*Mezitím - Wakanda*

Čekání bylo opravdu dlouhé. Od odletu ostatních uběhlo bezmála několik hodin. Přicházely k tomu i starosti a strach, jestli se něco nepokazilo. Stát se mohlo opravdu cokoliv, protože už takhle byla realita dostatečně zrádná a nedalo se nic předvídat.

V paláci zbylo jen pár služek a sluhů a další, co neuměli bojovat. Jinak tam byl naprostý klid, který by Steve jindy pochvaloval, ale nyní z toho byl spíš neklidný.

Volný čas trávil tím, že se učil správně pohybovat s vozíkem po prostorách budovy, aniž by někomu překážel a pokoušel se nemyslet na nejhorší.

Jenže za nějakou dobu mu na náramku, který dostal předtím od Starka, zaznělo upozornění, aby se dostavil zpět do laboratoře s tím, že s ním potřebuje Tony hovořit.

Proto Rogersovi nezbývalo nic jiného, než podniknout dlouhou cestu zpět do budovy, kterou před pár hodinami opustil.

**

„No konečně! Už jsem myslel, že po tobě budu muset vyhlásit pátrání," zaradoval se Tony, když uviděl ve vchodu svého kolegu.

„Hele! Víš jak na tom jsem. Nejsem už tak rychlý, jako předtím," protočil Steve očima. „Co se děje tak důležitého, žes mi to nemohl říct na dálku?"

„Už dorazili do New Yorku."

„Ale to je dobře, ne?" Steve prve nechápal a přijel blíž k Tonymu pracovnímu prostoru. Čekal, co ze Starka vypadne dál.

„Tvoje dráha polovička si řekla, že zaklepe Hele na dveře."

„Moment... Cože?"

„Šla sama do jejího, původně mýho, obydlí," vysvětlil Tony nespokojeným tónem, protože doteď neskousl, že si Hela udělala z jeho monumentu sídlo.

„To neudělala. Určitě ne," odmítal to Steve připustit. Nechtěl věřit tomu, že by jeho žena šla takhle riskovat, když Hela mohla udělat úplně cokoliv. Nedalo se předvídat, co se jí odehrává v hlavě a co by mohla provést dalšího. Byli tak ve velké nevýhodě.

„Tak pravděpodobně svou manželku neznáš tak dobře," pokrčil Tony rameny.

„Nejspíš jednala v afektu... Je ve velkém nebezpečí. Musím za ní!" řekl Steve rozhodně s pokusem vstát z invalidního vozíku, ale jak byla očekáváno, nepovedlo se mu to. Možná se zapřel rukama, ale mohl se sotva o pár centimetrů, než zadkem spadl zpátky na křeslo vozíku.

„Hej hej. Pomalu, vojáku," pokrčil Tony obočí. „S tímhle způsobem dopravy dojedeš do New Yorku nejdřív za dvě stě let."

„Máš snad lepší nápad?"

„Že se ptáš. Já mám vždycky nejlepší záložní plány," uculil se Tony hrdě. „A vím jak tě postavit zpět na nohy."

„To je nereálné."

„Zní to nereálně stejně jako to, že se chystám vyslat několik desítek obleků do boje ovládaných na dálku."

„Počkej... Ty už je máš hotové?" vyhrkl Steve překvapeně. Nečekal, že za tak krátkou dobu bude Tony schopen sestavit menší armádu.

„Bohužel jen pár desítek. Mít víc dní, tak jich s technikou Shuri postavím několik stovek. Materiálu je dost," pokrčil Tony rameny. „Postavím tě na nohy, naučím tě pár triků a za chvíli z tebe bude profík jako já." Uchechtl si Stark a na pracovním stole stiskl digitální tlačítko. Hned na to bylo slyšet, jak se otevřely dveře na podlaze a začalo z jich cosi vyjíždět nahoru. Steve brzy uviděl oblek v barvách americké vlajky včetně reaktoru ve tvaru hvězdy. O Iron Patriotovi už slyšel, ale nikdy ho neviděl na živo.

„Ty ses musel dočista pomátnout," vydechl Steve. „Já do toho nevlezu."

