Je hluboká noc. A jedna princezna se plíží chodbami, jako nějaký zloděj. Dobře. Jsem to já. Musím se nepozorovaně odsud dostat a najít tajný tunel pod hradem, který vede přímo k Hoře Duší. Vím to. Z knížek, které jsem si přečetla těsně před tím než jsem se vydala na tuhle nebezpečnou misi. A s velkým zraněním. Takže riskuji i znovuotevření své rány.

Na sobě mám lovecký úbor tajných bojovníků mého otce a za opaskem dvě dýky. U pasu mám krátký meč pro dívky co se hlásí do armády. Já bych ženy do boje vůbec netahala. Ale někdy člověk nemá na vybranou. A některé ženy mají svůj sen stát se strážcem krále a mého otce. I já teď musím bojovat, i když je to těžší se zraněním, které mám a já hloupá si ho nenechám ani pořádně zahojit. A taky chci zachránit tento svět před smrtí už kvůli prckovi, kterého teď nosím v břiše. Jsem zvědavá zda to bude holka nebo kluk.

,,Takže ty si nedáš říct." Něčí ruka na mých ústech mi brání vykřiknout a stahuje si mě do svého objetí. Já se nechávám a ještě naposled si chci zapamatovat jeho vůni. ,,Musím jít. Jsem jediná kdo může zachránit svět před zkázou. A chci zachránit mnoho životů." Otáčím se a až teď si všímám, že tu nejsme jen my dva. ,,Karle?" Brácha po zuby ozbrojený tu stojí a sleduje nás. ,,Věděli jsme, že budeš chtít něco podniknout a tak jsme tě sledovali. Naše úvahy byli správné." Ach jo. ,,A my se rozhodli, že půjdeme s tebou. Žádný ne. Prostě je to naše rozhodnutí a nic nás nedonutí ho změnit." Asi, jsem ta nejšťastnější dívka na světě, že má tak skvělého manžela a taky bratra.

,,Dobře. Ale musíme se dostat do tajných tunelů pod hradem. Měl by vést k Hoře Duší a tam pak už najít tu správnou cestu k srdci, kterého se hora zmocnila." Další povídání jsme nechali být a vydali se pod hrad k bráně, která je tu pro poddané v ten nejhorší čas a je v tomto tunelu úkryt než se vše zlé přežene. Brána je vyšší, asi pro 2 metrové lidi, které jsem zatím nikde neviděla. Na ní je pak vzor mříží. Nevím proč, ale už teď cítím, že za tou bránou nás čeká velké nebezpečí.

Královna:

,,Ona odešla! A Karl i její manžel Damien šli s ní! A to ještě čeká dítě!"Nečekala jsem, že se Annie rozhodne odejít. Měla zůstat v posteli a počkat než se jí zahojí její rány. Slzy mě štípají, ale nepustím je. Ne před manželem.

,,Drahá. Co už naděláme. A Annie bude bojovat až do konce. Sama říkala, že ona jediná to může zastavit." Jeho pevné ruce mě objímají a já se nechávám. ,,Ale i tak. Nemůže riskovat živit toho malého. Je to už teď budoucí král.",,Má s sebou Karla a Damiena.",,Ale jednou ji už nechránil!" Ach jo. ,,Snad budou všichni v pořádku." Tentokrát ty slzy už pouštím a nechávám se utěšovat svým manželem a králem Skoro celé země.

Annie:

Tunely se táhnou a někdy se i rozvětvují na další a další. Takže když to tu neznáte, lehce se ztratíte a už nikdy nenajdete cestu zpět. Ale já vím kudy jít a šance se ztratit je přímo nulová. Ale představte si hnusné a vlhké místo kde je pouze slyšet váš dech s kroky, které děláte.

,,Jak je to ještě daleko?" Moc bratra neznám, ale řekla bych, že není moc trpělivý. ,,Ještě asi tak půl hodiny a měli bychom dorazit k větší jeskyni. Tam pak zamíříme jedním tunelem přímo k hoře a dál to bude těžší." Říkám a dále už mlčím. Řekla bych, že se místy ozve i jiný zvuk než jenom naše kroky. A měla jsem pravdu.

,,Co to bylo?" Šeptá Damien a já se znovu zaposlouchávámdo toho zvuku, který mi je až moc povědomí. Po chvíli stání zvuky přestali a my se znovu vydali do hlubší části tunelů. Zvuky jsme hodili za hlavu. No skoro. Kluci si vzali do ruky alespoň dýku kdyby něco a já držela louč, která jakž takž nám svítila na cestu. Světlo ale nedosáhlo daleko. Pouze metr před vás a dál byla zase ta temná barva tunelů.

Karl mě pomalu došel a vystřídal si, se mnou pozici. Já se zařadila doprostřed a Damien šel jako poslední naší malé skupinky. ,,Tak moje sestřička čeká dítě." Začal konverzaci Karl a já bych přísahala, že teď bych ho určitě nakopla. ,,Jo. A proto jsem se vydala i se svým zraněním na tuhle misi. Chci, aby se prcek narodil ve světě, kde není nebezpečí a kde nezuří válka." A proto zničím to zlo a nastolím dobro v naší zemi.

Ale to nejhorší nás teprve čeká.