zkontrolovat ostatní. Z výšky uviděl bojovat Jamese. Ale to, co viděl dál, už se mu nelíbilo. James couval a zároveň se chránil štítem. Ale nevšiml si sutin na zemi a zakopl o ně. Skončil tak na zemi a byl tak snadným cílem. Vojáci mu sebrali štít a hodili jej dál od něj. Sebrali mu kaštanů, se kterou celou dobu bojoval a bodli mu ji do ramene. James zakřičel bolestí. „Jamesi!"

Steve sletěl na zem a začal bojovat s nepřáteli. Netrvalo dlouho a pobyl většinu, co tam byla a klekl si ke svému synovi. Křik zaslechla i Morgan, která již dorazila na místo, aby kamarádovi pomohla.

„Co se stalo?!" vyjekla zděšeně, když uviděla krvácejícího Jamese ležet na zemi s katanou v rameni. Steve ho opatrně podepřel a nechal si na hlavě zmizet helmu. Potřeboval vidět syna vlastníma očima.

„To bude dobrý," sykl James bolestí, když se mu katana v rameni pohnula. Steve ji nevytahoval, protože by to pro chlapce bylo nebezpečné.

„Seženeme ti doktora," promluvil na něj Steve.

„Ne," odmítl James. „Musíme to ukončit. Ta potvora nesmí vyhrát."

„Nemůžeme tě tu nechat."

„To je dobrý, Steve. Postarám se o něj," pousmála se Morgan už se sundanou helmou a Jamesovu hlavu si položila na klín.

„Prosím. Vem si ten štít," podíval se James na svého otce s prosebným pohledem. Steve jen přikývl a zvedl ze země vibrániový štít. Ještě se na chlapce ohlédl s vážným pohledem.

„Jestli umřeš, dostaneš domácí vězení."

„Spoléhám na to," pousmál se James a další pohled věnoval Morgan. Steve vydechl a pokusil se vzchopit. Jeho syn na něj spoléhal. Nesměl ho zklamat. Ne znovu.

Na hlavě se mu utvořila znovu helma, štít si magneticky připl na záda a vyletěl směrem k boji, kde i přistál. Začal okamžitě bojovat za pomocí štítu a repulzorů. Pár metrů od něj se nacházela i Peggy spolu s Amber a nedaleko pár členů komanda. Všichni bojovali, jakoby to bylo naposledy.

„Cape, když máš ten štít. Mám pro tebe jedno vylepšení," ozvalo se Stevovi v obleku a blonďák leknutím málem nadskočil.

„Co mi děláš v obleku?"

„No když jsem teď umělá inteligence, tak potřebuješ svého osobního Jarvise, ne?" uchechtl si Stark. „Ale teď k věci. Chceš vidět ten upgrade? Jsem si naprosto jistý, že se ti bude líbit."

„Sem s ním," vydechl Steve.

Aniž by Steve na něco čekal, začaly se na jeho obleku dít změny. S pomocí mikro částic se oblek začal formovat. Rukavice se změnily na bezprsté, hruď a zbytek se změnil podle vzhledu Stevových uniforem Kapitána Ameriky. A tak i helma s otvory na oči. Akorát místo přesky pod krkem se oblek spojil s helmou, takže Stevovi koukala jen čelist a nos. Aktuálně to vypadalo, jakoby na sobě měl jednu ze svých uniforem, ale celou z kovu. Rogers si začal svůj zevnějšek prohlížet.

„Co na to říkáš?" tázal se Tony stále v jeho helmě.

„Tohle je mnohem lepší," Stevovi se ulevilo, že je konečně v něčem, co nosil celé roky. „Neuraž se."

„Věděl jsem, že se ti to bude líbit. Sice se v tomhle už létat nedá, ale to ty pravděpodobně nepotřebuješ."

„Vždyť mě znáš," protočil Steve očima a spatřil nedaleko od sebe další skupinu nepřátel. „Držím se raději při zemi," řekl a se štítem v rukou se rozeběhl na nepřátele.

Pár z nich mezitím porazila Amber pomocí mečů a kryla si přitom dokonale záda. Steve byl ale rychlejší a několik z nich sejmul štítem. Štít zpětně chytil a postavil se zády k zádům své manželky. Oba stále v bojové pozici.

„Jako vždy ti to trvá," neodpustila si Amber rýpavou poznámku a věnovala se bojí.