„Jestli si ho neoblečeš, budu smutnej a uraženej," překřížil si Tony ruce na hrudi. „Barvy a velikost je navržena přímo na tebe, včetně zadní části tvého těla-"

„Tohle si laskavě odpusť," zavrčel Steve. „Jak se s tím stejně můžu postavit na nohy. Je to blbo-" než Steve řekl cokoliv doříct, jeden z Tonyho strojů natáhl svou zkonstruovanou železnou ruku, nebo co to bylo a umístilo to Rogersovi na zadní část krku malý čip, co se okamžitě přichytil ke kůži. Samozřejmě to zabolelo. „Au! Co to je?!"

„To, co ti pomůže vstát díky obleku. Jakmile si ho nasadíš, budeš moci ovládat boty pomocí vědomí a tím se můžeš pohybovat."

„Ty jsi myslel vážně na všechno," vydechl Steve.

„Popravdě. Vymyslel jsem to před hodinou," řekl Tony jakoby nic. „Nešlo se dívat na to, jak ses tu užíral, že jsi nemohl letět taky..."

„Já se neužírám," odsekl Steve a Tony na něj uvrhl pohled typu: Ty víš, že to je pravda. „Fajn... Možná trochu. Nejsem zvyklý sedět a čekat."

„Znám tě už spoustu let, Rogersi. Myslel sis, že tě tu nechám promrhat zlomový okamžik týhle války? Byl bych blázen."

„Díky, Tony... Moc to pro mě znamená..."

„Neděkuj předem. Ještě musíme zjistit, jestli se do toho obleku tvůj zadek fakt vejde-"

„Starku!"

**

*New York - Bývalá Avengers Tower*

Boj s Helou byl náročnější, než si Amber původně myslela. Potom, co se probrala z vnucených vzpomínek, vytáhla oba meče a zaútočila na nepřítelkyni. Hela zareagovala stejným způsobem a z rukou jí vyjely též dva meče, které použila k boji.

Při každém dobře promyšleném útoku Amber Hela dokázala dobře uskočit a nebo útok perfektně vykrýt. Byla za ta staletí už mistryně a nikdo to zapřít nemohl. Ani desítky let cvičení zabijáci se jí nemohli rovnat.

Amber se jí dostala za záda a chtěla na ni skočit, ale Hela ji včas odhadla a útok zarazila oběma meči zkříženými nad hlavou. Brunetka odskočila zpět dozadu připravená znovu zaútočit, ale nepřítelkyně byla rychlejší a kopancem do břicha ji odrazila na protější stěnu.

Rogersová zády narazila do dalšího ze sloupů a upustila oba meče, které skončily kousek od ní. Amber s krapet vyraženým dechem se pokoušela vzpamatovat a sbírala se ze země. Natáhla ruku k opasku pro pistoli, ale to už měla u krku hrot Helina meče. Raději si svůj nápad rozmyslela.

„Až s tebou skončím, budeš si přát, abys sem v životě nevlezla," zavrčela Hela a hrotem meče Amber povrchově řízla do krku až se objevily kapky krve. Žena sykla bolestí.

„Zkus to. Už takhle máš proti sobě celý vesmír," na tváři Amber se objevily náznaky úšklebku. S Helou to ani nehnulo a meč taky neodtáhla.

„Mně se nikdo postavit nemůže," řekla s klidem. „Jsem nepřemo-" nestihla to Hela ani do říct, protože se v ten moment roztříštilo okno za jejími zády a vletěl dovnitř střemhlav Falcon. Když zrovna mluvila, nohama ji odrazil od Amber o několik metrů dál a přistál na zemi. Mechanická křídla složil a pomohl Amber na nohy.

„Co tě to napadlo. Musíme odtud hned vypadnout!" vyjekl Sam naštvaně, když si Amber oprašovala bojovou uniformu. Poté se na Falcona podívala.

„Dali jste si načas," zamumlala a sebrala ze země své meče, které okamžitě dala zpět na záda. Hela se už zvedala ze země a svítily jí oči ve fialové barvě, čehož si Sam všiml. Věděl, že bude problém, tudíž rychle popadl Amber, roztáhl mechanická křídla a rozbitým oknem opustil věž, než je stihl dopadnout fialový paprsek energie kamene moci.

Falcon po pár vteřinách svižného letu přistál s Amber v náručí na silnici pod věží. Ostatní už tam byli též, ale sváděli boj s nemrtvými vojáky, co na ně vyšli z budovy. Na místě byla i armáda Shuri, Avengers, komando a další. Byli tam úplně všichni a každou chvíli se dostávali blíž a blíž k budově, ze které vybíhalo několik desítek vojáků. Závěrečný boj započal.