„Ale už jsem tady," nenechal se Steve odbýt a vykryl štítem útok. Následně vojáka odrazil a poradil si s dalším.

„Skrč se!" zaslechl svou ženu a po dalším odražení útoku se skrčil. Nepřítele daleko před ním sejmula dýka do hlavy. Kapitán se opět narovnal a s mírným úsměvem se podíval na Amber.

„Jak já žeru tu tvoji přesnost."

„No jo ty, Romeo. Já bych zakázala párům bojovat společně na bojišti, jinak se brzy stane, že z páru se stane jednotlivec, protože ty ze mě nespustíš oči."

„To u nás nehrozí," zakroutil Steve nad Amber hlavou a podle instinktu udeřil nepřítele za jeho zády štítem. „Ty taky ze mě nikdy nespustíš oči."

„Nemůžu za to, že tvoje pozadí má po tom séru větší rozměry... Teda ne, že bych si stěžovala. Naopak."

„Co s tím všichni pořád máte?!"

„Tak se pořád nerozčiluj. Kazíš si zdraví," zakroutila Amber hlavou nad jejím manželem. Steve na to už neodpověděl. Natolik ho zaměstnala další vlna vojáků, že ani nevnímal ostatní, co kolem něj něco říkali.

Díky jeho instinktům k sobě stihl stáhnout Amber, když přestala boj zvládat a oba skryl pod štítem, když nepřátelé zaútočili najednou. Brzy se skrytí zdálo jako špatný nápad, jelikož vojáci tlačili na štít, pod kterým se nacházeli oba manželé. Steve to přestával zvládat udržet a byl tlačen níž a níž.

Kapitánovi po tváři stékaly kapky potu a zatl pevně zuby, když se pokusil zatlačit zpět nahoru. Vojáků bylo přibližně dvacet a svými zbraněmi tlačili na štít. Dohromady byli silnější, než Thanos. Steve nenávistně zavrčel.

„Dneska... Ne!" zakřičel a všechny vojáky rozrazil štítem. Stalo se ale ještě něco. Vojáky neodrazila jeho super síla, ale vlna energie vycházející z něj. Všechny nepřátele to skolilo na zem a nehýbali se. Byli naprosto vyřazení a Steve nechápal proč. Jen lapal po dechu a pokoušel se nabrat energii.

Amber se od manžela odtáhla a vzala do svých dlaní jeho tvář. Zděšeně si ho prohlížela. Měla o něj strach.

„Co se stalo? Jsi v pořádku?" zeptala se ustaraně a palcem ho tváři pohladila. Ignorovala řezné rány a jiná zranění na tváři.

„To nic. Jsem v pořádku," Steve se pokusil usmát, ale Amber to nijak neuklidnilo. I přes to, že byl vyčerpaný, věděl, že musí bojovat dál. Pokračovat až do konce.

„Tvoje oči," vydechla brunetka a krátce se zamyslela. Steve se už chtěl zeptat jak to myslela, ale Amber byla rychlejší. „Kámen duše. Stále jste spolu spojení od doby, co ses obětoval na Vormiru."

„Asi ti nerozumím."

„Snaží se říct, žes ty vojáky zbavil života," vysvětlil Strange, když ona manžele našel na místě, kde propuklo zjevení posledního kamene Nekonečna. Amber i Steve se na čaroděje podívali. Mlčeli. „Objevil se konečně šestý a poslední kámen. Teď to můžeme jít ukončit už nadobro."

„My čekali na ty kameny?"

„Ano. Bez těch kamenů bychom tuhle válku neukončili. V téhle realitě jsme my ty kameny a musíme přijmout svou roli."

Steve nevěděl co na to říct. Pouze se s Amber po sobě podívali a byli víc zmatení, než doposud. Stephen začal vyvolávat jednou velmi staré kouzlo, aby kameny Nekonečna svolal.

Wanda bojující dál od nich se zahalila do žluté záře. Poté zbyl jen žlutý kámen, který se objevil u Stephena. Poté se objevil i modrý místo Lokiho, červený místo Thora a fialový místo Star Lorda.

Stephen se podíval na manžele, kteří ho opět sledovali při práci. Strange na Amber uvrhl omluvný pohled, než se Steve po jejím boku zahalil do oranžové záře. Zář poté zmizela a u Stephena se objevil oranžový kámen.

I on zavřel nakonec oči a nechal se pohltit zelenou září, která jej změnila v šestý a poslední zelený kámen.